Neděle 19. září 2021, svátek má Zita
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 19. září 2021 Zita

První kloubový autobus z Karosy „zabil“ i nezájem pražského dopravce

Za nejpohlednější československý autobus můžeme označit Škodu 706 RTO z Karosy Vysoké Mýto. Svou krásu neztratil ani ve verzi kloubové, která se ovšem do sériové výroby nedostala.

Prototyp kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K projíždí po Václavském náměstí během zkušební jízdy v Praze | foto: archiv Iveco Czech Republic

V padesátých letech nastal v Československu velký rozmach veřejné osobní hromadné dopravy, a to jak městské tak meziměstské. Za její potřebou stála mimo jiné i výstavba velkých sídlišť, jejichž obyvatele bylo nutné dopravovat za prací. Zároveň zde centrálně plánované hospodářství nepřálo rozvoji individuálního motorismu, v tomto směru se začalo blýskat na lepší časy až s příchodem Škody 1000 MB.

Fotogalerie

Prototyp autobusu Škoda 706 RTO-K

Prototyp kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K projíždí po Václavském náměstí...
Prototyp kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K, vůz byl vyroben pouze v tomto...
Interiér kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K
Interiér kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K, pohled ze zadní části

Zobrazit fotogalerii

Hlavním tahounem tuzemské silniční hromadné dopravy se stal od konce čtyřicátých let autobus Škoda 706 RO. O dekádu později pak přicházel ke slovu jeho nástupce – legendární erťák neboli Škoda 706 RTO. Karosa Vysoké Mýto představila jeho prototyp v roce 1956 na II. výstavě československého strojírenství v Brně a sériová výroba se naplno rozeběhla v roce 1958.

Prostředkem ke zvýšení přepravní kapacity autobusů Škoda 706 RO a Škoda 706 RTO se staly u nás hojně používané osobní autobusové přívěsy. Technicky náročnějším, ale po více stránkách výhodnějším řešením by byl autobus kloubový (lidově zvaný „kloubák“ nebo „harmonika“).

Kloubový autobus představuje kompaktní celek, což mimo jiné řeší problém některých cestujících bojících se usedat do vleku (a nemusí to být pouze strach z odloučení od tažného vozidla, jízda ve vleku je divočejší, v návěsné části „harmoniky“ naopak o dost klidnější). Z hlediska komfortu cestování je také velkým problémem výměna vzduchu ve vleku, který se nachází za autobusem v oblacích prachu a výfukových plynů. Použití vleku navíc přináší jistá úskalí při prodeji či kontrole jízdného. A o poznání lepší manévrovací schopnosti kloubových autobusů snad ani nemá cenu vyzdvihovat.

Škoda 706 RTO-K

V roce 1960 vyrobila Karosa Vysoké Mýto prototyp kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K („K“ jako kloubový), jednalo se o vůbec první tuzemský kloubový autobus.

Kloubový autobus Škoda 706 RTO-K se skládal ze dvou částí, přední tažné a k ní v provozu neoddělitelně připojené návěsné (později se u kloubových autobusů začal používat pohon v zadní návěsné části, která tím pádem je tlačná; ale to vše bylo a je odvislé od umístění motoru v původním klasickém autobusu daného typu).

Prototyp kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K, vůz byl vyroben pouze v tomto...
Prototyp kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K, vůz byl vyroben pouze v tomto...

Prototyp kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K, vlevo ještě v nedokončeném zbarvení, vpravo už ve finální povrchové úpravě

Přední část RTO-K je odvozena přímo od klasického autobusu Škoda 706 RTO, ale v upraveném a zkráceném provedení za zadní (hnanou) nápravou. Návěsovou část navrhli konstruktéři novou se samonosnou karoserií (na rozdíl od autobusu s rámovým podvozkem a karosérií polosamonosnou).

Návěsná část RTO-K se lomila v bočním směru v úhlu maximálně 32° do obou stran, ve vertikále to dělalo 12° nahoru i dolu. Obratnost vozidla zaručovala řiditelná i poslední náprava, kterou ovšem neovládal řidič, ale byla ovládána v závislosti na úhlu lomení autobusu v zatáčce pomocí táhlového mechanismu od točnice. Kola třetí nápravy tak jela ve stopách kol nápravy druhé.

Prototyp Škoda 706 RTO-K se svým provedením řadil mezi linkové verze (značit by se tedy mohl i Škoda 706 RTO-K-CAR). Tzv. linková doprava zajišťovala pravidelnou přepravu cestujících po předem dané trase osazené potřebnými zastávkami pro výstup a nástup cestujících, městská hromadná doprava, která má své linky a zastávky koncentrovanější, sem nepatřila.

Realizovaný prototyp měl tedy dvoje dveře pro cestující, každé v jedné části. Počet míst k sezení 64 doplňovalo 41 míst k stání. Přepravní kapacita tak byla 105 cestujících plus řidič.

Interiér kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K
Interiér kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K, pohled ze zadní části

Interiér kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K

Projekty městské a dálkové verze

Kloubové autobusy Škoda 706 RTO-K se samozřejmě v Karose plánovaly vyrábět i ve verzích městské a dálkové. Srozumitelné označení všech tří verzí nenechá nikoho na pochybách o způsobech jejich nasazení. Ale městská ani dálková „harmonika“ Škoda 706 RTO-K se na rozdíl od té linkové nedostaly ani do stadia prototypu. Z projektů však víme, jak by nakonec vypadaly.

Městské provedení (Škoda 706 RTO-K-MTZ) se vyznačovalo trojicí dveří pro cestující, přičemž první a druhé byly určeny pouze k výstupu. K nastupování sloužily dveře poslední, u kterých se nacházelo stanoviště průvodčího s pokladnou, který prodával jízdenky. Přepravní kapacita činila dohromady se sedícími i stojícími maximálně 125 cestujících plus nezbytný řidič a trpěný průvodčí.

Výkres kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K, městská verze, nerealizováno

Výkres kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K, městská verze, nerealizováno

Dálkové provedení (Škoda 706 RTO-K-LUX) mělo dvoje užší dveře pro cestující. Ti seděli na pohodlných sedadlech s možností podepření hlavy a rukou. Většina sedadel cestujících byla v provedení dvousedadel, jeden solitér se nacházel napravo od motoru (tam mohl sedět kromě řadového cestujícího třeba vedoucí zájezdu apod.) a dva solitéry na točně, zcela vzadu byla potom obligátní pětka. Počet sedadel je 52 plus jedno řidičovo, s místy k stání se u dálkových autobusů nepočítá.

Výkres kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K, dálková verze, nerealizováno

Výkres kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K, dálková verze, nerealizováno

Stejně jako mělo dálkové provedení klasického autobusu Škoda 706 RTO-LUX prosklení střešních oblouků, vidíme toto i na výkrese „harmoniky“. Navíc je zde prosklená i celá střešní část přídě za úroveň sedadla řidiče, po vzoru prvního prototypu Škody 706 RTO (postaven byl ve verzi LUX, davy ho viděly ve filmu Florenc 13,30) nebo speciálního exempláře Škody 706 RTO-LUX postaveného pro světovou výstavu Expo 58 v Bruselu.

Zkoušky linkového autobusu Škoda 706 RTO-K a jeho konec

Jediný dokončený prototyp kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K v linkovém provedení se nedlouho po svém dokončení podrobil důkladným jízdním zkouškám. Při testování v Praze vůz jezdil i v teritoriu Starého Města pražského. Zkušený řidič ho s přehledem vodil úzkými uličkami a jejich křižovatkami, kde by se nevytočil nejen klasický autobus s vlekem, ale kvůli většímu převisu zádi ani bez vleku. Zde právě tomu kloubovému pomáhala řiditelná třetí náprava.

Kloubový erťák se zkoušel u několika dopravců i v provozu s cestujícími. Například v březnu 1961 byl zapůjčen ČSAD Praha. To obnášelo trasy příměstské do Horních Počernic, trasy o něco delší do Brandýsa nad Labem nebo přes Mělník do Štětí, v poslední řadě pak trasy relativně dlouhé jako třeba ta do Pece pod Sněžkou, která navíc ve svém finále gradovala v náročném horském prostředí.

Prototyp kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K během zkušební jízdy v Praze
Prototyp kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K, vůz byl vyroben pouze v tomto...

Prototyp kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K během zkušebních jízd

Nasazení v rámci MHD se testovalo u Dopravního podniku hlavního města Prahy nebo v Olomouci. Po celou tu dobu byl prototyp Škoda 706 RTO-K stále v majetku Karosy Vysoké Mýto. Až v roce 1966, kdy už se dávno vědělo, že žádná sériová výroba nebude, ho zakoupil podnik Chirana v Brně. Zde si dlouho nepobyl a v roce 1969 byl vyřazen a následně sešrotován.

Během zkušebního provozu se projevil hlavní nedostatek ve výkonu motoru. Protože stejným nedostatkem samozřejmě trpěly i klasické erťáky se zapřaženým přívěsem, které měl ten kloubový po stránce přepravní kapacity vlastně nahradit, nejeví se v tomto světle tyto výtky jako opodstatněné. V každém případě kvantifikovali hodnotitelé potřebný výkon na 200 až 220 koní, přičemž stávající byl 160 koní. Dále se objevilo několik víceméně drobných konstrukčních nedostatků, ty by se povětšinou snad daly před případným zavedením sériové výroby vyřešit.

Naopak smršť kladného hodnocení zasypala manévrovací schopnosti kloubového autobusu jak v porovnání s autobusem se zapřaženým vlekem, tak dokonce v porovnání s klasickým autobusem bez vleku. Celkově pak první kloubový autobus v testech obstál, přesto ho budoucnost v podobě sériové výroby nečekala.

Prototyp kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K, vůz byl vyroben pouze v tomto...

Prototyp kloubového autobusu Škoda 706 RTO-K za Národním divadlem běhen zkušební jízdy v Praze

Velký vliv na neslavném ukončení celého projektu měl nezájem pražského městského dopravce, se kterým se počítalo jako s klíčovým zákazníkem. Špatně by se řešila i výrobní kapacita podniku, která byla tehdy dost našponovaná.

Svou roli sehrála i skutečnost, že se v té době ve Vysokém Mýtě už pracovalo na vývoji zcela nového autobusu se samonosnou karoserií Karosa Š 11. První funkční vzorek označený M 11 (městská verze, později značená ŠM 11) byl představen v lednu 1962. V dalších letech vznikaly prototypy a sériová výroba postupně nabíhala do roku 1970. Již v roce 1961 zadalo ministerstvo dopravy a spojů požadavek i na vývoj jeho kloubové verze. Ta vznikla ve druhé polovině 60. let jako Karosa ŠM 16,5 a byla postavena malá ověřovací série. I tento typ se zkoušel v pražské MHD, a to opět bez kladné rezonance na nejvyšších místech (nevadila Karosa, ale obecně kloubový autobus).

Rozpaky potom může budit, že když Dopravní podnik hlavního města Prahy nakonec nasadil v roce 1978 kloubové autobusy do standardního provozu, byly to maďarské Ikarusy.

Pokud se vrátíme k autobusu RTO, tak jeho další kloubová varianta se krátce po té naší objevila i v Polsku, kde erťáky licenčně vyráběli v podniku Jelcz. Polské „kloubáky“, které vznikly postupně ve třech verzích, se sériově produkovaly v relativně velkém objemu. Byla to však vlastní akce Poláků bez návaznosti na náš původní kloubový autobus Škoda 706 RTO-K.

Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil AČR se budou konat 18. a 19. září.

  • Nejčtenější

Jaderný „drobek“ měl ničit strategické cíle v USA, později letadlové lodě

Velikost řízených střel byla daná požadavky na dolet, tedy množství paliva v nádržích, velikostí bojové hlavice a...

Nový nadzvukový letoun nejspíš Česku dodají Švédové nebo Američané

Z utajovaného procesu výběru nového nadzvukového letounu pro české letectvo unikly první zásadní informace naznačující,...

Tady se mělo umírat a ne bydlet. Vojenský bunkr místo chaty přesto láká

Ministerstvo obrany již řadu let nabízí zájemcům k prodeji takzvané řopíky neboli bunkry lehkého opevnění, které měly...

Podívejte se, jak do Česka dorazil poprvé bojový letoun 5. generace

Návštěvníci letošních Dnů NATO v Ostravě budou moci vidět na vlastní oči zatím jediný komerčně dostupný bojový letoun...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sedm signálů, že se vám do počítače naboural hacker

Máte nepříjemný pocit, že ve vašem počítači či v zařízení, které je připojené k internetu, není něco v pořádku?...

Nesmysly o inflaci v Česku. Znovu bude nízká, uvidíte, tvrdí ekonom Michl

Premium ČSÚ zveřejnil, že inflace je nejvyšší od roku 2008, 4,1 %. Hned v pátek jsem k tomu vydal v MF DNES článek „Nebojte se...

Chci přidat 20 tisíc. Generaci Z kuráž nechybí, s trpělivostí už je to horší

Premium Sedmatřicetiletý Libor vede pobočku banky v krajském městě. Za poslední měsíce přijal několik mladých lidí, dvacátníků...

Hladovění je to nejlepší, co pro sebe lidé mohou udělat, říká neurolog

Jde o největší problém současné medicíny, a to bez ohledu na covid-19 - Alzheimerova nemoc, nejčastější typ demence....

  • Další z rubriky

První turbočmelák létal výborně, ale nepráškoval

Evoluce legendárních práškovacích čmeláků vedla k typu s turbovrtulovým motorem. I když výroba turbočmeláků nakonec...

I tři dny ve vzduchu počasí navzdory. Startuje Pohár Gordona Bennetta

O víkendu se mezi zvýšený letecký provoz v souvislosti s evakuací z Kábulu přimísí ještě jedna složka letectví –...

Stres v zákulisí letového provozu. Jak komunikují posádky s řídicí věží

Premium Že se letadlo bezpečně dostane od „chobotu“ na ranvej, z ranveje na letovou hladinu a ze startu do cíle, je výsledkem...

Před 40 lety začala největší stávka letových dispečerů, která změnila USA

V ranních hodinách v pondělí třetího srpna vstoupilo čtrnáct tisíc řídících letového provozu napříč Spojeným státy do...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Gabriela Soukalová je poprvé maminkou, narodila se jí holčička

Bývalá biatlonistka Gabriela Soukalová (31) se stala maminkou. S partnerem Milošem Kadeřábkem přivítala moderátorka na...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

Začalo to jako chřipka, pak vzal Tereze meningokok nohy a zničil ledviny

Před čtyřmi lety si Tereza myslela, že nastydla na kole. Jenže druhý den už ležela na JIP a kvůli meningokokové infekci...

Žena nemá žádné kamarádky, aby nesváděla svou postavou jejich partnery

Sedmadvacetiletá Moriah Millsová z Georgie se živí jako modelka a na své křivky je velmi hrdá. Nepodstoupila údajně...

Probudila mě bolest nehtů. Od té doby nemohu chodit, říká Alfred Strejček

Už téměř čtyři roky je Alfred Strejček (79) zcela odkázaný na péči druhých. Herci, recitátorovi, moderátorovi a...