Fotograf Karel Richtr se zabývá historickými fotografickými technikami, zejména mokrým kolódiovým procesem. | foto: Karel Richtr

PODCAST: Staré fotografické techniky se nakonec stanou životním stylem

  • 13
„Manželka si musí dát pozor, z jaké láhve v naší lednici se napije,“ říká s úsměvem v Technet podcastu odborník na staré fotografické techniky, fotograf Karel Richtr. Jeho chemické roztoky často potřebují svůj čas, aby správně uzrály.

Fotografie urazila dlouhou cestu a ve svých počátcích nezřídka pracovala s jedy nebo s extrémními hořlavinami. Příchodem digitální fotografie ztratil  pro Karla Richtra tento obor jistý druh tajemství, který tkvěl třeba i v jisté nedokonalosti obrazu. Rozhodl se tak vydat na cestu proti proudu času a postupně si osvojoval techniky z poloviny 19. století. 

„Chtěl jsem být nezávislý na výrobcích fotomateriálů,“ vysvětluje Karel, který si postupně začal sám připravovat světlocitlivé materiály i konstruovat fotoaparáty.

Ukázka práce fotograf Karla Richtra, mokrý kolódiový proces na plechu

Karlovou doménou je takzvaný mokrý kolódiový proces, ale řeč bude i o dalších technikách, které se postupně rodily a zanikaly, až se záznam obrazu ustálil u želatinové vrstvy tak, jak jsme ji znali před příchodem digitální fotografie. 

V aktuálním Technet podcastu si zodpovíme řadu zajímavých otázek. Třeba jaký zlom přinesl fotografii mokrý kolódiový proces. Přišel po slavné daguerrotypii, která dodnes zaráží svojí dokonalostí, ovšem vyžadovala práci s rtuťovými parami, a proto mohla být i smrtelně nebezpečná. Jaké nebezpečí však skýtá kolódium?

Ukázka práce fotografa Karla Richtra, mokrý kolódiový proces na plechu

Podcast je úvodem do seriálu o starých fotografických technikách. V následujících dílech si kromě zmíněného mokrého kolódiového procesu ukážeme třeba kyanotypii, techniku VanDyke, slaný papír a další, spíše reprodukční techniky, které zažívaly svoji slávu zejména na začátku 20. století. Mimo jiné také zjistíme, která technika vůbec nestojí na citlivosti stříbra na světlo. 

Ukázka práce fotografa Karla Richtra. Zde z opačného konce historického spektra: digitální fotografie

„Baví mě techniky kombinovat a hledat jejich nejsilnější stránky,“ říká Karel Richtr, který v průběhu let experimentováním vypozoroval nejrůznější možnosti úprav konečného výsledku. K barevnému tónování lze kupříkladu využít různých rostlin. O jiný tón se postará káva, třezalka nebo třeba dubová kůra. V podcastu se také dozvíte, jaká barva očí portrétovaného člověka vypadá na mokrém kolódiovém procesu poněkud děsivě.