Žijeme v době akumulátorové a v době velmi levné spotřební elektroniky. I v běžné domácnosti se tak každý den něco dobíjí a jsou do elektrické sítě připojené desítky spotřebičů. Nové možnosti však skrývají i nová rizika.
Statistiky naznačují, že stále častějším důvodem požáru v domácnosti je nabíjení elektrokoloběžek. Je to opravdu tak velký problém, nebo je to prostě pouze mediálně zajímavý obsah?
Zatím je příliš brzy, abychom tomu říkali trend a mohli elektrické koloběžky na základě reálných dat označit jako nějaké alarmující riziko. I když to tak z mediálního pokrytí každého zahoření koloběžky někdy může vypadat.
Žijeme ale v době bateriové, jsou v desítkách zařízení kolem nás a jejich určitá rizika ve vztahu k požárům samozřejmě vnímáme. Specificky u koloběžek je problém v tom, že v ní ten akumulátor podléhá značným otřesům, vibracím a leckdy i nárazům vedoucím k různým deformacím. Mnohdy jsou vystaveny vysokým i nízkým teplotám a vlhkosti. Pokud se jedná o kvalitní výrobek renomované značky, lze očekávat, že na takové užití byla testována a je na něj technicky připravena. Tak tomu ale nemusí být u laciných modelů, které nesplňují evropské normy, ale lákavá cenovka je dělá v nabídkách obchodů atraktivními. A tam samozřejmě problém vzniknou může a občas vznikne. Považuji jednoznačně za vhodné při nákupu řešit, zda koloběžka podstoupila evropské testování a splňuje všechny legislativní náležitosti.
Největší riziko zahoření elektrické koloběžky je během nabíjení. Jak to dělat co nejbezpečněji? Typicky je nabíjena přes noc v předsíni, což v případě zahoření odřízne obyvatelům únikovou cestu ...
Ano, odříznout si únikovou cestu je samozřejmě špatně. V případě požáru většího batterypacku koloběžky je to hoření relativně rychlé, dynamické, s velkou expozicí toxického kouře, případně i nějakými rozstřely fragmentů baterie do okolí.
V ideálním případě by nabíjení mělo probíhat ve venkovních prostorách, které nebudou teplotně exponovány a nebude zde hrozit přenos případného hoření na další objekty či předměty a zároveň bude možné koloběžku chránit proti odcizení. Platí to samozřejmě i pro nabíjení elektrokol. Na to ale dnes nejsou nemovitosti připravené.
V reálném světě je tak vhodné mít během nabíjení koloběžku alespoň letmo pod kontrolou, nabíjet ji v dobře ventilovaném prostoru a vzdáleně od hořlavých materiálů. A samozřejmě nevystavovat vysokým teplotám, například opřít ji o radiátor je koledování si o problém. Zároveň ani akumulátor ani nabíječku ničím nezakrývejte.
Kupříkladu nabíjení na balkoně není úplně špatný nápad, je ale třeba si dát pozor, aby na koloběžku a především na nabíječku nepršelo, a mít ji alespoň trochu pod kontrolou – i fasáda dnes může být z hořlavého materiálu.
A samozřejmě – a to platí paušálně pro všechny případy – je vhodné si prostudovat návod k obsluze a dodržovat pokyny výrobce. Může se to zdát banální a nudné, ale pokud v návodu výrobce něco, například z hlediska údržby, doporučuje, ví proč to dělá.
Když odejdeme od elektrických koloběžek, spousta akumulátorů dnes patří k nářadí a zahradní technice. A ty se běžně dobíjí někde v garáži nebo kůlně ...
Ty zásady jsou vlastně stejné. Místo, kde stojí nabíječka s akumulátorem, by mělo být čisté a v okolí nabíjeného akumulátoru by mělo být co nejméně hořlavého materiálu. Ideální je nehořlavá podložka.
Ani akumulátor ani nabíječka by neměla být během nabíjení ničím zakryta, a zejména v dílně dejte pozor na prach a možné zanesení větracích otvorů a také konektorů – vše by mělo být v rámci možností čisté. A je dobré kontrolovat stav jak kabelů k nabíječce, tak kontaktů nabíječky i akumulátoru.
Ideální je samozřejmě nabíjet tyto akumulátory někde, kde nad nimi mám přehled a kontrolu. A samozřejmě mimo teplotní extrémy, tedy rozhodně ne na slunci, u nějakého topidla, nebo naopak venku v mrazu.
A stejně platí již dříve řečené: u velmi levných zařízení je vždy větší riziko, že výrobce ušetřil na zapojení, kvalitě provedení kontaktů, síle kabeláže, ochranách akumulátoru.
Plukovník Ing. Michal ValouchJe uznávaným odborníkem v oblasti požární prevence v České republice. Po absolvování oboru Technika požární ochrany a bezpečnost průmyslu na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB – Technické univerzity Ostrava v roce 2010 zahájil svou kariéru u Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje jako referent stavební prevence.  Michal Valouch V roce 2013 přešel na Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, kde postupně zastával pozice od referenta až po vedoucího oddělení stavebně technické prevence. Nyní působí jako ředitel odboru prevence. Ve své funkci se plk. Valouch podílí na tvorbě právních předpisů a norem v oblasti požární bezpečnosti staveb. Je členem normalizační komise Požární bezpečnost staveb – TNK 27 a dalších expertních skupin a komisí zaměřených na tuto problematiku. Kromě své administrativní a legislativní činnosti se aktivně věnuje přednáškové a vzdělávací činnosti, kde sdílí své zkušenosti a znalosti s odbornou veřejností. |
Má smysl si na nabíjení a uschovávání akumulátorů pořídit nějakou kovovou skříňku a mít je tak více izolované od okolí? Samozřejmě s ohledem na zachování ventilace.
Obecně si myslím, a teď je to osobní názor Michala Valoucha, nikoli ředitele odboru prevence – že do budoucna to bude asi jediná cesta. Ty baterky budou všude kolem nás a budeme je používat i s vědomím toho, že tam nějaké riziko je. A to včetně vědomí, že ta baterie může být nová, tváří se naprosto bezpečně a její parametry se mohou skokově změnit. Může jít i o skrytou výrobní vadu, která se neprojeví hned.
Takže ano, kdo bude chtít snížit riziko a mít nějakou, řekněme, jistotu, tak takové batteryboxy budou řešením. Je to do budoucna cesta, jak oddělit nabíjející se akumulátory od hořlavého prostředí – což je jeden ze základních principů požární bezpečnosti: oddělení rizikových míst do požárně bezpečných prostorů, my tomu říkáme požární úseky.
Umístěním nabíjejících se akumulátorů do chráněného prostoru můžete v případě problému získat čas na nějakou reakci. Na trhu vznikají různé řešení včetně odvětrávání, případně i s vnitřním systémem hašení.
Takováto řešení očekávám i u bateriových úložišť a záložních zdrojů, přičemž budou koncipované tak, aby je šlo snadno odpojit a vyvézt nebo vynést ven.
