V posledních letech byli vědci schopni přenášet objekty, jako jsou například světelné částice nebo jednotlivé atomy, na krátké vzdálenosti z jednoho bodu do druhého během zlomků vteřiny.
Již v polovině roku 2002 teleportovali australští vědci laserový paprsek. Byl rozložen a znovu složen na vzdálenost jednoho metru. Laserový paprsek je nehmotným objektem a jeho úspěšná teleportace potvrdila v praxi teorii, že je tato technologie možná. Více zde.
Ale profesor Eugene Polzik a jeho tým z Institutu Nielse Bohra z Kodaňské univerzity dokázali jako první přenést obojí najednou. Jejich experiment umožnil poprvé touto metodou pracovat s makroskopickým objektem obsahujícím tisíce miliard atomů. Dokázali teleportovat jeho kvantovou informaci na vzdálenost půl metru a věří, že bude možné tuto vzdálenost ještě prodloužit.
Při teleportaci, která je dávným snem autorů žánru science fiction, jde o to, že původní objekt (třeba i astronaut) je určitým způsobem oskenován a tak jsou o něm získány všechny informace. Ty jsou pak přeneseny na jiné místo, kde se s jejich pomocí vytvoří přesná kopie původního objektu. Ten je přitom zničen.
Nová kopie není vytvořena z totožných atomů jako originál (zůstaly třeba na druhé straně vesmíru), ale z atomů stejného druhu tak, jak je přečetl původní sken.
Teleport se tak podobá faxu, ze kterého sice na jiném místě také vyleze v ideálním případě naprosto stejný obrázek jako ten, který byl odeslán, avšak nejde o stejný papír ani barvu. Zatím se ještě lidé ani předměty po celé galaxii „nefaxují“. Podle profesora Polzika je však reálné teleportovat kvantovou informaci z jednoho místa na druhé. A to i na místa podstatně vzdálenější než nynější půlmetr.
