Nejvýznamnější rakouskou lokomotivní řadou v kontextu českého průmyslu byla řada 97. V používání těchto lokomotiv samozřejmě pokračovaly po rozpadu monarchie i Československé státní dráhy, které je značily řadou 310.0. U ČSD dojezdily poslední kusy na posunech v roce 1968.
Rainerhaufe, CC BY-SA 3.0
Lokomotivy řady 97, resp. 310.0, byly rozměrově velice skromné. Zde tedy vidíme model, ale to na situaci nic nemění, ostatně porovnejte rozměry lokomotivy s rozměry přípojných osobních vozů nebo s motorákem zvaným Věžák na vedlejší koleji. Lokomotiva však měla zásadní význam pro výrobu těchto dopravních prostředků u nás, k čemuž se ještě vrátíme. Zde si raději řekněme, co to vlastně vidíme. Je to model nádraží Arnsgrün v měřítku H0, ze kterého osobní vlak vedený předmětnou lokomotivou míří do Adorfu. Model je k vidění v Adorfu na adrese Markt 35b. Podrobnosti na www.modellbahn-adorf.de.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Trojspřežní rakouské lokomotivy řady kkStB 97 byly určeny pro vedlejší tratě. Používaly je nejen Císařsko-královské státní dráhy (kaiserlich-königliche Staatsbahnen, kkStB), ale i několik soukromých místních drah. (foto: lokomotiva rakouské řady 97 ve stanici Kosova Hora, před rokem 1914)
sbírka Václava Bareše
V letech 1878 až 1911 bylo vyrobeno celkem 228 lokomotiv rakouské řady 97. Ale to není vše, stejné lokomotivy pod jiným označením se vyráběly pro některé soukromé místní dráhy, a proto se celkový výrobní objem tohoto typu lokomotivy uvádí minimálně 255 kusů. Po rozpadu monarchie a vzniku Československa podědily 133 těchto lokomotiv od rakouských státních drah nově ustanovené ČSD. Když zanedlouho přišel Vojtěch Kryšpín s novým tuzemským značením lokomotivních řad, staly se tyto stroje řadou 310.0. Další dvě lokomotivy získaly ČSD ve 30. letech s místní dráhou Litovel – Senice na Hané a v roce 1948 ještě tři lokomotivy s Novojičínskou místní dráhou. Celkový počet lokomtiv řady 310.0 ve službách ČSD tak dosáhl počtu 138 kusů.
Muzeum JUDr. O. Kudrny v Netolicích a Stifterův pošumavský železniční spolek Vimperk
Rakouské lokomotivy řady 97 dostaly přezdívku Kaffeemühle, u nás česky Kafemlejnek. Samozřejmě jim zůstala i po přeznačení na řadu 310.0 u ČSD. Řady se mění, přezdívky zůstávají a vlak jede dál.
archiv ČD
Jede pára z Frýdlantu, dyja dyja dá.
Jiří Beneš, CC BY-SA 4.0
Konstrukci této lokomotivy má na svědomí lokomotivka Wiener Neustädter Lokomotivfabrik, ale z celkového výrobního objemu jde za touto továrnou pouze část. Nemalé množství z celkových 228 kusů vyrobily další továrny, konkrétně to byly Lokomotivfabrik Floridsdorf, Lokomotivfabrik Krauss & Comp. Linz, Lokomotivfabrik der StEG a také První Českomoravská továrna na stroje v Praze.
Jan Šnábl / České dráhy
Lokomotiva rakouské řady 97 je pevně spjata s počátkem výroby parních lokomotiv u nás. Ministerstvo dopravy objednalo 14. srpna 1899 šest těchto lokomotiv u První Českomoravské továrny na stroje v Praze. První lokomotiva tam byla dokončena v dubnu roku 1900 a všech pět zbývajících v květnu stejného roku. Tak začala výroba lokomotiv v Zemích Koruny české. A hned následovaly další objednávky lokomotiv rakouské konstrukce, opět šest lokomotiv řady 97, tři rychlíkové lokomotivy řady 9 pro horské tratě (byly hotovy už v říjnu roku 1900) a šest lokomotiv řady 73 pro nákladní dopravu. V roce 1900 tak pražská továrna vyrobila celkem 17 lokomotiv a následujícího roku už to bylo 55 lokomotiv.
public domain
Když první u nás vyrobená lokomotiva poprvé vyjela z továrny, byla to velká sláva. Zaměstnanci ji okrášlili zelení (girlandami), praporky a na čelo dýmnice umístili nápadný štít s jedničkou a nápisem „NA ZDAR!“
public domain
Lokomotiva má nádrže na vodu po stranách kotle, jejich celkový objem činí 4 m3. Zásobník na uhlí o objemu 1,5 m3 (vejde se do něj max. 1,2 tuny uhlí) je před budkou na levé straně, proto je levá nádrž na vodu menší.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Pohonné ústrojí, mechanické vazby na a z hnacího dvojkolí (pravá strana lokomotivy)
Autor: Alexandr Satinský, MAFRA
Vlak vedený lokomotivou rakouské řady 97 na dobové poštovní pohlednici
public domain
Vlak vedený lokomotivou rakouské řady 97 na dobové poštovní pohlednici
public domain
Jedna z lokomotiv řady 97 kkStB u železničního přejezdu u Hesova. Pro místní dráhu lokomotivka ve Floridsdorfu v roce 1898 vyrobila tradiční lokálkové lokomotivy, které nesly čísla 19749 až 19751 (u ČSD potom 310.064 až 310.066).
sbírka Jaroslava Líbala/Nakladatelství Tváře
Vlak vedený lokomotivou rakouské řady 97 na dobové poštovní pohlednici
public domain
Lokomotiva rakouské řady 97 s poštovním vagonem ve stanici Sedlčany, před Velkou válkou
sbírka Václava Bareše
Stanice Bečov nad Teplou s lokomotivou rakouské řady 97 na snímku fotografické firmy Brück und Sohn z roku 1899
Deutsche Fotothek
Zaměstnanci společnosti Kadaňské místní dráhy u lokomotivy rakouské řady 97
Sbírka Güntera Wolfa
Osobní vlak s lokomotivou 310.0 ve stanici Rossbach
sbírka: Wolfgang Martin
Parní lokomotiva 310.072 táhne vlak ve stoupání za Karlovými Vary.
Sbírka Jindřicha Nového
Celkem se dochovalo 12 lokomotiv 310.0, z toho je devět neprovozních nebo neprovozuschopných. Jako provozní, které můžeme občas spatřit při zvláštních jízdách, se uvádí tři, samozřejmě mimo případné delší doby, kdy musí na něco velkého do dílny.
Vltavotýnská lokálka
Z dochovaných jsou neprovozní následující exempláře: 310.001 na pomníku v DKV Olomouc, 310.006 v železničním muzeu Výtopna Jaroměř, 310.037 na vlečce KHKD Kněževes, 310.076 v železničním muzeu v Lužné, 310.0102 na pomníku před nádražím v Přerově, 310.0118 v depozitáři NTM v Chomutově. Tři z neprovozních kusů najdeme na Slovensku: 310.097 v železničním muzeu v Bratislavě, 310.0107 v Muzeu dopravy STM Bratislava (viz foto) a 310.0123 na Památníku železničářů ve městě Nové Zámky.
Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Provozními lokomotivami jsou následující: 310.072 majitel ČD, v péči spolku Plzeňská dráha, 310.093 majitel ČD, v železničním muzeu v Lužné a 310.0134 majitel ČD, v péči Klubu přátel železnic Českého ráje.
České dráhy
Kafemlejnek 310.093 je jeden z mála dochovaných v provozuschopném stavu.
České dráhy
Lokomotiva 310.093
České dráhy
Trochu netradiční je dochovaná lokomotiva číslo 310.0134. Je to jedna ze dvou lokomotiv vyrobených v roce 1913 pro místní dráhu Litovel – Senice na Hané. Zatímco všechny ostatní lokomotivy tohoto typu měly charakteristický baňatý komín, tak tyto dva exempláře (druhý dostal u ČSD číslo 310.0135) se vyznačovaly vysokým litinovým trubkovým komínem typu Prüssmann.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Podle hlavní části Kryšpínova označení řady 310 poznáme, že lokomotiva má tři spřažená dvojkolí (tento jediný z třech v kódu zakletý parametrů by nám ovšem nezůstal utajen i při spatření lokomotivy z boku), maximální povolenou rychlost 40 km/h ((1+3)*10) a nápravový tlak cca 10 tun (0+10).
Miloslav Rejha, CC BY 4.0
Kafemlejnek 310.0134, Sedlejovice
Miloslav Rejha, CC BY 4.0
Lokomotiva 310.0134 se plahočí s vlakem zimní krajinou.
Autor: Jan Sůra, iDNES.cz
Lokomotiva 310.0134 během zvláštní jízdy s vlakem plným nadšenců a turistů, v nejlepším případě nadšených turistů..
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Provozuschopná historická lokomotiva 310.0134 objíždí soupravu ve stanici Kunčice nad Labem.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz