1 / 45
Z historického pohledu nejsou patrové, tedy dvoupodlažní tramvaje až takovou vzácností. V minulosti se používaly v několika městech, zejména v zemích pod britskou korunou. Mimořádným unikátem je však již drahně let tramvajový systém v Hongkongu, který používá právě a jedině vozy patrové, a to v počtu nemalém.
Autor: N509FZ, CC BY-SA 4.0
Hongkongské tramvaje patří svou unikátností mezi nejznámější městské dopravní systémy světa.
Autor: public domain
Na druhou stranu tramvajový systém zde tvoří prakticky pouze jednu hlavní trať s jednou významnější odbočkou do Happy Valley. Celý tento tramvajový systém je situován v severní partii přímo ostrova Hongkong. Jinak administrativní oblast Hongkong není rozložena pouze na stejnojmenném ostrově, ale již dávno se rozšířila také na poloostrov Kowloon, Nová teritoria i řadu okolních ostrovů.
Autor: Industrial Wales, CC BY-SA 2.0
Patrové tramvaje se staly jednou z nejvýraznějších ikon Hongkongu.
Autor: N509FZ, CC BY-SA 4.0
Novodobá historie Hongkongu se začala psát po první opiové válce, kdy byl roku 1842 na základě Nankingské smlouvy postoupen Velké Británii. Postupně se britská kolonie rozšířila o poloostrov Kowloon a roku 1898 také o Nová teritoria, pronajatá Čínou na 99 let. Díky výhodné poloze a statusu svobodného přístavu (pod britskou nadvládou) se Hongkong během několika desetiletí proměnil v jedno z nejdůležitějších obchodních center Dálného východu. (foto: pohled na současný Hnogkong)
Autor: public domain
K zásadní změně historie Hongkongu došlo 1. července 1997, kdy Spojené království předalo Číně celé území Hongkongu, především proto, že vypršel pronájem Nových teritorií. Hongkong se stal zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky a po dobu padesáti let se měl těšit z vysoké míry autonomie, kterou mělo zajistit fungování podle principu „jedna země, dva systémy“. Ale koncem druhé dekády 21. století se to trochu rozbilo a Peking Hongkongu utáhl šrouby.
Autor: public domain
Po roce 2020 se Hongkong z politického hlediska výrazně proměnil. Přijetí zákona o národní bezpečnosti a následné změny volebního systému posílily vliv ústřední vlády v Pekingu a vedly k omezení části dřívějších politických svobod. Přesto si Hongkong zachovává své mimořádné hospodářské postavení i roli jednoho z nejvýznamnějších finančních center světa.
Autor: Ceeseven, CC BY-SA 4.0
Patrové tramvaje archaického vzhledu působí ve městě saturovaném mrakodrapy poněkud zajímavě. Vizáží tramvají se však nenechme mýlit, jejich elektrovýzbroj zastaralá není.
Autor: Yutrmin Lneoum 3001, CC BY-SA 4.0
Na přelomu 19. a 20. století procházel Hongkong bouřlivým rozvojem, stavělo se jako o závod. Obyvatel přibývalo. Dosavadní doprava přestávala dostačovat, a proto padlo rozhodnutí vybudovat elektrickou tramvajovou dráhu. (foto: Hongkong v prvních dekádách 21. století)
Autor: Ceeseven, CC BY-SA 4.0
Stavba byla schválena roku 1901 a po necelých třech letech příprav vyjely 30. července 1904 první tramvaje. Trať vedla podél severního pobřeží ostrova v délce přibližně 13 kilometrů a obsluhovalo ji 26 menších tramvají standardního vzezření, jaké známe z té doby z řady měst včetně třeba Prahy. (foto: Hongkong v prvních dekádách 21. století)
Autor: Tuderna, CC BY 3.0
Takto vypadaly první tramvaje v Hongkongu. Takovou tramvaj by levou zadní zvládl nakreslit i František Křižík. A to dokonce i potmě, pokud by zrovna neměl jiný program.
Autor: The National Archives UK
Tramvaje si v Hongkongu hned získaly oblibu. Jak by také ne, to bylo asi všude, kde se tenkrát objevily. V každém případě již brzy se objevil problém, přepravní kapacita hongkongského tramvajového provozu se rychle saturovala. Vzhledem k městské zástavbě a s tím souvisejícím trasováním kolejí přišlo rozumné rozhodnutí nenatahovat tramvaje do délky, ale vytáhnout je do výšky. (foto:současný provoz v Hongkongu)
Autor: public domain
První patrové tramvaje se v Hongkongu objevily již v roce 1912. Horní podlaží bylo zpočátku otevřené, ale to nebylo ideální řešení, když přišel déšť. Později se proto objevilo jednoduché zastřešení a nakonec to vyřešily zcela uzavřené karoserie. (foto:současný provoz v Hongkongu)
Autor: public domain
Hongkongská tramvaj s přívěsným vozem, rok 1977
Autor: ETH Library Zurich, Image Archive / SIK_03-057555
Tramvajový provoz v Hongkongu dnes
Autor: public domain
Délka hlavní tramvajové tratě je 13,3 kilometru a smyčky k Happy Valley 2,6 kilometru. Protože hlavní trať je samozřejmě dvojkolejná, tak celková délka kolejí tohoto tramvajového systému je 30 kilometrů. Rozchod koleje činí 1 067 mm. Napájecí soustava je 550 V DC.
Autor: public domain
Velikost tramvajové flotily je úctyhodná, celkem se jedná o 165 patrových tramvají. Z toho jsou dvě tramvaje historické pro speciální jízdy a jedna tramvaj vyhlídková. O flotilu se starají dvě vozovny. Celkový počet zaměstnanců hongkongského tramvajového provozu je kolem šesti stovek.
Autor: public domain
Hongkongské tramvaje přepraví v průměru 200 000 cestujících denně, což je v podstatě na jednu linku dost. Vzhledem k množství lidí v pohybu v té oblasti se to někomu může zdát málo, ale i tam samozřejmě mají i další druhy městské hromadné dopravy, jako autobusy či metro.
Autor: public domain
Místní obyvatelé používají pro tramvaje přezdívku „Ding Ding“. Ta vychází z charakteristického zvuku tramvajového zvonku, kterým řidiči upozorňují chodce i ostatní účastníky silničního provozu na přítomnost tramvaje.
Autor: public domain
Všechny tramvaje jsou dvounápravové, přičemž obě nápravy jsou hnací, každá s vlastním trakčním elektromotorem.
Autor: N509FZ, CC BY-SA 4.0
Přestože současné tramvaje vypadají téměř stejně jako před několika desetiletími, jedná se o stroje moderní, s moderní elektrovýzbrojí. Cílem bylo zachovat jejich charakteristický vzhled, který se stal jedním ze symbolů města.
Autor: Samson Ng . D201@EAL, CC BY-SA 4.0
Většina hongkongských tramvají je dnes vybavena elektronicky řízeným trakčním pohonem s VVVF měničem (Variable Voltage Variable Frequency) a asynchronními trakčními motory.
Autor: N509FZ, CC BY-SA 4.0
Hongkong
Autor: Ceeseven, CC BY-SA 4.0
Jen málokteré tramvaje na světě jsou tak pestré jako ty hongkongské. Jsou opatřeny vizuální reklamou po celých bocích i čelech, naštěstí vyjma oken, a vytvářejí doslova pojízdné billboardy.
Autor: public domain
Tramvaj v Hongkongu
Autor: Hermann Luyken, CC BY-SA 4.0
Řada čtenářů asi poznala letoun Airbus A340.
Autor: Klaus Nahr, CC BY-SA 2.0
Vyhlídková tramvaj vyrobená v roce 2016 v historickém stylu.
Autor: N509FZ, CC BY-SA 4.0
Stará budova nejvyššího soudu byla postavena na rekultivované půdě (navážce vzniklé vysušením/přeměnou mořského území). Její základy byly vytvořeny zaražením stovek kmenů jedle do směsi rekultivačních materiálů a bahnitých sedimentů na tomto místě. V důsledku toho budova ve skutečnosti „plave“ na dřevěném roštu (dřevěném základu podobném voru). Takový systém založení vyžaduje, aby hladina podzemní vody byla udržována na stálé úrovni, a proto je instalován systém doplňování podzemní vody, který podle potřeby nahrazuje její úbytek
Autor: Gloriashek91, CC BY-SA 3.0
Bydlení v Hongkongu je často stísněné.
Autor: public domain
Hongkong
Autor: public domain
Maximální definovaná přepravní kapacita těchto tramvají 115 cestujících.
Autor: public domain
Hongkong
Autor: N509FZ, CC BY-SA 4.0
Hongkong
Autor: public domain
Hongkong
Autor: N509FZ, CC BY-SA 4.0
Hongkong
Autor: N509FZ, CC BY-SA 4.0
Hongkong
Autor: km30192002, CC BY 2.0
Hongkong
Autor: Wpcpey, CC BY-SA 4.0
Hongkong
Autor: Shanglimsua, CC BY-SA 3.0
Pohled z tramvaje na tramvaje
Autor: Klaus Nahr, CC BY-SA 2.0
Hongkong
Autor: public domain
Tramvaje v Hongkongu
Autor: public domain
Tramvaj v Hongkongu
Autor: public domain
Noční pohled na tramvaj v Hongkongu
Autor: public domain
Tramvaje v Hongkongu
Autor: public domain
Tramvaje v Hongkongu
Autor: public domain
