Úterý 7. dubna 2020, svátek má Heřman, Hermína
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 7. dubna 2020 Heřman, Hermína

Za kolik lze dostavět Temelín? Záleží, odkud jsou peníze

aktualizováno 
I v Evropě je možné postavit jadernou elektrárnu levně. Ale jenom za určitých okolností, říká fyzik Vladimír Wagner. A nerozhoduje přitom ani tak typ samotného reaktoru či dodavatel. Klíčovou roli hraje politika.

výměna paliva | foto: idnes.cz

Vladimír Wagner

Je absolventem MFF UK. Pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR, kde se zabývá studiem velmi horké a husté jaderné hmoty a možnostmi transmutace vyhořelého jaderného paliva. Přednáší na FJFI ČVUT. Věnuje se popularizaci vědy a fyziky. Zajímá se také o energetiku a byl členem druhé nezávislé energetické komise.

Vladimír Wagner

V jaké situaci je dnes plán dostavby českých jaderných elektráren?
Ve stále stejné. Za posledních roky se nic nezměnilo. Stále máme energetickou koncepci, podle které mají nové jaderné bloky nahradit uhelné bloky především v severních Čechách, ale přitom se nic neděje. Nikdo nechce rozhodnout o tom, kdo a co bude stavět a za jakých podmínek. Přitom třeba rozhodnutí o případných státních garancích je ještě důležitější než rozhodnutí o konkrétním typu reaktoru.

A je Česká republika schopna začít případně stavět rychle?
My jsme v situaci, kdy jsme v podstatě připraveni velmi dobře. Především v Temelíně už byla provedena velká část přípravných prací, které se dají udělat ještě před rozhodnutím o tom, který reaktor se bude stavět. Tím myslím například hodnocení dopadů na životní prostředí, tedy studie EIA, a tak podobně. 

Paradoxně se teď v některých případech stává, že již hotové kroky se musí opakovat, protože původním rozhodnutím vypršela platnost. To není nepřekonatelný problém. Stále ještě ovšem zbývá před samotným zahájením stavby provést řadu administrativních kroků – jedním příkladem je vyřízení samotného povolení ke stavbě – které nelze udělat, pokud nebude jasné, co přesně se bude stavět.

Jak je to s cenou, zvláště v evropských podmínkách vysokých cen práce i extrémních nároků na bezpečnost a přípravné řízení.
Pokud vezmete samotné náklady na stavbu, patří v našich podmínkách jádro k těm nejlevnějším řešením. V reálných podmínkách ovšem hraje rozhodující roli cena kapitálu nutného ke stavbě. Stavba reaktoru je kapitálově velmi náročná, a pokud jsou půjčky investora drahé, zvyšuje se i cena vyrobené elektřiny. Navíc ke zdražení vede i zdržení či prodlevy stavby. 

To je také jedním ze zásadních důvodů výrazného navýšení ceny u nových bloků elektrárny Vogtle v USA i Olkiluoto ve Finsku. I když zde byla řada dalších vlivů spojených s tím, že šlo o první stavby daného typu reaktoru. Za určitých podmínek se ovšem dá jaderná elektrárna postavit i v Evropě relativně levně.

Za jakých a o jaké ceně se bavíme?
Jde o projekt s velikým politickým rizikem, a tak klíčovou roli hraje i politika. Nejpříhodnější je, pokud za stavbu ručí stát s přístupem k levným úvěrům, který jej bere jako strategické rozhodnutí v rámci své energetické bezpečnosti a zajištění levné elektřiny pro průmysl a obyvatelstvo. V takovém případě nejspíše bude možné zaručit, že nedojde ke změně rozhodnutí o stavbě při výměně politické garnitury a zároveň nebude takový tlak na rychlou návratnost projektu – takový stát nemusí požadovat, aby se mu investice vrátily do 15 let jako u komerčního investora, ale třeba za 30 či více let. 

Životnost moderních reaktorů je 60 let. Takový případ vidíme v Maďarsku, kde se výsledná cena elektřiny z dostavovaných bloků elektrárny Paks odhaduje na 50 až 55 eur za megawatthodinu.

To je tedy zhruba řečeno současná cena silové elektřiny na burzách v našem regionu – a předpokládám, že spodní hranice možností. Co kdyby byla situace jiná a šlo by o soukromou investici?
Zde si můžeme pomoci příkladem Velké Británie. Tam sice také o stavbě rozhodl stát, ale pak si najal soukromého investora, aby stavbu provedl za peníze, které si investor sám sežene. Investor také zároveň na sebe bere riziko spojené se stavbou. 

Takový investor nedosáhne na tak levné úvěry, navíc nejistota kolem projektu je vyšší, a tak je výrazně dražší i pojištění rizika. Soukromý investor také nemůže říci svým akcionářům, že návratnost projektu bude 30 let. V takovém případě se pak v evropských podmínkách cena za megawatthodinu dostává na hodnotu kolem 100 eur, jak to vidíme právě ve Velké Británii.

Pohled na JE Temelín ze šumavského Churáňova. (7. ledna 2017)

Pohled na JE Temelín ze šumavského Churáňova. (7. ledna 2017)

V každém ze zmiňovaných případů jde ovšem o jiné reaktory. To roli nehraje?
Ano, v jednom případě jde o ruský, ve druhém o francouzský reaktor. Ale minimálně na papíře mezi nimi není v ceně za jednotku instalovaného výkonu zásadní rozdíl. Mnohem větší roli hraje právě finanční model. Z těchto skutečností také logicky plyne, že nejdříve se musíme rozhodnout, zda jde o dlouhodobou strategickou investici státu nebo jde o komerční projekt soukromého investora. Od toho se pak bude odvíjet celková cena investice i následná cena elektřiny.

Jak dlouho by mohla stavba trvat?
To lze těžko říci dopředu, už samotné stavební řízení je složité a je v něm řada subjektů. Samotná stavba však nemusí být tak dlouhá. V Bělorusku byla dohoda o stavbě dvou bloků podepsána v roce 2011 a první z nich se podle všeho bude uvádět do provozu už příští rok. Je to samozřejmě Bělorusko, které je nám v mnoha ohledech vzdálené, ale samotná stavba probíhala pod poměrně přísným mezinárodním dozorem, protože bloky stojí zhruba 50 kilometrů od hranice Litvy.

Pro nás bude ještě zajímavější zkušenost Maďarska, kde by stavební povolení mělo být snad uděleno do konce roku 2018. Uvidíme, jak rychle jim to půjde v podmínkách Evropské unie. Původní plány hovořily o dokončení stavby někdy v roce 2026 až 2027, ale to nepovažuji v současné době za pravděpodobné. Bude však opravdu absurdní, pokud by se Maďarsku podařilo elektrárnu někdy na konci 20. let uvést do provozu a my se budeme stále rozhodovat.

Ovšem nechci tvrdit, že musíme začít do té doby stavět za každou cenu. Je důležité začít stavět, ale ještě důležitější je v pořádku stavbu rychle a efektivně dokončit.

Nestačilo by Česku jen renovovat a udržovat v provozu naše stávající jaderné elektrárny?

Jak jsem říkal, podle státní energetické koncepce se má jádro spolu s obnovitelnými zdroji postarat o přechod k nízkoemisní energetice. Tedy nahradit uhlí v energetickém mixu. A to bez stavby nových bloků nelze. Není nutné s vyřazením starších bloků spěchat, alespoň technicky Dukovany mohou fungovat 60 let. 

Problémy spíše budou politické. Ale jen udržování stávajících bloků uhelnou elektřinu nenahradí. Nutnost využívání jádra si nyní uvědomují i čeští Greenpeace, kteří změnili názor na jadernou energetiku a v posledním letech dlouhodobý provoz alespoň existujících bloků začali podporovat.

Článek byl upraven z textu pro časopis Svět plný energie.

Autor:

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Proces by měl být dokončen do poloviny roku 2020. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Premium

INTERAKTIVNÍ GRAF: Porovnejte, jak se koronavirus šíří v různých zemích

Statistik, jak se šíří pandemie nového koronaviru, existují spousty. Někdy je ale těžké dát různá čísla do kontextu....

USA na čele, Čína přizná další nemocné. Vývoj pandemie v grafech

Těžiště současné pandemie koronaviru zůstává ve vyspělém světě, rychlý růst případů zažívají především USA, a není to...

Potíže ve vzduchu i na zemi. Letectví zažívá pád a neví, kde leží dno

Letecký provoz nad Evropou se v posledních týdnech prakticky zastavil. Do hlubokých potíží se přitom neřítí jen...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Webkamery jsou vyprodány. Vyrobit si ji ale můžete i z chytrého telefonu

Jedna z věcí, po které se v uplynulých dnech v e-shopech doslova zaprášilo, jsou webové kamery – ve většině obchodů...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

S omrzlinami, ale nebi blíž. Jak se astronomové učili létat

Zatmění Slunce patří mezi nejvděčnější astronomické jevy, a není divu, že jakmile se naskytla možnost dostat se k němu...

Potíže ve vzduchu i na zemi. Letectví zažívá pád a neví, kde leží dno

Letecký provoz nad Evropou se v posledních týdnech prakticky zastavil. Do hlubokých potíží se přitom neřítí jen...

Rusové dostavují elektrárnu v Bělorusku. Otevře jim cestu do Evropy?

V Bělorusku se připravuje spuštění ruského reaktoru III. generace VVER1200. Jeho výstavba trvala zhruba sedm let, což...

Štíty z českých 3D tiskáren už chrání zdravotníky, dostávají je zdarma

Státní zajištění ochranných pomůcek pro zdravotníky lze směle označit jako fiasko, chybějící pomůcky se tak mnozí snaží...

Otestováno: Jak vašim nejmenším chutnalo organické mléko a kaše Kendamil?
Otestováno: Jak vašim nejmenším chutnalo organické mléko a kaše Kendamil?

Dvacet testerek mělo možnost vyzkoušet organické kaše a mléka Kendamil. Ty jsou vyrobeny z kvalitního plnotučného mléka a obsahují důležité vitamíny a minerály, které děťátko potřebuje pro správný vývoj a růst. Jak v testu dopadly?

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Schillerová: Podpora OSVČ bude plošná, podmínka poklesu příjmů zmizí

Ministryně financí Alena Schillerová chystá po tlaku ze strany živnostníků výrazné zmírnění podmínek pro přiznání...

Služba kontroluje práci z domova. Jejímu výrobci lidé spílají

Koronavirus ji firmám vnutil, jenže mnohé firmy mají pocit, že kvůli práci z domova ztrácejí nad pracovní silou dohled....

Ornella Koktová je podruhé maminkou. Dítě dostalo severské jméno

Ornella Koktová (27) je dvojnásobnou maminkou. Po synovi Quentinovi (7) přivítali šťastní rodiče 1. dubna na svět...

Páté zvláštní poselství za 68 let vlády. Alžběta II. promluvila o koronaviru

Britská královna Alžběta II. (93) v neděli promluvila k veřejnosti. V předtočené nahrávce zdůraznila nutnost sebekázně...