Elektrické koloběžky se během posledních zhruba dvou let objevily ve více než stovce světových měst. V České republice, konkrétně v Praze, ve velkém od záři minulého roku díky miliardovému kalifornského startupu Lime.
Od začátku se nejen u nás mluvilo o tom, zda nebudou představovat nové nebezpečí pro chodce a uživatele. Jak to u novinek bývá, dat, o která by se dalo opřít, bylo málo. Situace se ovšem pomalu začíná měnit: v časopise JAMA Network Open 25. ledna vyšla první větší statistická studie z Kalifornie, kde se tento způsob dopravy rozmohl „v první vlně“, tedy o několik let dříve než u nás.
Koloběžka je větším nebezpečím pro jezdce než pro chodce
Sdílené elektrické koloběžky Lime.
Data pocházejí ze dvou ambulantních pracovišť v jižní Kalifornii a z období mezi zářím 2017 a srpnem 2018. Za tu dobu nemocnice přijala zhruba 250 pacientů, jejichž zranění vzniklo kvůli koloběžce. Jednalo se převážně o lidi ve věku od 18 do 40 let a častěji muže než ženy (cca 60 procent mužů). To je více než za stejnou dobu ve stejných ambulancích ošetřili zraněných chodců (těch bylo 181) i cyklistů (195).
Drtivá většina přijatých pacientů se zraněním vzniklým při provozu koloběžky, přibližně 90 procent (přesně 228) byli jezdci na elektrickém vozíku, zbylou desetinu pak představovali chodci. Přesně 11 z nich (tedy cca 5 procent z celkového množství) tvořili chodci, které srazila jedoucí koloběžka. Zbytek ze skupiny zraněných chodců představovali ti, kteří zakopli o zaparkovanou koloběžku, a ti, kteří se pokusili zvednout či přesunout nepoužívanou koloběžku.
Největší část pacientů měla nějaké zranění hlavy (rovná stovka, tedy 40 procent), další měli zlomeniny (cca 80, tedy necelá třetina) a zbývajících zhruba 70 přijatých pacientů pak mělo oděrky, vymknuté klouby atp. Většina zranění nastala při pádu (cca 80 procent). Zhruba desetina se zranila při srážce s nějakou překážkou, další zhruba desetina pak s jiným vozidlem (včetně kol atp.).
Nejčastěji to odnesla hlava, jezdci neměli helmu
Zranění obvykle nebyla příliš vážná a pacienti v podstatě všichni zamířili brzy domů. Pouze patnáct jich zůstalo v nemocnici, dva se zraněním hlavy zamířili na jednotku intenzivní péče.
Na koloběžce bez helmy...
Na pohled se tedy zdá jasné, že největší riziko pro jezdce a chodce je zranění hlavy. Přesto s ním zřejmě téměř nikdo nepočítá. Prakticky všichni zranění byli bez helmy. Plných 94,3 procenta přijatých nemělo při jízdě helmu, ta při tom byla v té době v Kalifornii pro jízdu na elektrické koloběžce povinná.
V komentáři, který studii v časopise JAMA doprovází, proto pediatr a epidemiolog Frederick Rivara z Washingtonské univerzity navrhuje, zda by nestálo za úvahu zavést povinnost nosit helmu i na elektrických koloběžkách. Přesněji řečeno, zda by provozovatelé neměli mít povinnost poskytnout ke koloběžce i helmu.
Data z Kalifornie ovšem do jisté míry jeho návrh problematizují; autoři totiž mimo jiné sledovali uživatele koloběžek přímo na ulici a podle jejich kusé statistiky nenosí helmu zhruba 95 procent jezdců, přestože její nošení bylo v té době povinné (od 1. ledna 2019 je helma v Kalifornii povinná pouze pro jezdce do 18 let, což je současný stav českých předpisů).
Z hlediska zdravotnické statistiky je zajímavé, že mezi zraněnými a jezdci na ulici není zřejmě výraznější rozdíl, co se nošení helmy týče. Podle těchto - ovšem do značné míry neúplných - dat by se tedy mohlo zdát, že helma nesnižuje výrazně riziko zranění. Chtělo by to ovšem podstatně lepší údaje, než budeme dělat definitivní závěry. Rozhodně to je otázka, která stojí za zkoumání.
Elektrické koloběžky mají našlápnuto
Už proto, že elektrické koloběžky či malé skútry nejspíše jen tak nezmizí. Elektřina díky nízké ceně a jednoduché konstrukci elektromotoru představuje pro podobná městská vozítka výhodné palivo. Spotřebují doslova pár kilowatthodin na 100 kilometrů, tedy maximálně pár desítek korun na 100 km (elektromobily mají spotřebu o řád vyšší, v průměru někde mezi 15 až 20 kWh na 100 km). Díky tomu (a jednoduchému placení přes mobil) se tak evidentně otevírá nový trh pro „sdílená elektrická jednostopá vozidla“, kam nespadají jen koloběžky, ale třeba i elektrická kola atp.
S tím se zjevně objevují nová rizika. Zraněných je relativně hodně a fungující řešení zatím nikdo nemá – tedy kromě zákazu, který jen v podstatě odsune řešení do budoucnosti. Elektrická vozítka se totiž budou velmi pravděpodobně nadále zlepšovat a přicházet v dalších a nových formách. A minimálně někdy to bude bolet.
Lovci běhají za koloběžkami. Získají i desítky tisíc korun měsíčně:
