Jedinou možností, jak zvýšit rychlost a zkrátit cestovní čas na staré horské dráze s malými poloměry, bylo nasadit vlaky s naklápěcí skříní. Švýcarské dráhy SBB a italské železnice FS proto založily v roce 1993 společný podnik Cisalpino AG, který pořídil devět rychlovlaků s naklápěcí skříní Pendolino. Označen byl v italském stylu ETR 470 (Elettro Treno Rapido). Devítivozový vlak s délkou 237 metrů a hmotností 468 tun má malou hmotnost na jednu nápravu, pouze 13 tun.
Dvanáct motorů dodává výkon 8 160 koní a maximální rychlost 200 km/h. Největší předností je naklápěcí systém, který v obloucích kompenzuje odstředivé zrychlení. Díky tomu mohly ETR 470 jezdit na Gotthardské dráze až 95 km/h, tedy o 15 km/h rychleji oproti ostatním vlakům. Pendolino zkrátilo cestovní čas mezi Curychem a Milánem o 50 minut. V současnosti jsou ve Švýcarsku tyto vlaky vyřazeny z provozu.