Momentálně se cítím jako na vyjížďce. V kočáře. Stříbrném. Ona je to spíš taková trubka s křídly z vlnitého plechu. Ale festovně udělaná, německá ruční práce. Echt kvalita. Ročně jich v německém závodě vyrobí dvanáct. Takže je to svého druhu vzácný pták, který kam přiletí, tam vzbudí pozornost. Posezení je to pohodlné. Dokonce tak, že bych i usnul. Což by byla škoda. Právě jsem pár set metrů nad zemí kousek od Brandýsa nad Labem. Musí na mě být ze země nádherný pohled.
Stále mám pocit, jako když si například v příjemném autě vyjedete užít nějaké pěkné serpentiny. Radost z jízdy, pardon, v tomto případě z letu.
