zavřít
náhledy
Nejslavnější československé parní lokomotivy, které navíc oplývaly krásou nad jiné, známe pod přezdívkou Albatros. Pro ČSD je vyráběla plzeňská Škodovka. Jednalo se o rychlíkové lokomotivy řady 498.0 a vylepšené řady 498.1. A právě jeden z Albatrosů 498.1 má na svém kontě rychlostní rekord parních lokomotiv československé konstrukce.
Autor: ETH-Bibliothek Zürich, Bildarchiv / Hans-Peter Bärtschi / SIK_03-024345, CC BY-SA 4.0
Lokomotivní park Československých státních drah nebyl po druhé světové válce v dobré kondici. Dva největší tuzemské koncerny vyrábějící lokomotivy, Škoda a ČKD, se pustily do díla, aby naplnily požadavky ČSD po nových trakčních vozidlech různých kategorií. V kategorii rychlíkových lokomotiv se povedl Škodovce majstrštyk v podobě lokomotivy Albatros, určené pro hlavní, páteřní tratě.
Autor: Herbert Ortner, Vienna, Austria, CC BY 3.0
Historická lokomotiva Albatros na Hlavním nádraží Praha
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Škodovka vyrobila v letech 1946 až 1947 čtyřicet lokomotiv řady 498.0. Na tu v roce 1954 navázala vylepšená verze, která dostala označení řady 498.1 a byla vyrobena v patnácti exemplářích.
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Lokomotivy 498.0 si brzy získaly díky své eleganci, rychlosti a velikosti přezdívku Albatros podle mořského ptáka. Když potom přišly vylepšené lokomotivy 498.1, které jako by jim z oka vypadly, tak jim zůstala stejná přezdívka, případně kvůli rozlišení se jim také říkalo Albatros jednička nebo jedničkový Albatros.
Autor: Trainspotter LGs, CC BY-ND 2.0
Albatrosy dostaly do vínku atraktivní zbarvení z našich státních barev, jehož autorem byl akademický malíř Vilém Kreibich, který měl s plzeňskými lokomotivami mnoho co do činění již od dob první republiky. Povedenou modrou barvu na hlavních plochách lokomotivy doplňovala bílá střecha a červená kola a další drobnosti. Samozřejmě v provozu barevný kabát lokomotivy na estetice trpí více než kabát černý. Zkrátka když se začerní černá lokomotiva, není to tak nápadné, jako když se začerní barevná lokomotiva.
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 4.0
Lokomotivní depo Vrútky při jedné historické akci. Na fotografii jsou zleva lokomotivy Šlechtična, Albatros a Zelený Anton. Zde můžeme zmínit, že na předválečného Zeleného Antona poválečný Albatros 498.0 konstrukčně navazoval.
Autor: Peter Vlček
Lokomotivy Albatros byly určeny pro rychlíky na hlavních páteřních tratích, jako Praha – Brno – Bratislava nebo Bratislava – Žilina – Košice. Na těchto spojích vydržely několik let, než je tam zcela nahradily lokomotivy progresivnějších trakcí. Albatrosy se tak postupně přesunuly na méně důležité tratě a výkony, poslední byly vyřazeny ze služby v roce 1976.
Autor: Bernhard324, CC BY-SA 4.0
Parní lokomotiva 498.022 Albatros na Slovensku, vzadu na skále stojí hrad Strečno.
Autor: České dráhy
Tam v budce uhlí topič přikládá, ve vlaku je skvělá nálada.
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Albatros zachycený během zbrojení uhlím
Autor: ČD Nostalgie
Uspořádání pojezdu je 2´D1´. Lokomotiva má čtyři spřažená dvojkolí, což se promítá v písmenu „D“, stejně tak v první číslici v označení řady 498.0, respektive 498.1. Vlečený tendr se do uspořádání pojezdu samozřejmě nepromítá.
Autor: Honza Groh, CC BY-SA 3.0
Tovární snímek lokomotivy řady 498.0. Výkon: 2 450 koní, služební hmotnost: 106,1 tuny, typové označení výrobce: 31Lo5
Autor: tovární snímek Škoda Plzeň
Tovární snímek lokomotivy řady 498.1. Výkon: 2 600 koní, služební hmotnost: 113,5 tuny, typové označení výrobce: 69Lo
Autor: tovární snímek Škoda Plzeň
Řada 498.1, která vznikla jako vylepšená verze 498.0, byla vývojovým vrcholem parních lokomotiv Škoda. Jednalo se o nejvýkonnější československé parní lokomotivy. Indikovaný výkon činil 2 600 koní.
Autor: Christian Pischinger, public domain
Jedna z lokomotiv řady 498.1 (ne ta na snímku), konkrétně číslo 498.106 (tzn. šestá z řady 498.1), dosáhla dne 27. srpna 1954 na železničním zkušebním okruhu Cerhenice rychlosti 162 km/h, a tak má zapsán československý rychlostní rekord v kategorii parních lokomotiv.
Autor: Herbert Ortner, Vienna, Austria, CC BY 3.0
Albatros 498.022 s čerstvě opraveným salonním vozem prezidenta Masaryka odstavený na dnes již zaniklé trati v pražských Holešovicích u příležitosti Všeobecné československé výstavy.
Autor: Vlastimil Novotný, sbírka Iva Mahela
Historický snímek z oslav sta let tratě do Lužce nad Vltavou. Slávy se zúčastnil i Albatros 498.022.
Autor: Petr Ovsenák
Parní lokomotiva řady 498.0 Albatros
Autor: České dráhy
Plzeň hlavní nádraží i s Albatrosem na dobové pohlednici. Ten bílý flek na kouřovém usměrňovacím plechu je holubice míru, která se jeden čas na některých lokomotivách ČSD také objevovala.
Autor: fotohistorie.cz
V označení lokomotivních řad, které pro ČSD navrhl nedlouho po jejich vzniku konstruktér Vojtěch Kryšpín, byly zaklety základní parametry daných lokomotiv. V případě Albatrosů, tedy řady 498.0, respektive 498.1, jste vyčetli následující parametr. První číslice prozrazuje čtyři spřažené nápravy, což nakonec sami vidíte. Z druhé číslice určíme připočtením trojky a vynásobením desítkou maximální povolenou rychlost, a protože je devítka číslicí nejvyšší, měly ji tam podle tehdejšího značení všechny lokomotivy s maximální povolenou rychlostí nejen 120 km/h, ale i vyšší (v každém případě specifikace Albatrosů obou řad ji uvádějí právě 120 km/h). A třetí číslice udává po připočtení desítky nápravový tlak 18 tun (byť korektněji by se to mělo nazývat hmotnost na nápravu, ale označení nápravový tlak se běžně používá).
Autor: České dráhy
Vlečené tendry měly své označení řad. U lokomotiv 498.0 se používaly tendry 935.0 a u lokomotiv 498.1 tendry 935.2. Lokomotivu 498.1 s tendrem 935.2 vidíme na této fotografii. Když k první číslici v označení tendru připočteme trojku, dostaneme objem uhláku v metrech kubických. A následující dvě cifry udávají přímo objem vodojemu ve stejných jednotkách. Pokud je první číslice devítka, logicky platí jak pro uhlák o objemu 12 m³, tak pro všechny větší. A tak nezbývá než zde prozradit, že tendr 935.0 má uhlák o objemu 14,4 m³ a u tendru 935.2 je to dokonce 20 m³. Vodojem má v obou případech samozřejmě objem 35 m³. A ještě dodejme, že tendr jednoho typu (řady) bylo zpravidla možné spojovat s lokomotivami více typů (řad).
Autor: ETH-Bibliothek Zürich, Bildarchiv / Hans-Peter Bärtschi / SIK_03-024350, CC BY-SA 4.0
Albatros má čtyři spřažená dvojkolí.
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Detailní pohled na část pojezdu Albatrosu
Autor: Honza Groh, CC BY-SA 3.0
Označení výrobce na parní lokomotivě Albatros
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Parní lokomotiva řady 498.0 Albatros
Autor: Lukáš Kalista, CC BY-SA 3.0
Lokomotiva řady 498.0 na točně
Autor: České dráhy
Bratislava hlavná stanica, vpředu motorová lokomotiva řady T478.1 a za ní parní lokomotiva řady 498.1, nebo lidštěji vpředu Zamračená a za ní jedničkový Albatros.
Autor: Albert Koch, CC BY-ND 2.0
Fotografie posledního vlaku na Hrabovské spojce ze dne 12. prosince 2005. V čele zvláštního vlaku je historická parní lokomotiva Albatros.
Autor: Pavel Rovenský
Letitá fotografie nostalgického vlaku u Bohatic ve směru Chomutov, vedeného lokomotivami Papoušek 477.043 a Albatros 498.022.
Autor: Jindřich Nový
Letitá fotografie zachycující setkání pravidelného vlaku vedené Brejlovcem s vlakem nostalgickým vedeným Papouškem a Albatrosem.
Autor: Jindřich Nový
Historická lokomotiva Albatros obdivovaná diváky během Národního dne železnice v Olomouci v roce 2010
Autor: Jan Sůra, iDNES.cz
Historická lokomotiva Albatros na Hlavním nádraží Praha
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz