Navzdory ohnivému peklu se mnozí podruhé narodili

Co to je zase za strašnou češtinu???

Uniknout smrti navzdory nebezpečí je přece významový nesmysl. To je jako by člověk v jiných případech, kdy jsme se měl podruhé narodit, smrti unikl s nebezpečím v souladu ...

Kdo tohle dokáže vymyslet a zformulovat?

Dobrý článek, díky.

No paráda u článku o hraběti Z. si objednáte článek a hle jak Technet píše na přání. Díky za parádní kus práce, kterou jste odvedli.

Myslím v roce 2004 byla v Praze vzducholoď Zeppelin NT. Cestu do Japonska k zákazníkovi vzali jako propagační a stavili se v několika zemích. To jdu takhle na oběd, zahnu za roh a vidím vzducholoď. Má 75metrů, proti Hindenburgu asi třetinová, ale stejně je to největší objekt, jaký jsem kdy na nebi viděl. Mrija je sice i o kousek delší, ale nemá ten objem.

http://www.planes.cz/cs/photo/1006638/zeppelin-nt-07-d-lzfn-not-specified-praha-letnany-lklt

Stojí za zmínku, že US vzducholodi Akron a Macon byly "letadlové" vzducholodi. Když jsem viděl, jak Indiana Jones unikl z německé vzducholodi na dvojplošníku, tak mi to přišlo přitažené za vlasy víc než celá archa úmluvy, a pak jsem zjistil, že to tak opravdu fungovalo, alespoň na těch amerických vzducholodích.

https://www.youtube.com/watch?v=hfUlNvLMXmM

Mimochodem, helium prý proniká obalem snadněji než vodík, protože ten si vytvoří dvouatomové molekuly H2, zatímco u helia proniká každý atom zvlášť.

U těch amerických vzducholodí to bylo dovedeno do fáze operačního použití, jednalo se o průzkumné letouny.

S prvními pokusy s letouny zavěšenými pod vzducholoděmi však začali Britové a následně Němci už za první světové války, minimálně Britové to měli i s oběťmi. Obě strany plánovaly nosit pod vzducholodí stíhací letadlo, Britové se chtěli dostat na příletové trasy zappelinů létajících nad Anglii, Němci zase chtěli poskytnout ochranu právě svým vzducholodím.

Krásný článek, děkuji. Poprvé vidím řez pasažérskou palubou. A dodnes jsem si myslel, že pohonem byly vždycky Maybachy.

Dnešní létání, to je jen takový velký kino, z okénka vidíte jen mraky a žádné detaily, jedinná výhoda je rychlost. Se vzducholodí by dovolená začala už při letu. Takže žádný ztracený den !

Žádný ztracený den, ale nejkrásnější den dovolené ! S tím by už marketing mohl argumentovat. Holt by to chtělo slušné počasí.

Parádní článek, ještě bych doplnil, že čtyři motory po 1000 koních dokázaly rozpohybovat vzducholoď na cca 120 km/hod. Čistě na náklad unesla cca 100 tun tedy polovinu svého max vztlaku 200 tun. Tedy cestovní rychlostí kolem 100 km/hod se pohybovala na převezenou tunu poměrně levně i ve srovnání s vlakem. Lodě Graf Zeppelin i Los Angeles prokázaly mimořádně dlouhou službu v náročných podmínkách, cesta na severní pól atd. Tedy při naplnění héliem by byly prakticky nezničitelné. Konstukce amerických napodobenin zepelínů Acron a Makron (nebo jak se jmenovaly) byly nekvalitní šmejdy a rozlámal je první větši vítr.

Příběh R101 dosáhl dokonce zhudebnění. Hudbu i verše napsal jeden známý (nejen) pilot, sám to také nazpíval a odpinkal na klavír. Metalisti už asi vědí, pro ostatní:

http://www.azlyrics.com/lyrics/ironmaiden/empireoftheclouds.html

Kdyby se LZ 129 Hindenburg postavila znovu, s novými materialy, (žebra, potah, Helium !..) s dnešní elektronikou (meteorologický radar), s dnešními motory a vrtulemi,.. mohla by mít i několik set pasažírů, a s cestovní rychlostí 120 km/h ve výšce 300 metrů (hluboko pod letovou hladinou) by bylo tohle cestování nezapomenutelný zážitek. Cestovní radius za denního světla by byl hodně přes 1000 km. To je Mnichov - Švédsko, nebo Mnichov - Neapol. Pokryl by většinu Evropy.

Nejkrásnější a absolutně bezpečné cestování.

tak přiznávám, že bych to nechtěl zkusit přepočítat, ale myslím, že těch několikset lidí byste do vzducholodi stejného objemu jako Hindenburg nenacpal, protože byste se neodlepil od země (možná kdybyby pasažéři před cestou podepsali, že v případě potřeby mohou být použiti coby balastní zátěž :) ), to by asi musel mít násobně větší objem; docela by mě zajímal poměr ušetření váhy na nových lehčích materiálech (a možná z nich vycházejících úspornějších technologiích a konstrukci) proti ztrátě vztlaku dík těžšímu héliu (i když jestliže by byly mohly německé vzducholodě přejít jen tak na hélium, tak ta ztráta vztlaku kupodivu asi nebude takový problém - docela by mě zajímalo, proč);

lítání nerozumím, ale možná by bylo 300 metrů nebezpečně málo; a infrastruktura pro zajištění letů, to by byla pálka...; a proč absolutně bezpečné? - to jako existuje?

Když unikne vodík, který je lehčí než vzduch, tak při vznícení hořící plyny rychle stoupají nahoru kde se mísí s kyslíkem.

Proto je pochopitelné, že ti lidé nezemřeli kvůli ohni.

Na rozdíl například od benzínu nebo leteckého paliva, které steče dolů pod stroj a může také ulpět na konstrukcích nebo oblečení lidí.

To je také udávaná výhoda aut na vodíkový pohon.

Ono těch, kteří zemřeli kvůli ohni, zase tak málo nebylo.

Především dopadli velice špatně členové posádky, kteří měli v průběhu přistávacího manévru určená stanoviště v přídi trupu - zhruba deset lidí, kteří i vzhledem k náklonu na záď "chytili" ten oblak hořícího vodíku.

Spousta dalších se potom nedokázala včas dostat z hořících trosek. A že tam toho mělo dost co hořet, včetně paliva.

Je ale pravda, že se pozoruhodně mnoho lidí dostalo z vraku ven. Řada z nich pak ovšem zemřela v nemocnicích právě v důsledku těžkých popálenin.