Úterý 13. dubna 2021, svátek má Aleš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 13. dubna 2021 Aleš

Jak bude fungovat americký radar v Česku. Ochrání nás?

  12:00
Americký radar v Česku se má stát důležitou součástí takzvaného protiraketového deštníku. Ochrání naši republiku před jadernou hrozbou? Přečtěte si, jak funguje a co dokáže.

GBR-P radar v Reganově testovacím centru | foto: Raytheon Company

Radar u nás by měl být součástí takzvaného třetího - posledního stupně protiraketového deštníku. To znamená, že bude schopen upřesnit pohyb rakety až v posledních minutách jejího letu.

Celý Systém obrany proti balistickým raketám (BMDS) je vysoce sofistikované zařízení, které vyhodnocuje obrovské množství údajů. Ty se dodávají ze země a ze vzduchu, ale i z moře a hlavně z vesmíru. Předpokládá se, že BMDS rozpozná odpálení balistické střely nejdřív čtyři minuty po jejím startu.

Satelitní systémy včasné výstrahy pracující s infračervenými (IR) senzory mají být první frontou, která na případný start nepřátelské rakety upozorní. Dokáží detekovat plameny motorů startující rakety. Tento družicový systém nese označení SBIRS a zatím je ve fázi budování. Sledování podezřelých území tak má v současnosti na starosti starší výstražný satelitní systém DSP (Defense Support Program).

Pozor, raketa je odpálena

Sledování odpálené balistické rakety a uvolněných hlavic pak spolu se zmíněnými satelity sledují pozemní či námořní radary včasného varování. „Existují tři stupně protiraketové ochrany, takzvaného protiraketového deštníku. Prvním jsou stacionární družice včasné výstrahy, které dají první signál, že nějaká raketa odstartovala. Druhý stupeň tvoří radary Over The Horizon (OTH) upřesňující trajektorii letu nepřátelské rakety. Ze zjištěných údajů se dá usoudit, kam přibližně střela směřuje s přesností na tisíce kilometrů,“ vysvětluje Antonín Vítek z Akademie věd ČR, uznávaný odborník na kosmonautiku.

„Do třetího stupně patří i lokální radary, se kterými se počítá pro ČR. Ty jsou schopny upřesnit pohyb rakety v posledních minutách jejího letu. Moderní hlavice totiž umožňují takzvaný terminální způsob řízení, kdy je střela schopna na poslední chvíli změnit směr letu. Je tedy zřejmé, že vliv na efektivnost celého deštníku mají lokální radary značný,“ upřesňuje Vítek.

Všechny systémy se tak snaží co nejrychleji zjistit letovou dráhu rakety a co nejpřesněji určit místo, kam by měla hlavice dopadnout a především určit pravděpodobné místo střetu s obrannou raketou. Vše je koordinováno velitelskými a řídícími strukturami Systému obrany proti balistickým raketám.

Obranná raketa

Následně je provedeno protiopatření, které spočívá ve vypuštění tzv. antirakety se speciální hlavicí vybavenou prostředky EKV (Exoatmospheric kill vehicle). Jak z názvu vyplývá, je určena pro likvidaci útočné střely mimo atmosféru. K navádění na cíl této raketě slouží především údaje z velícího střediska. Tato antiraketa se přiblíží k nepřátelské střele, přičemž samotné navedení na cíl a jeho zásah již zajišťují zmíněné prvky EKV prostřednictvím IR senzorů s dosahem 500 až 800 km. Ty mají za úkol pouze vlastní kinetickou energií zničit všechny případné hlavice. EKV také musí rozpoznat, které z nepřátelských hlavic jsou bojové a které pouze klamné.

Proč má být radar v Česku

Česká republika byla požádána o umístění radarové stanice, která má být součástí Systému obrany proti balistickým raketám (BMDS). Zmíněný program vychází z americké Strategické obranné iniciativy (SDI), která byla vyhlášena již v roce 1979 za prezidentování Ronalda Regana. V roce 1983 pak byl zveřejněn jako program Hvězdných válek. Dnes je systém schopen zlikvidovat asi 5 mezikontinentálních raket. Po dokončení to může být až desetinásobek.

Americký systém protiraketové obrany byl dosud optimalizován na obranu kontinentálního území Spojených států před útokem ze západu a severu. Proto byly v první fázi rozmisťovány obranné rakety na Aljašce a v Kalifornii a radar na Aleutách. Nejnověji v červnu 2006 byl umístěn radar s dlouhým dosahem v Japonsku.

Radar v Česku bude součástí tohoto takzvaného protiraketového deštníku. Ve spolupráci s raketovou základnou v Polsku má být celý systém schopen zlikvidovat balistickou raketu odpálenou z Blízkého a Středního východu. "Český radar" je také velmi důležitý pro zvýšení efektivnosti obranného deštníku při sledování nepřátelských střel v poslední fázi jejich letu.


EKV prvek obranné rakety
Snímací hlavice EKV je tvořena:
dlouhoohniskovým teleskopickým zaměřovačem,
kryogenní plynovou chladicí soustavou,
multispektrálním čidlem s velkoplošným snímacím detektorem s 256 x 256 prvky instalovanými v ohniskové rovině teleskopu,
reaktivní pohonnou soustavou

Vše se přitom musí stihnout zhruba do 25 minut od odpálení mezikontinentální útočné střely. Záleží samozřejmě na vzdálenosti mezi odpalovací rampou útočníka a cílem. Ideální zásah je možný ve chvíli, kdy se jaderná hlavice nachází ve střední fázi letu a je nad zemskou atmosférou. V případě neúspěchu jsou další kroky pro eliminaci takového nebezpečí mnohem obtížnější.

Trefit a bezpečně zničit nepřátelskou raketu není jednoduché. Složitost celé operace popisuje Antonín Vítek. „Úspěšnost protiraketového deštníku je zatím tak padesát na padesát. Je to způsobeno i relativně krátkým vývojem celého systému, který byl v minulosti přerušen dohodou mezi USA a Ruskem. Je také potřeba si uvědomit, že proti sobě letí dvě tělesa (rakety) rychlostí několik kilometrů za sekundu a obě při tom ještě manévrují. Obranná raketa musí navíc takříkajíc odhadnout, kam ta druhá uhne. Z těchto důvodů se nedá počítat s tím, že by raketový deštník někdy v budoucnu měl 100% účinnost. Situace se pak může řešit vypuštěním většího množství obranných raket, z nichž by se nějaká mohla trefit. To už je však čirá spekulace,“ říká Antonín Vítek.

Česká radarová základna nás sama neochrání

K tomu, aby mohlo vše fungovat, jak má, je potřeba jednak přesné součinnosti všech tří systémů a také jejich dostatečný počet. Čím více jich bude, tím dříve dojde k rozpoznání dráhy mezikontinentální střely, vypočítání střetu s antiraketou a především k jejímu zničení.

„Radiolokátory systému XBR, které by mohly být umístěny na území Česka, budou součástí protiraketového deštníku a výrazně by zvýšily jeho přesnost. Nesloužily by však pochopitelně přímo k obraně České republiky, tuto funkci by plnily základny protiraket na území jiných států. Čím více existuje míst, odkud je možné sledovat aktivní dráhu protivníkovi rakety, tím větší je pravděpodobnost úspěšného zásahu,“ uvádí podrobnosti Antonín Vítek.

V Česku by mohla být provozována radarová základna vybavená víceúčelovým přehledovým a střeleckým 3D vylepšeným radiolokátorem Ground Based Radar Prototype (GBR-P) systému XBR (X-band Radar). Samotný radar je umístěn v kopuli, která na první pohled vypadá jako horkovzdušný balón. Je tak chráněn před povětrnostními vlivy.

Radar v číslech
Celková plocha radarové stanice 384 m2
Plocha přijímací a vysílací fázované antény: 125 m2
Počet T/R modulů: minimálně 45 000
Pracovní pásmo: X (8 - 12 GHz)
Výkon: 200 kW
Dosah kolem 5 000 km
Pohyblivost: rozsahu 356° horizontálně a 90° vertikálně
Počet řádků kódu v obslužném software: 652 000
Počet zaměstnanců: 200 včetně civilistů

Radarová základna
Takto by mohl vypadat radar umístěný v České republice

První radar tohoto druhu byl otestován zhruba před šesti lety a americká armáda počítá s tím, že během příštích dvaceti let jich bude provozovat nejméně devět. Radar pracuje v kmitočtovém pásmu X, což znamená frekvenci od 8 do 12 GHz s impulsním výkonem cca 200 kW. Plochá přijímací a vysílací fázovaná anténa s rozlohou 125 m2 je schopna díky otočnému podstavci se pohybovat v rozsahu 356° horizontálně a 90 ° vertikálně. Může obsahovat až 69,632 modulů T/R (transmit/receive). Radar dokáže veškerý svůj vysílací výkon zaměřit do jednoho paprsku, ale i do několika, které tak mohou sledovat více cílů.

Za tímto účelem je vybaven další podpůrnou elektronikou a speciálním software, který má umožnit najít a identifikovat hrozbu (ideálně i typ rakety), sledovat ji a předávat údaje pro navádění obranných raket. Rozlišovací schopnost radaru se pohybuje v řádu decimetrů a to na vzdálenosti kolem 5 000 km.

Stavba radarové základny Stavba radarové základny Část plochy antény radaru

Radarová základna tedy může sama odhalit odpálení rakety, nebo se nasměrovat na její sledování podle došlých údajů, pokud je raketa v jejím akčním rádiu. Poté neustále vyhodnocuje získané údaje, které předává jak velícímu centru, tak i vypuštěným obranným raketám. Může jim pomáhat i s identifikací falešných hlavic. V případě zásahu letící rakety zařízeními EKV má pak radar úkol srážku vyhodnotit.

Bude to mít dopad na Česko?

Osádku radarové základny může tvořit až 60 vojenských specialistů a dále pomocný personál. Celkově by počet amerických vojáků na území ČR nepřesáhl 200. K ochraně zařízení Spojené státy podle zdrojů z České armády neplánují trvale rozmístit žádné další raketové systémy. Před eventuálním útokem BŘS chrání základnu samotné protirakety.

Plán případné realizace stavby základny:

Uzavření dohody do 2007
Projekt 2007 – 2008
Výstavba 2008 – 2010
Instalace zařízení 2009 – 2010
Umístění protiraket a testy systému v průběhu 2011

Vlastní protivzdušná obrana základny bude řešena hotovostními stíhači AČR, vyčleněnými pro systém protivzdušné obrany NATO (NATINAD). V případě krize USA uvažují, po dohodě s hostitelskou zemí, o dočasném posílení protivzdušné obrany základny vlastními prostředky.

Radar vyžaduje vytvoření bezletové zóny, která by významně nepřesáhla v žádném z navrhovaných míst hranice již existující bezletové zóny nad vojenskými újezdy a nenarušila by letecké koridory.

Bezpečná zóna kolem radaru znamená, že v okruhu 13,5 km od radaru není možné používat výbušniny, v okruhu 8,6 km nesmí létat civilní letouny, v okruhu 4,5 km vojenská letadla a po zemi se neautorizované osoby nesmí pohybovat v okruhu 0,5 km.

Podle armádních údajů nepředstavuje výkon systému s ohledem na pracovní kmitočet a hustou rádiového signálu nebezpečí pro příjem rozhlasu ani televize a dalších civilních prostředků. A to s ohledem na to, že bezpečnostní zóna činí zhruba 14 km.


Zdroje a užitečné odkazy:

Armáda české republiky (AČR)

Raytheon Company

Federation of American Scientists

Missile Defense Agency

Missilethreat.com

Fagradalsfjall online

Sledujte živě aktivní sopku na Islandu. Erupce začala po týdnech otřesů 19. března a zláště pak v noci nabízí fascinující podívanou.

  • Nejčtenější

Jak často se nakazí již očkovaní? Důkladná studie dala skvělé výsledky

Americké středisko pro kontrolu nakažlivých nemocí (CDC) ve svém časopise vydalo průběžné výsledky studie, která je...

Fanoušek zřejmě vyfotil tajný dron, o kterém se pouze spekulovalo

O tajném projektu výškového stealth dronu Northrop Grumman RQ-180 se spekuluje řadu let. Až nedávno se ho podařilo...

Když má umřít Bambi, veřejnost se bouří. I když si to Bambi zaslouží

Neochota zabíjet roztomile a něžně vypadající zvířátka, i když je to zrovna zapotřebí, se může snadno obrátit proti...

Zapomenuté heslo k Windows můžete resetovat. Až na výjimku to jde snadno

Zapomenout heslo pro přístup do PC je děsivá představa. Stane-li se to ve Windows, existuje relativně velká šance, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Premiérový let vrtulníčku nad Marsem se odkládá. Při testu došlo k chybě

Den před výročím letu prvního člověka do kosmu se měl uskutečnit jiný zajímavý vesmírný počin. Nad povrch cizí planety...

Svačiny jsou zbytečné. Stačí jíst dvakrát denně, vysvětluje profesor Anděl

Premium Nadváhu má v Česku až 44 procent mužů a 31 procent žen. A obezitu dalších 20 procent mužů a 18 procent žen. Statisíce z...

První romské dítě, které skončilo v babyboxu. Romové zuří, matka ho chce zpět

Premium Je to příběh 217. dítěte, které babyboxy zachránily a prvního romského dítěte, které se v babyboxu ocitlo. Matka...

Fiala politiku dělat neumí a důsledky jsou tragické, hodnotí Klaus dnešní ODS

Premium Za deset dní oslaví ODS třicáté výročí svého vzniku. MF DNES požádala jejího zakladatele Václava Klause, aby...

  • Další z rubriky

Tvor s krkem dlouhým jako autobus měl 18 krčních obratlů

Pokud byste chtěli spatřit živočicha s prokazatelně nejdelším krkem, museli byste putovat strojem času až do středně...

Vědci konečně ukázali, jak opravdu fungoval „počítač“ starý 2000 let

Je známý jako mechanismus z Antikythéry, ale hovoří se o něm jako o 2 000 let starém počítači, byť patrně vznikl již...

Z boeingu v jedenácti kilometrech nic nevyhodíte, směje se pilot konspiraci

Pravda bývá nudnější než konspirační teorie, zejména proto, že v ní platí fyzikální zákony. Jak moc je děravé tvrzení o...

Legendy ČSD obrazem. Brejlovcům utnul „populační explozi“ velký požár

Největšími legendami motorové trakce ČSD se staly lokomotivy zvané brejlovci. Za svou přiléhavou přezdívku vděčí...

Advantage Consulting, s.r.o.
HLEDÁME PLCČKAŘE NAPŘÍČ REPUBLIKOU :) (37.-52.000 Kč)

Advantage Consulting, s.r.o.
Královéhradecký kraj
nabízený plat: 37 000 - 52 000 Kč

Kuchyň mají na terase. Šílený plán mladých manželů je geniální

Honza a Katka se po svatbě nastěhovali do domu svých prarodičů. V patře, které obývají, jim však chybí kuchyň. A tak...

Jak často se nakazí již očkovaní? Důkladná studie dala skvělé výsledky

Americké středisko pro kontrolu nakažlivých nemocí (CDC) ve svém časopise vydalo průběžné výsledky studie, která je...

Princ Harry se vrátil do Británie na pohřeb dědečka, karanténu nestihne

Britský princ Harry přiletěl z Los Angeles na pohřeb svého dědečka prince Philipa. Na letišti Heathrow ho v neděli po...

Pohřeb prince Philipa se bude konat 17. dubna, Harry dorazí bez Meghan

Buckinghamský palác oznámil, že pohřeb zesnulého prince Philipa se bude konat 17. dubna. Zároveň potvrdil, že princ...

Podstoupím úpravu prsou. Není čas cvičit a chroustat mrkev, říká Kalivodová

Andrea Kalivodová (43) se svěřila s tím, proč se rozhodla podstoupit remodelaci prsou. Operní pěvkyně v rozhovoru pro...