„Cделано в СССР“ mě pobavilo. Na to už jsem skoro zapomněl...

Občas si přečtu i azbukou psané nápisy na výrobcích, ale obvykle tam je dnes už jen „Cделано в Китае“

Poznámka k obsahu článku. Účinnost parní turbíny v návrhovém režimu je kolem 90%. Celková účinnost 40% (pro nadkritické uhelné) až k méně než 30% pro jaderné je dána termickou účinností cyklu. Elektrárna je především pořád tepelný stroj.

Škoda, že je článek opět poněkud tendenční a neřeší problematiku jako celek. Většina čtenářů totiž minimálně tuší, že Rusko není jediné, kdo tyto špionážní satelity používá. Je vcelku jasné, že všichni řeší stejné technické problémy, což nevyhnutelně vede k podobným řešením. Klasický případ je třeba projekt US 193. Tento americký špionážní satelit disponoval radarovou anténou o rozměrech cca 30x15m. Je vcelku jasné, že energetickou náročnost takového zařízení nevyřeší žádné tužkové baterie, o slunečních panelech nemluvě. Ostatně argument autora, že ty sluneční kladou příliš velký aerodynamický odpor, je vzhledem k rozměrům radarových antén spíše úsměvný. Faktem je, že když USA se satelitem (krátce po startu) ztratily signál, tak ho raději sestřelily. Respektive ho na oběžné dráze zničily, čímž přispěly k již tak velkému množství kosmického smetí. Oficiální zdůvodnění bylo, že obsahoval jedovatý hydrazin, který se používá jako raketové palivo a přítomnost radioaktivních látek byla popřena. Každému je ale jasné, že by toto palivo v případě pádu satelitu shořelo mnohem spolehlivěji, než zbytek. Je tedy otázkou, jaké zdroje energie používají americké satelity a proč o nich autor mlčí. Snad se to dozvíme v příštím díle :)

A co takhle se konečně naučit číst? Mimochodem, o USA-193 se soudilo, že možná měl radioizotopový termoelektrický generátor - což ale není reaktor, víme?

Ještě že ty Americké létají jen nad Ruskem.

Ty americké (s malým a, naučte se česky) nemají na palubě jaderný reaktor. A vo tom to je.

https://seanmunger.com/2016/01/24/the-nuke-that-fell-to-earth-the-terrifying-story-of-kosmos-954/

To bude sranda, až to začne jednou padat.

Ani jedno, ani druhé.

Ti rusové jsou tak vyspělí a byli už dávno předtím, jen nechápu jak jim mohla raketa vybouchnout ještě na zemi při testech.

nemohla se dočkat

Hele já nevím. Co je to za téma. Kosmické smetí je problém. To jestli září nebo nezáří je asi podle mě naprosto jedno..... Nehledě na to že ty reaktory jsou tak malé, při případném průletu atmosférou by to celé shořelo a nejspíše by se na zem rozprášilo na tak velkou plochu že by to záření nepředstavovalo žádné nebezpečí, předpokládám.

Nepředpokládejte a čtěte pozorněji. Kanada, na konci článku...

Moc pěkné. Jak ale fungují zdroje v amerických sondách u vzdálených planet, když termoelektrický jev jde udržet jen krátkodobě. To by mě zajímalo.

Termoelektrický jev funguje po celou dobu, po jakou udržíme rozdíl teplot. Takže pokud má radioizotopový zdroj dostatečně dlouhý poločas rozpadu, tak funguje potřebnou dobu. Poločas rozpadu plutonia 238 je zhruba 80 let, takže některé sondy k vnějším planetám fungují už řadu let (už přes 40 let). Pokles je však rychlejší než pokles radioaktivity, protože efektivita konverze tepelné energie v elektrickou klesá s rozdílem teplot na teplém a studeném konci.

Moc pěkný článek. Jen tak dál.