První, co nás při zkoumání tohoto zařízení zarazilo, byl manometr se škálou do 160 bar, což je zhruba šestnáctinásobek běžného provozního tlaku pneumatických houkaček. Vcelku jednoduchým pátráním jsme zjistili, že celý systém je navržený tak, aby se jednoduše uchytil na běžnou tlakovou láhev s oxidem uhličitým, jaká se obvykle používá třeba při svařování nebo v potravinářství.
Celý mechanizmus houkačky jsme nerozebírali, a tak jsme nezjistili, zda je tlak z láhve před vstupem do houkaček redukován redukčním ventilem na nižší tlak, ale vzhledem k technickým specifikacím výrobce to tak nejspíš bude. Ten totiž u drážních houkaček uvádí většinou provozní tlak 7 až 10 barů. Logicky by pak láhev s tlakem násobně vyšším a redukovaným představovala dostatečný rezervoár pro dlouhodobé použití.
 |
Náš pokus s dvoukilovou tlakovou láhví dopadl velmi uspokojivě. Přibližné měření vykázalo akustický tlak 125 dBA, přičemž hlukoměr se nacházel zhruba v dvoumetrové vzdálenosti a mírně bokem od osy houkačky.
Výrobcem udávaná frekvence u houkaček srovnatelných rozměrů nám vcelku také seděla. Tedy 660 +/- 15 Hz u kratší a 350 resp. 370 +/- 15 Hz u delší z dvojice houkaček. Jak je vidět v článkovém videu, při použití se madlem nejprve spustí vyšší tón, po delším přimáčknutí madla se přidá hlubší a vytvoří dokonale děsivý koktejl.
Pro bližší informace o použití tohoto zařízení jsme oslovili výrobce i muzeum německých železnic v Norimberku, které nám nakonec odpovědělo:
„Toto makrofonní zařízení je určeno k použití při práci na železničních tratích nebo v jejich blízkosti. Pomocí něj se vydával takzvaný ‚signál pro varování pracovních čet‘,“ píše Maren Lüttjohannová, odborná referentka pro sbírky muzea Deutsche Bahn v Norimberku.
Ve světle těchto informací nám bylo okamžitě jasné, proč je zvuk tohoto dua houkaček tak silný a naléhavý. Musel totiž být natolik hlasitý, aby přehlušil i pracovní stroje na trati.
Z naší komunikace s DB Museum dále vyplynula celá řada zajímavých informací, jako je např. systém použití zvukových varovných signálů při práci na železnici v režimu, kdy je opravovaná trať stále v provozu. Z německého Předpisu pro železniční signalizace, sekce „Rottenwarnsignale“, tedy zmiňovaný „signál pro varování pracovních čet“ lze vyčíst tři základní:
Signál Ro1
Význam: Pozor! Po sousední koleji se blíží vozidla.
Popis: Dlouhý zvuk vydaný houkačkou jako směs dvou tónů různé výšky.
Signál Ro2
Význam: Uvolněte pracovní koleje.
Popis: Dva dlouhé tóny po sobě, každý v jiné výšce, vydané houkačkou.
Signál Ro3
Význam: Okamžitě uvolněte pracovní koleje!
Popis: Nejméně pětkrát za sebou dvojice krátkých tónů různé výšky, vydaných houkačkou.
Na základě našich fotografií si Maren Lüttjohannová stejně jako my povšimla kontrolní plomby a dodává: „Firma Zöllner existuje od roku 1946. Na základě kontrolní nálepky s číslem 03 předpokládám, že toto zařízení bylo ještě v provozu v roce 2003. Mohlo by tedy pocházet přibližně z 90. let 20. století.“
Poznáte Brejlovce od Orchestrionu podle troubení? Vyzkoušeli jsme to |
Jak je vidno, nebo spíše, jak je „slyšno“, s funkční železniční houkačkou (a celým jejím vzduchovým systémem) se lze setkat nejen na lokomotivě, ale můžete si ji klidně vzít s sebou v batohu třeba na letní výlet.
