Situace, kdy se civilní letadlo stane cílem střely odpálené ze země či ze stíhačky, patří k nejtragičtějším kapitolám v dějinách letectví i vojenství. Existují však i případy, kdy letadlo pokus o sestřel „přežilo“. Nejznámějším takovým případem je let Korean Airlines číslo 902.
Měl to být normální dlouhý let z Paříže do Soulu, ale změnil se v boj o přežití. Sovětská armáda 20. dubna 1978 málem sestřelila korejský Boeing B-707 se 109 lidmi na palubě. Nejednalo se o první případ střelby na civilní letadlo. Případ se zapsal do dějin letectví především tím, že dramatickou situaci přežili téměř všichni na palubě. Obětí byli dva cestující, které usmrtil samotný zásah rakety.
20. 4. 1978, Barentsovo moře
Let KAL 902 pod velením zkušeného kapitána Kima Chang Kyna odstartoval navečer 20. dubna 1978 z pařížského letiště Orly. Na let byl nasazen jedenáct let starý Boeing 707 s registrační značkou HL7429. Po nočním letu a mezipřistání v americkém Anchorage na Aljašce měl následujícího dne přistát v Soulu. Na palubě bylo 97 cestujících a 12 členů posádky.
Trasa letu KAL 902. Modrou šipkou je správný kurs, červeně odchylka. Nedaleko Murmansku bylo letadlo sestřeleno..
První hodiny letu 902 probíhaly normálně. Až nad Severním ledovým oceánem, asi 800 km od severního pólu, došlo k problému: piloti upravili kurs nastavený na autopilotu, jenže se pravděpodobně zmýlili při výpočtu nového kursu a zadali špatné údaje. Vliv nejspíš mělo i to, že se boeing pohyboval v blízkosti severního magnetického pólu a nebyl vybaven inerciálním navigačním systémem.
Letadlo se na základě chybného kursu, místo aby pokračovalo v letu přes polární oblast, prudce stočilo zpět na jih přes severní Skandinávii a zamířilo do sovětského vzdušného prostoru.
Sovětská protivzdušná obrana si narušitele všimla až po nějaké době (podle některých zdrojů šlo o prodlevu až několika hodin, za což také bylo několik osob u sovětského letectva potrestáno). Podle radarového obrazu se zdálo, že by se mohlo jednat o letoun RC-135 pro tankování za letu, který se za studené války používal také k průzkumným letům. S civilním Boeingem 707 byl snadno zaměnitelný – šlo o vojenskou a civilní verzi stejného letounu.
Rekonstrukce zásahu sovětských stíhaček proti korejskému letadlu.
Letadlo pronikalo stále hlouběji do sovětského vzdušného prostoru a Sověti k němu vyslali dvě stíhačky Su-15. Stroje se k boeingu přiblížily, ale protože byla noc, nedokázali ho piloti s jistotou vizuálně identifikovat. Zprvu piloti stíhaček hlásili, že letoun má na ocase javorový list, což by ukazovalo na Kanadu, respektive NATO. Později se sice opravili, že stroj má na sobě „čínské znaky“, ale velení na zemi nejspíš nerozumělo.
Neúspěšná snaha o komunikaci
Podle sovětské verze se stíhačky déle než dvě hodiny snažily s narušitelem navázat kontakt rádiem i vizuálně, jenže boeing neodpovídal. Kapitán Kim naopak později vypověděl, že když stíhačky zaregistroval, zpomalil svůj stroj a zapnul přistávací světla - snažil se tedy se Sověty komunikovat a sdělit jim, že je bude následovat na přistání.
Sovětské stíhačky doprovázely Boeing 707 a podle pozdějších amerických rozborů mezi jejich piloty a vojenským velením probíhala horečná komunikace. Piloti suchojů přesvědčovali velitele, že se jedná o civilní, nikoli vojenský letoun. Velení však trvalo na tom, že stíhačky mají zahájit palbu na narušitele.
Letoun navíc začal mírně měnit směr a zamířil nad Finsko. Letadlo se rychle blížilo pryč ze sovětského vzdušného prostoru. Pokud se proti němu mělo zasáhnout, muselo to být rychle. Podle záznamů finského řízení letového provozu se kapitán dokonce snažil se sovětskými stíhačkami spojit rádiem, jenže suchoje komunikovaly na jiné frekvenci.
Co navrhujete? Sestřelit?
Co se dělo potom, popsal v roce 2012 ukrajinský server Historická pravda. Vladimir Tsarkov, velitel 21. pluku letecké obrany, který zásahu velel ze země, vydal stíhačům rozkaz zaujmout pozice. Vedoucí pilot, kapitán Alexandr Bosov, zaujal místo za boeingem, jeho kolega letadlo předletěl. Tsarkov ještě zavolal generála Dimitrijeva.
Generál nechal definitivní rozhodnutí na něm. „Co navrhujete vy, Tsarkove? Sestřelit?“
Tsarkov byl jednoznačně pro sestřel. Generál mu tedy dal souhlas, velitel se spojil s kapitánem Bosovem a vydal rozkaz ke zničení cíle.
Interiér letadla v místě, kde trup zasáhly střepiny.
Vedoucí akce, kapitán Alexandr Bosov, rozkaz uposlechl a po letounu vypálil dvě rakety R-60. Jedna boeing minula, druhá však zasáhla konec levého křídla a urazila z něj asi čtyřmetrový kus. Úlomky také poškodily jeden z motorů a střepiny zasáhly trup. Poškození bylo vážné – po zásahu zemřeli dva cestující, dalších deset bylo zraněno a v letadle došlo k dekompresi. Podle sovětské verze došlo k úmrtím a ke zraněním až následkem nouzového přistání.
Piloti okamžitě začali klesat. Letadlo se zanořilo do oblačnosti a později se ztratilo z radarů. Podle západních zdrojů pak Sověti letadlo ztratili z dohledu; sami Rusové však tvrdili, že je sledovali a snažili se je navést na vojenskou základnu.
Záchrana na zamrzlém jezeře
Boeing několik desítek dalších minut kroužil v malé výšce nad poloostrovem Kola a hledal místo k nouzovému přistání. Nakonec posádka našla zamrzlé jezero Korpijärvi v ruské části Karélie, nedaleko města Kem. Letadlo bylo zásahem rakety sice vážně poškozené, ale piloti po několika pokusech přistávací manévr úspěšně zvládli.
Na místo nehody během několika hodin dorazila sovětská vojenská policie, přivolala záchranářské helikoptéry a ty odvezly zachráněné cestující do Kemu, později do Murmansku a nakonec na americkou ambasádu do Leningradu (dnešní Petrohrad) a do Helsinek. Po několika dnech se vrátili do Koreje. SSSR si pak od Koreje nechal proplatit veškeré náklady na ubytování a stravování zachráněných.
Posádka boeingu byla odvezena k výslechu. Piloti prý přiznali svou chybu, uznali, že se stíhačkami špatně komunikovali a Sovětům se omluvili.
Místo vyšetřování letadlo rozebrali na kusy
Sovětský svaz odmítl spolupracovat s vyšetřovateli z jiných zemí a o letadlo se z velké části postaral sám. Zabavil zapisovač letových údajů, přístrojové vybavení i další součásti letounu.
Letoun Korejských aerolinií po nouzovém přistání na zamrzlém jezeře.
Podle některých spekulací Sověti přece jen hledali důkaz špionážní činnosti, podle jiné teorie je zajímaly technické detaily. Podle vzpomínek vojáků, kteří se k havarovanému letadlu dostali, to pro některé také bylo první setkání s výdobytky západní kultury – v boeingu našli například Coca-Colu nebo časopis Playboy.
Několik osob ze sovětského letectva bylo za incident potrestáno – nikoli proto, že sestřelili civilní letoun, ale proto, že několik hodin nepozorovaně letěl nad sovětským územím. Podle některých domněnek to vedlo ke zpřísnění ochrany sovětského vzdušného prostoru a později také k tvrdému zásahu proti letu KAL 007, který byl sestřelen v roce 1983. Ten však bohužel neměl tolik štěstí jako let 902.
