Nešťastná událost, kdy blesk zasáhl strom u dětského tábora a zranil šest lidí, znovu připomněla, že tato skutečnost není z oblasti science-fiction. Smrt způsobená zásahem blesku je spíše výjimečná a je tak mnohem více lidí, kteří zásah bleskem přežili. Avšak například v roce 1997 tímto způsobem zemřelo 7 lidí.
Co je to blesk
Bouřkový blesk není ničím jiným než elektrickým výbojem. Jiskrou, dalo by se říci. Výboj atmosférické elektřiny cestuje rychlostí cca 60 tisíc m/s (216 tisíc km/h) s rozptylem až 500 MJ energie a nábojem 1 –5 coulombů. Proud se pohybuje kolem 40 kA, může ale dosáhnout hodnot násobně vyšších. Napětí se odvíjí od délky blesku a dosahuje až miliardy voltů (od sto megavoltů po jeden gigavolt).
Proč blesk provází i hrom
Teplota bezprostředně kolem bleskového kanálu dosahuje 10 tisíc stupňů Celsia – vyšší než na povrchu Slunce (pod povrchem je ale teplota na zcela jiné úrovni – někdy se dokonce udává teplota okolního vzduchu až 30 000 °C. U náhle zahřátého vzduchu dojde k prudkému rozpínání, které je původcem ohlušujícího zvuku, který nazýváme hřměním.
Jak vznikají blesky
Podstatu blesku začali vědci odhalovat až v 18. století. Ani po více než sto padesáti letech výzkumů ovšem ještě vědci nevědí, jak přesně blesk vzniká, konkrétně co způsobuje polarizaci elektrického náboje v bouřkové oblačnosti.
„Těch teorií je více,“ vysvětlil nám před téměř dvaceti lety RNDr. Petr Novák, Ph.D., vedoucí radarového oddělení ČHMÚ. „Žádná zatím dokonale nevysvětlila veškeré jevy, které v souvislosti s blesky pozorujeme.“
Jedna z nejuznávanějších teorií, někdy nazývaná gravitační, mluví o hromadění kladného elektrického náboje v malých částicích vody v horní části mraku, zatímco dole se nacházejí větší částice s nábojem záporným. Náboj se mezi stoupajícími a klesajícími částečkami přenáší dotykem, jakoby se odíral.
Narůstá zde tedy napětí v centru negativního náboje (spodní část mraku) a mezi zemí (pozitivní náboj). Vzduch, který zde působí jako izolátor, už posléze nedokáže napětí oddělit – dochází k výboji.
Bouřkový mrak
Ale ani to není tak jednoduché. Atmosferický blesk, který vnímáme jako jediný výboj, je obvykle série několika výbojů. „Nejprve dochází k takzvanému vůdčímu výboji, ten ale běžným okem obvykle nepozorujeme,“ přibližuje Petr Novák. „Teprve následný zpětný výboj, který nese hlavní náboj, vnímáme jako blesk.“ Dojde k již zmíněnému rozžhavení vzduchu uvnitř bleskového kanálu a zahřmění. Vysoká teplota je taky důvodem, proč může blesk těžce poškodit stromy – při průchodu dochází k rapidnímu zahřívání vody na povrchu větví či přímo uvnitř dřeva, ta se okamžitě přemění v páru a strom doslova roztrhne zevnitř.
Mnohem více se o blescích, jak se před nimi chránit a další informace, dozvíte z článku zde, z něhož jsme čerpali.
Aktualizace: Text jsme aktualizovali s odkazem na událost, která se odehrála blízkosti dětského tábora na Jindřichohradecku.
Dětský tábor zasáhl blesk. Pět dětí je v nemocnici, jsou mimo ohrožení života |
