Technologie přeměny tepla na elektrickou energii je známa už skoro 200 let. Nyní však dosáhla stádia, kdy je jí díky miniaturizaci možno implantovat do lidského těla.
Thermo Life, jak se zařízení nazývá, pracuje s rozdílnými teplotami prostředí. Pokud je na každém ze dvou vstupů, tvořených různými kovy, rozdílná teplota, produkuje se elektrický proud. V jednom generátoru je 5 074 termočlánků, díky čemuž zařízený produkuje relativně vysoké napětí i při nízkých teplotních rozdílech.
Při teplotním rozdílu pěti stupňů zařízení vyprodukuje napětí 3,1 V a proud 36 μA, poskytující výkon kolem 110 μW. Na zařízení s průměrem 9,3 mm a výškou 1,4 mm pracující pouze na základě teplotních rozdílů jsou to úctyhodné hodnoty.
Při větších teplotních rozdílech (maximální je 100 stupňů) je výkon daleko větší. Thermo Live však nemá být přímým zdrojem energie, nemá nahradit baterie. Má sloužit k jejich trvalému dobíjení. Důležité je to i z hlediska bezpečností – kdyby se u nějakých důvodů rozdíl teplot snížil a generátor přestal dodávat potřebné množství energie, zařízení je dále napájeno baterií a nehrozí zastavení jeho činnosti. Oddálí se tak vybití baterií, jejichž výměna bude především u zařízení implantovaných do lidí velice nákladná a mnohdy i nebezpečná.
Generátory však mohou být použity i na napájení zařízení mimo lidské tělo, například bezdrátových senzorů. V budově s několika desítkami tisíc senzorů je to výrazné ušetření nákladů za pravidelné výměny baterií. Zde půjde o teplotní rozdíl uvnitř hmoty (zeď, železná konstrukce) a okolí.
