Nejdražší recept proti ledovkové kalamitě: vyhřívaná trolej

Autor: ,
  0:15
Do redakce přišel záludný dotaz: Nedalo by se namrzání trolejí zabránit tím, že by byly vyhřívané? Jednoduchá odpověď zní: nedalo. Složitější pak následovně: Teoreticky by se troleje vyhřívat daly, ale bylo by to energeticky, technicky, a tudíž i ekonomicky tak náročné, že to zatím nedělají ani v Rusku.
Fotogalerie3

Ledová námraza ochromila především železniční a městskou veřejnou dopravu. Snímek je z Modřanské rokle v Praze. (2. prosince 2014) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Možná to napadlo úterý ráno i vás: Proč nemají vlaky/tramvaje vyhřívané dráty, když jimi přece „prochází proud“? Odpověď je vlastně jednoduchá, ale její technické vysvětlení si žádá nejprve oprášení znalostí ze základní školy, které většina z nás běžně nepoužívá. Vedení nad tramvajovou tratí je jedna část elektrického okruhu (pro představu: jeden drát). Aby mohl okruhem procházet proud, musí jej něco odebírat. To něco je v tomto případě například tramvaj. Tramvaj (nebo vlak) propojí (uzavře) okruh trolej - koleje. Prochází proud, motor se točí, světla svítí, tramvaj jede.

Aby proud mohl procházet, je tramvaj vybavena sběračem (lidově pantograf), který se dotýká troleje, a tak uzavírá okruh. Pokud jednou za čas nastane takové počasí jako v těchto dnech, trolej se obalí ledem, který není elektricky vodivý. Okruh se tedy rozpojí, a systém nefunguje. Usazování ledu je o to jednodušší, že trolejový drát je zespodu opotřebovaný od sběračů tramvají, takže je trochu zploštělý a jeho povrch je také hrubší. Prostě velmi dobré místo na přichycování vody a námrazy.

Když máme popsaný problém, nešlo by ho odstranit průchodem většího proudu, který by trolej dostatečně zahřál, aby led roztál? Samozřejmě šlo, ale má to dost háčků. Aby se mohl vodič zahřát, musí jím procházet proud. Okruh tedy musí být uzavřený. Což znamená, že by se musel vodič v namrzlém úseku nějak zkratovat. Zní to sice prostě, ale v praxi je to nemožné.

Třeba pražská tramvajová sít je ohromná „chobotnice“ s tisícovkami přípojek, které jsou několika způsoby pojištěny proti riziku poškození tramvají a samotné sítě před vyšším napětím i vyšším proudem. Pro zahřátí troleje by bylo nutné odpojit od troleje všechny tramvaje a vyřadit jistící zařízení. To není ani trochu bezpečná metoda.

Česko přes noc pokryla ledovka (2. 12. 2014).

Na pohled lépe připravené by pro takové řešení v českých podmínkách byly ty vlakové tratě, které jsou napájeny střídavým proudem (máme tratě na stejnosměrný i střídavý proud). Ty jsou kvůli rovnoměrnému odběru ze všech fází rozděleny do izolovaných úseků dlouhých zhruba 20 kilometrů. Teoreticky by mohl být systém sestavený tak, aby se vedení v jednotlivých úsecích dalo krátce vyzkratovat a ohřát. Ale napájecí stanice na takovou možnost nejsou dnes vůbec připraveny. Změna by vyžadovala náklady, které je těžké odhadovat, ale rozhodně by nešlo o malou částku.

U obou typů sítí by bylo teoreticky možná schůdnější vyhřívání jiného typu: k vedení by mohl být ještě přibalen speciální, tzv. odporový drát. Ten by fungoval jako obří ponorný vařič. Při průchodu proudu by se prohříval a zahříval i trolejové vedení. To v teorii zní schůdně, ale v praxi by to bylo nestoudně drahé. Zvláště když k podobným událostem, jaká nastala v úterý 2.12.2014, dochází (či zatím docházelo, abychom byli přesní) jen zcela výjimečně.

„Například za celou minulou zimu se v Praze ledovka objevila jen na část jednoho dne a byla provázena velmi malým množstvím srážek. Situaci byť jen trochu podobnou situaci letošnímu začátku prosince vůbec nepamatuji,“ říká Miroslav Penc, vedoucí jednotky Dopravní cesta Tramvaje pražského Dopravního podniku. Námrazy na trolejích se podle něj vyskytují obvykle obvykle jen několikrát do roka, a to téměř vždy jen lokálně. V případě Prahy jde nejčastěji o úseky kolem Vltavy, obecně pak v blízkosti vodních ploch, kde se často drží mlha.

To neznamená, že vyhřívání trolejí průchodem proudu se vůbec nevyužívá. Například v severských podmínkách se občas využívá toho, že vlaky jezdí v co nejkratších intervalech po sobě. Svou roli to může hrát i třeba v pražské tramvajové síti, ale vedení se ohřeje jen o pár desetinek stupně, a tak tento fakt nehraje žádnou roli, pokud není zrovna úplně těsně pod nulou. A tak to během současné kalamity nebylo. Důležitější je, aby stroje pravidelně „začišťovaly“ kolej od vznikající námrazy. (Proto v úterý zprovozněné tramvajové linky mají být v provozu celou noc na středu.)

Lokální ohřev také může někdy pomoci alespoň zmírnit dopady kalamity. Například vlak stojící ve stanici může mít takový odběr, že dochází k lokálnímu ohřevu mezi sběračem a trolejí, a vlak tedy nepřimrzne, svítí, hřeje atd. Ale už se třeba nedokáže rozjet, protože vodiče mimo oblast nejužšího kontaktu se sběračem jsou příliš namrzlé.

Nejlepší je hrubá síla

Námraza v Praze. (1. prosince 2014)

Led, který ochromil veřejnou dopravu, byl pro někoho až nečekaně silný. V Praze byla jeho střední tloušťka mezi 5 a 10 milimetry, i když se našla místa, kde byl slabší nebo silnější, říká Miroslav Penc. Teplota vedení byla také během celého úterka pod nulou, takže led neodtával a musel se prakticky všude odstraňovat mechanicky. Jen na několika místech se používalo i teplo, ale podle Miroslava Pence nebylo zahřívání ohněm dostatečně účinné a rychlé. Nejspolehlivějším nástrojem tak byla mechanická síla.

Led také mohou „prorážet“ samozřejmě přímo sběrače vlaku či tramvaje. Někdy se proto používá na severských tratích systém, kdy lokomotiva jede s oběma sběrači vytaženými, ale k pohonu používá jen zadní, zatímco přední slouží jen k „otírání“ ledu.

Je to samozřejmě poměrně namáhavé, a tak se v nehostinných podmínkách občas také používají sběrače z odolnějšího materiálu. Běžně se dnes používá uhlíkové obložení sběračů, které šetří vedení více než dříve používané měděné. Ale zase jsou křehčí a méně snesou, a tak třeba na ruských tratích se i u nových souprav používá měď.

Mnohem používanější jsou tedy dodnes mechanické postupy. Třeba jakási pneumatická zařízení namontovaná na sběrač, která zespoda bouchají do vedení, aby led popraskal a opadal. V Kanadě, kde jsou podobné události mnohem častější než u nás, se používá k očišťování vedení pravidelně i vrtulníků, protože v daném místě (pokud není vysloveně špatné počasí) jde o nejrychlejší a de facto nejlevnější způsob dopravy pracovníků na místo.

Informace: V textu jsme aktualizovali informace o stavu v Praze a její tramvajové síti.

Nejčtenější

ANALÝZA: Tragédie letu Air India. Je na vině chyba pilotů, nebo selhání motorů?

Nad Ahmadábádem se ještě nerozptýlil dým po výbuchu zhruba 126 tisíc litrů leteckého paliva a hned jsme měli možnost číst výčet možných příčin katastrofy letu Air India AI-171. S delším časovým...

Parní lokomotivy s budkou na přídi nepůsobily uklidňujícím dojmem

Parní lokomotivy se stavěly i s kabinou vpředu. Výhodou byl výtečný výhled strojvedoucího, to se s klasikou vůbec nedalo srovnat. Druhá zásadní výhoda přicházela ke slovu při jízdě v dlouhých...

Apple uvedl „tekuté sklo“, zcela mění design systému pro všechna zařízení

Technologický gigant Apple se rozhodl zcela přepracovat vizáž operačního systému pro všechna svá zařízení. Je to největší změna designu od roku 2013, kdy byl představen systém iOS 7. Soustředí se na...

Aviatická pouť předvedla premiéry hned tří letounů: Hurricane, Anson a Skyfox

Letošní Aviatická pouť nabídla nejen zajímavé letecké premiéry. I přes složité meteorologické podmínky se opět organizátorům podařilo sestavit a dodržet nabitý program. Ohlédněme se za minulým...

Slavná letadlová loď Enterprise jde do šrotu. Bude to náročná operace

Osud nejstarší americké letadlové lodě s jaderným pohonem je definitivně zpečetěn. Námořnictvo podepsalo kontrakt na její demontáž. Část recyklované ocele skončí v novém plavidle stejného jména.

Ruš, nebo budeš zrušen. Na Ukrajině probíhá revoluce elektronického boje

Od našich zpravodajů na Ukrajině Je to neviditelná součást války, ale možná nejdůležitější. S masivním nasazením dronů na Ukrajině se pojí i revoluce v elektronickém boji, obě strany se neustále snaží překonat protivníkovy rušičky a...

17. června 2025

Příběh mého modelu: Dokončit model „Turbíka“ trvalo čtvrt století

Než něco vyhodíte, dobře si to rozmyslete. To platí i v modelařině. Tento příběh odloženého a znovu nalezeného modelu nám poslal Lukáš Ondák. Po 26 letech se vrátil ke stavbě modelu stroje Let L-410...

17. června 2025

Kdy sopka vybuchne znovu? Červnová erupce Etny ukázala, že stromy napovědí

Premium

Pozoruhodný objev: krátce před erupcí vulkánu bývá listí na okolních stromech zelenější než obvykle. Vegetace v okolí sopek se proto bude hlídat z vesmíru. Sopky jsou fascinující. Nespoutané a...

16. června 2025

Před sto lety vznikl tábor Artěk, pionýrská legenda na Krymu

16. června 1925 se na Krymu otevřel první sovětský pionýrský tábor Artěk. Zdravotní zařízení pro děti nemocné tuberkulózou se postupně proměnilo v prestižní rekreační centrum mládeže, kam jezdily...

16. června 2025

Videochat dostává novou, ale drahou dimenzi. „Přenese“ vás do místnosti

Nepotřebujete žádné brýle s virtuální nebo rozšířenou realitou ani sluchátka, abyste měli pocit, že člověk s nímž komunikujete, opravdu sedí na druhém konci stolu. Zařízení HP Dimension s Google Beam...

16. června 2025

Firma shání legendární stíhačky Phantom. Chce je používat k vypouštění družic

Potřebujete dostat nějaký drobný náklad na nízkou oběžnou dráhu Země? Brzo se budete moci obrátit na americkou společnost Starfighters International. Chce nakoupit flotilu legendárních námořních...

16. června 2025

Když kus Slunce spadne na zem. Vševěd ví o kráterech po dopadu meteoritů

Premium

Bylo pozdní jaro, tak roku 66 500 000 př. n. l. plus minus milion let. Z ničeho nic se nad místy, kterým dnes říkáme Severní Amerika, objevila obří ohnivá koule. Dinosauři se nestačili ani ohlédnout,...

15. června 2025

ANALÝZA: Tragédie letu Air India. Je na vině chyba pilotů, nebo selhání motorů?

Nad Ahmadábádem se ještě nerozptýlil dým po výbuchu zhruba 126 tisíc litrů leteckého paliva a hned jsme měli možnost číst výčet možných příčin katastrofy letu Air India AI-171. S delším časovým...

15. června 2025  9:20

Aviatická pouť předvedla premiéry hned tří letounů: Hurricane, Anson a Skyfox

Letošní Aviatická pouť nabídla nejen zajímavé letecké premiéry. I přes složité meteorologické podmínky se opět organizátorům podařilo sestavit a dodržet nabitý program. Ohlédněme se za minulým...

15. června 2025

Móda mezi šrapnely. Pro materiál na zákopový prsten někdy riskovali i život

Z hlediska vojenských dějin lze o prstenech říci, že se jedná o ozdobu historicky pevně spojenou s prostředím armády. Podle řecké mytologie byl prvním nositelem prstenu bájný Prométheus a...

14. června 2025

Příběh mého modelu: Svítily mu oči. MiG-21 byl pro pilota překvapením

Soutěž

Přinášíme vám první příběh z naší letní modelářské soutěže. Modelář Aleš Růženec se s námi podělil o okolnosti vzniku svého modelu letounu MiG-21. Brzy se můžete těšit na další příspěvky čtenářů do...

14. června 2025

AI udělala chybu za miliardu dolarů. Zapamatovala si celé knihy. Hrozí soud

Velké jazykové modely na pozadí všelijakých chatbotů se často učí na datech chráněných autorských zákonem. Podle svých vývojářů se pohybují v mezích zákona. Umělá inteligence totiž z absorbovaného...

13. června 2025  9:42,  aktualizováno  9:42
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.