První odstavec mohou směle přeskočit ti, kteří dřívější články o útoku četli – je to jen stručné shrnutí: členové libanonského militantního hnutí Hizballáh používali ke komunikaci pagery AR-924, které ve skutečnosti tajně vytvořila izraelská tajná služba Mosad. Aby produkt nebudil podezření tím, že o něm nikde není ani zmínka, byl nabízen pod zavedenou značkou Gold Apollo a jeho tvůrci k němu vytvořili i různé webové stránky s uživatelským hodnocením, datasheety, nebo třeba unboxing videem. Produkt ovšem nešel ze stránek koupit, zájemce musel s objednávkou kontaktovat výrobce – aby si jej omylem nekoupil někdo, kdo není cílem útoku. Hizballáh těchto pagerů objednal přibližně 5 000 a 17. září jich zhruba 4 000 explodovalo.
Prakticky hned po útoku bylo jasné, že zařízení obsahovalo nějakou výbušninu. Žádná běžná elektronická součástka, včetně malého lithiového akumulátoru, nemůže ani v případně selhání všech ochranných prvků vytvořit explozi s takovým ničivým účinkem. Nyní se již ví, že výbušnina byla schována v akumulátoru.
Infografika k „smrtonosným pagerům“. V pravé části si povšimněte akumulátoru i hrubého schématu přístroje.
Lithiový akumulátor LI-BT783, který pagery poháněl, byl dohledatelný například na webové stránce Apollo Systems a neměl zrovna špičkové parametry. Při hmotnosti 35 gramů a rozměrech 40 × 18 × 34 mm měl kapacitu pouze 2,22 Wh (300 mAh při 7,4 V). Podle odborníků na lithiové akumulátory, které oslovili novináři agentury Reuters, by akumulátor s touto velikostí a hmotností měl mít kapacitu okolo 8,75 Wh energie.
Třetinu objemu akumulátoru totiž tvořila výbušnina, detonátor a obalové fólie.
Pagery obsahovaly 20 gramů trhaviny, neodhalil by ji ani skener, tvrdí Libanonci |
Tenká vrstva výbušniny nazvané PETN (pentaerythritol tetranitrát) byla vměstnána mezi dva ploché články akumulátoru, podle odhadů jí bylo 6 gramů. Samotná výbušnina ovšem bombu nedělá a standardní rozbuška s kovovými prvky by byla detekovatelná například na rentgenu. Zde se dostáváme k technicky nejzajímavější části konstrukce – zbývající prostor mezi články akumulátoru byl vyplněn vysoce hořlavou směsí, která měla fungovat právě jako detonátor. A využívala k tomu komponenty, které normální akumulátor obsahuje, ale jinak používá.
Akumulátory, které najdete ve většině elektroniky, totiž mají čtyři kontakty. Pomocí dvou dochází k přesunu energie mezi akumulátorem a zařízením – při napájení zařízení a nabíjení akumulátoru. Druhá dvojice je využívána ochranným obvodem, který řeší například teplotu akumulátoru, napětí na jednotlivých článcích, hlídá přebíjení, přílišné vybití a další parametry a pokud se dostanou mimo nastavené limity, dá pokyn zařízení k zastavení nabíjení, nebo odpojení spotřeby – upozorňujeme, že pro názornost jsme se zde dopustili poměrně velkého zjednodušení.
Pagery s výbušninou proudily do Libanonu dva roky, dodavatel byl nastrčený |
A právě tyto dva kontakty byly použity pro vytvoření jiskry, která hořlavou směs zapálila a tím iniciovala explozi. Ke spuštění útoku podle všeho stačilo rozeslání zprávy se specifickým obsahem, na který zařízení „čekalo“.
Uživatelé pagerů údajně vyjadřovali zklamání nad výdrží zařízení na jedno nabití, která nedosahovala inzerovaných 85 dní. Aby se v neočekávaně nízké výdrži „nikdo nechtěl šťourat“, Mosad vytvořil i dva falešné e-shopy, kde tyto akumulátory inzeroval, včetně všech souvisejících parametrů. Nikdo pak neměl horší výdrž zařízení potřebu dále řešit a přístroje byly dál v provozu.
ARCHIVNÍ VIDEO: Výbuchy pagerů členů Hizballáhu (17. září 2024):
