Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvTěch šest stovek lokomotiv řady T 679.1 (781), které brázdily československé tratě od druhé poloviny 60. let minulého století až do prvních let nového milénia, se zapsaly do povědomí nejen odborné veřejnosti. Přezdívka „Sergej“ rezonuje dodnes. V Polsku to byl Gagarin a v NDR dostal tento produkt lokomotivky v Luhansku snad až Wagnerovské jméno „Taigatrommel“ – Buben z tajgy.
Technické aspekty a historii této lokomotivy jsme na Technetu podrobněji popsali v článku: Hlučné sovětské lokomotivy „sergej“ lidé nenáviděli, dnes jsou ikonou, a ano i zde je ihned zřejmá narážka na akustické projevy. To se ale týká jeho pohonné jednotky – o které panovaly zvěsti, že jde o motor z ponorky – a nikoli jeho majestátní houkačky.
Železniční houkačky: |
V předchozích článcích, věnovaným akustickým krásám železnice (viz box) jsme se mj. snažili rozpoznat jednotlivé lokomotivy podle zvuku jejich houkaček. Je to nelehký, ba až neřešitelný úkol. Nicméně právě Sergej by mohl být světlou výjimkou. Ostatně takto se o Sergeji v článkovém videu smýšlí i strojvedoucí a spolumajitel Kladenské dopravní a strojní (KDS) Radek Šauer.
Jinými slovy, Sergej je v mnoha ohledech odlišný od lokomotiv, které jsme byli a jsme zvyklí vídat na našich tratích. A odlišný je i zvuk jeho houkačky. Díky KDS jsme jej mohli zastihnout v pražských Záběhlicích, jak si spokojeně přežvykuje svých 40 litrů nafty za hodinu na volnoběh.
Poslechli jsme ji nejprve jeho píšťalu, která rozčísla poklidné ticho seřaďovacího nádraží jen velmi decentně, jako vzdálená kouzelná flétna. Zhruba 20 metrů před lokomotivou jsme naměřili konejšivých 101,4 dBA.
Pak ale přišlo to, na co jsme čekali jako nedočkaví abonenti na „sbor židů“ opery Nabucco. Zvuk vzduchové houkačky lokomotivy řady T 679.1 (781) je majestátní. Hysterickou výstražnost zastupuje charismatický tón, svými cca 118 dBA jasně a nekompromisně vyjadřující fakt, že těch 116 tun mašiny (potažmo celý had vagonů s uhlím za ní) opravdu nezastaví na fleku.
Co se analýzy frekvence týče, té se opět ujal náš kolega Václav Nývlt:
VN: Houkačka Sergeje je mohutná a majestátní a jak se díky vícekomorové konstrukci dalo čekat, vydává zvuk frekvenčně velmi bohatý. Základní frekvence je hodně nízko, 235 Hz, další vrcholy jsou na 483, 708 Hz ... a takto to pokračuje jedna za druhým dál a dál. Zajímavé je však, že je velmi hutný základ v podstatě napříč spektrem až do zhruba 10 kHz, přičemž překvapením je výrazné zastoupení frekvencí pod 100 i pod 50 Hz. |
Náš první text této drážní žesťové série: Rozebrali jsme starou houkačku z lokomotivy i tatry. Ohluchlí, ale šťastní končil anketou, která zkoušela odhalit původ námi testované houkačky. V době vydání tohoto článku vede Brejlovec a za ním je hned Bardotka (Zamračená). Zdá se, že v případě houkačky z lokomotivy Sergej, by to bylo zcela jasné (i podle vzhledu). V naší snaze o rozpoznání lokomotivy podle tónu houkačky jde tedy o dílčí úspěch.
Hlučné sovětské lokomotivy „sergej“ lidé nenáviděli, dnes jsou ikonou![]() |


























