S plným vědomím jisté míry poťouchlosti foukáme vzduchový zásobník běžného dílenského kompresoru na uspokojivých 8 barů. Tedy na hodnotu, odpovídající tlaku vzduchového systému nákladních automobilů a v jistých případech i kolejových vozidel. Aniž bychom to zpočátku tušili, otevíráme příběh, který nás bude bavit déle, než vylekané náhodné kolemjdoucí.
Pneumatická houkačka, která se nám dostala na ponk pochází z lokomotivy a nese známky aktivního služebního života. Naši čtenáři, kteří sledují seriál Na co zírá mašinfíra, si dokážou dobře představit, co musela vidět i tato houkačka.
Cesta do hlubin hlasité duše
Komora, do které vede přívod vzduchu, obsahuje dva plíšky z měděného plechu o síle 0,55 mm. Jak známo, výsledná frekvence je tím hlubší, čím je delší trubka. Celková délka naší houkačky je 50 cm. Šroubení o průměru 3/4 palce bylo nutné vyměnit a nakonec jsme použili běžný vodovodní ventil, abychom moli zavřít přívod vzduchu z kompresoru.
 |
Vnitřní plechy ani jiné části jsme nijak nečistili, pouze jsme vyměnili šest hlavních šroubů. Při tlaku 8 barů jsme v uzavřené dílně jsme ze vzdálenosti asi 2 metrů před ústím houkačky získali úctyhodnou nálož akustického tlaku 129 dBA. k měření jsme použili běžně dostupný měřák Parkside.
Složitější to bylo s měřením frekvence, která nás přirozeně zajímala asi nejvíce. Zvolili jsme běžně dostupnou mobilní aplikaci, u níž si však nejsme jisti, jak dokáže přesně měřit frekvenci u takto hlasitého zdroje zvuku. Také jsme nebyli schopni simulovat podmínky, za kterých se běžně měří drážní houkačky, jak to stanovuje norma ČSN EN 15153-2 (Železniční aplikace – Vnější výstražná světelná a zvuková zařízení – Část 2: Výstražné houkačky pro železniční vozidla). Když dozněl tón a usadil se prach, měli jsme ale pocit, že to pro ilustraci stačí. Ze vzdálenosti asi tří metrů jsme naměřili frekvenci zhruba 360 Hz.
Zajímavé zjištění bylo, že zásadní snížení tlaku vzduchu na pouhé 2 bary nepřineslo nijak dramatickou změnu v hlasitosti ani frekvenci. A protože s jídlem roste chuť, přišla na řadu další legenda.
Vzduchová houkačka používaná na nákladním voze Tatra 148
Legenda, která nezná bratra
Snad nikoho, kdo kdy před sebou tlačil plastikovou tatrovku, nenechá chladným vemlouvavý zvuk dvoutónové vzduchové houkačky Tatry 148. Je to radost, slyšet ji v zádech těsně před tím, než zpětné zrcátko naplní odraz charakteristického „čumáku“ legendárního nákladního automobilu. A právě takový kousek z našeho depozitáře sehrál roli i v naší kazuistiky.
Oproti drážní houkačce je tato podstatně menší. Celkové délky houkaček jsou 37 a 32 cm. Plíšek v komoře je u každé z houkaček pouze jeden, a to o síle 0,30 mm, přičemž použitý materiál se jeví jako mosazný plech.
Zajímavé je, že houkačka má šroub s gumovým hrotem a aretací, jímž lze proti pružině „naladit“ přítlak plíšku. Praktickým odzkoušením se nám zdálo, že se takto o něco mění hloubka tónu. Plnící tlak byl i v tomto případě nejprve 8, a pak 2 bary. Opět se zdálo, že na hodnotu akustického tlaku to nemá zásadní vliv.
„Rekordní“ lokomotivy ČKD. Kyklop a těžká ČME5 by se Zababovi líbily |
Při rozebrání jsme zjistili, že menší z dvojice houkaček má ozvučný plíšek popraskaný. Nicméně tento fakt – zdálo se – neměl zásadní vliv na funkci. Naopak nás překvapila hlučnost. Při plnícím tlaku vzduchu 8 barů jsme z metrové vzdálenosti před ústím houkaček v uzavřené dílně naměřili osvěžujících 130 dBA.
Pokud budeme drážní houkačku považovat za důstojný zvuk, dvoutónová houkačka z tatrovky má zvu malebnější, i když díky vyšší frekvenci o něco pronikavější. Naměřili jsme zhruba 940 Hz.
Otázka, která nedá spát
Tím bychom mohli tuto otázku uzavřít. Jenže náš empirický výzkum otevřel pomyslnou Pandořinu skříňku a celou paletu nových otázek. Jednou z nich například je, z jaké lokomotivy může naše houkačky pocházet. Pokud máte pocit, že víte, zkuste zvolit správnou možnost v anketě níže, nebo nám napište na redakce@technet.cz.
Pokud byste si chtěli osvěžit přezdívky lokomotiv z výše uvedené ankety, máme tu kvíz Radka Folprechta, který se neochodí: Přezdívky hnacích drážních vozidel z našich železnic.
Co se zvukových výstražných zařízení železničních vozidel týče, rozhodli jsme pro hlubší sondu do této problematiky. Zjišťovali jsme, zda dokážeme podle zvuku poznat, jaká lokomotiva se na nás řítí. Na první ovoce našeho úsilí se můžete těšit již tuto sobotu 26. července.
