Nejzásadnější prvenství ve výrobě vysoce kvalitních časoměřičů učinil Charles-Auguste Heuer už v roce 1916, kdy světu představil vůbec první stopky pracující s přesností na setinu sekundy. Setrvačka předělaného mechanického strojku Valjoux tedy musela vykonat 360 tisíc kmitů za hodinu. Ocelové stopky s modřenou ručkou si vydobyly své místo na olympijských hrách. Heuer ale spojila své aktivity spíše s motoristickým sportem.
Jak vznikl chronografHon za vývojem nejpřesnějšího chronografu započal před 190 lety, kdy Nicolas-Mathieu Rieussec vynalezl kvůli koňským dostihům dřevěnou krabičku, která pomocí inkoustu a dvojice smaltových válečků dokázala zaznamenávat průběh, a tedy i délku, času. Jeho patent se datuje k 9.3.1822, kdy získal na svůj měřící přístroj pětiletý patent, který představil 1.9.1821 na dostihové dráze u Martových polí v Paříži. Trvalo chvilku, než se systém (nadále nazývaný chronograf) dostal do mechanických kapesních hodinek, ze kterých si našel cestu i do těch náramkových. Dnes jsou označením chronograf popisovány hodinky, které umí ukazovat, kromě přesného okamžitého času, také další časový údaj, a to nezávisle na první soustavě. Druhá soustava je tedy tvořena čítači malých časových úseků, jako jsou například sekundy a její zapnutí či vypnutí neovlivňuje nijak soustavu první. |
V butiku Tag Heuer v Pařížské ulici jsou k vidění i historicky první palubní hodiny Autavia z roku 1933 s 12hodinovým sčítačem či jejich pozdější následovník Rally-Master (koncepty nových hodinek pouze v pátek 20. 5., historické hodinky budou vystaveny do pondělí 23. 5.). Z náramkových hodinek potěší živoucí legendy celého hodinářského průmyslu, jako Carrera, Silverstone a avantgardní čtyřhranné Monaco z konce 60. let. Tento chronograf využíval jako první mechanický strojek Calibre 11 se samonátahem využívající mikrorotor. Mezi další legendy pak patří definitivně quartzový náramkový chronograf S/el, který uhranul i závodníka Formule 1 Ayrtona Sennu.
První hodinky poháněné řemenicí
Tag Heuer Monaco V4
V nedávné minulosti se TAG Heuer více soustředil na elektronické stopky. V roce 2003 vyrobil první švýcarský chronograf pracující s přesností na tisícinu sekundy, tzv. Microtimer. O rok později se objevil koncept hodinek nazvaný Moncaco V4. (Jeho strojek měl čtveřici hřídelů uspořádaných do tvaru písmene V, které připomínají kompresorem přeplňovaný závodní motor, odtud název.)
Tento mechanický strojek byl jako první na světě vybaven řemenem poháněným převodníkem a disponoval lineárně se pohybujícím vahadlem, které zajišťovalo nátah. Monaco V4 se dočkalo i limitovaných edicí, například v platinovém pouzdře či v provedení s pouzdrem z růžového zlata.
Mechanika ve velkém
V nabídce se objevují ale nejen exkluzivní stroje. V době loňských oslav 150. výročí oprášila firma starší mechanický strojek, dovybavila ho dalšími prvky a vznikl tak nový Calibre 1887. Na základě architektury s automatickým nátahem vznikly hodinky, které disponují oscilačním pastorkem (patent Edouarda Heuera z roku 1887), vertikální spojkou a viditelným modřeným sloupcovým kolem. Pastorek umožňuje spustit stopky za 0,002 sekundy od zmáčknutí.
Koncept a hodinky zítřka
V roce 2004 představil TAG Heuer také "tak trochu jiné" hodinky Pendulum. Jejich mechanický strojek poprvé v historii hodinářské výroby nebyl osazen vláskem. Na konceptu pět let pracovali inženýři firmy s experty pro vývoj mikrosystémů z francouzské výzkumné laboratoře LAI (Laboratoire d'actionneurs intégrés).
Oscilátor s vláskem u těchto jinak klasických mechanických hodinek tvořila soustava čtveřice magnetů v silovém poli kmitajících s frekvencí 43 200 kmitů za hodinu. To zajišťuje pravidelný pohyb kotvy, která předává energii a krok dál do strojku. Hodinky se stále nevyrábí sériově. Nepodařilo se zatím vyvinout vhodný magnetický materiál. Magnety Pendula jsou citlivé na teplotní změny, což kazí přesnost strojku.
Tag Heuer Pendulum
Dvě srdce: poprvé
K vidění v Praze budou i první hodinky, které dokáží pomocí centrální ručky zobrazit setinu sekundy, Heuer Carrera Mikrograph 1/100th. Vzniklo jich jenom 150 kusů, u každého z nich pak visí cenovka na milion korun. Cíle inženýři dosáhli pomocí automatického strojku, v jehož těle bijí dvě srdce. První setrvačka se stará o chod jicího strojku a vykoná 28 800 kmitů za hodinu, pracuje tedy s přesností na osminu sekundy. Vlásek setrvačky druhé, která se stará o měření stopek, vykonává 360 tisíc kmitů za hodinu, aby dosáhl požadované přesnosti.
Tag Heuer Mikrograph
Dvě srdce: podruhé
Mechanika ale dokáže víc. Letos TAG Heuer představil první mechanický chronograf se sloupcovým kolem, který měří na tisícinu sekundy. Jeho vlásek tedy musí vykonat neuvěřitelných 3 600 000 kmitů za hodinu. Centrální tyrkysová ručka tedy vykoná během svého sekundového oběhu kolem číselníku tisíc kroků.
Tag Heuer Mikrotimer
Zatím jen koncept nazvaný Mikrotimer Flying 1000 Concept Chronograph má na svém kontě jedenáct patentů. Jedním je například využívání samotného vlásku bez věnce setrvačky. Hodinky z titanu také disponují dvojicí setrvaček. Dá se jen předpokládat, že koncepty Mikrotimer Flying 1000 Concept Chronograph (a také Pendulum) se v nejbližších letech dostanou do výroby jen ve speciálních limitovaných sériích. Přesnější mechanická časomíra neexistuje.
O autorovi Jan Lidmaňský (28) se hodinkám věnuje již sedm let. Kromě publikační činnosti a marketingového poradenství se zabýval i spolu-organizací kulturních akcí a stál u zrodu výstavy "600 let orloje a umění řemesla hodinářského", které dělal i kurátora. |
