I díky tomu ho směle můžeme nazývat československým spitfirem, nehledě na to, že dlouhá léta nosí právě československý poválečný „kabát“ s československými znaky a poválečným označením. To ovšem není jediná zajímavost tohoto letounu. Kromě služby v československém letectvu ho další osudy zavály i do nově vzniklého státu Izrael a potom i do pro nás vzdálené Barmy. Nyní se podle portálu Platinum Figher Sales prodává za 2,95 milionu liber (asi 82 milionů korun) bez DPH a případných dalších poplatků.
Ale postupně.
Spitfire LF Mk. IXE SL633 byl vyroben mimo hlavní továrnu na výrobu spitfirů v několika pobočných závodech rozptýlených po britských ostrovech. Zkompletování, dokončení a zálet měla na starost No. 5 Factory v Cosfordu. Stroj obdržel motor Merlin 66 výrobního čísla 195485. K dalšímu dovybavení byl 25. června poslán k 39. MU, 2. srpna následně zamířil do Manstonu k československým leteckým jednotkám, kde byl dán do stavu k 312. peruti.
Supermarine Spitfire LF Mk. IXE v československém poválečném zbarvení. Tento stroj přilétl do Československa v srpnu 1945, kromě československého letectva sloužil ještě v Izraeli a Barmě. Je stále v letuschopném stavu.
Služba v Československu
V Manstonu proběhlo jeho závěrečné přebarvení, místo britských kokard dostal československé znaky a trupové kódy DU-K. Pro přelet z britských ostrovů do Prahy byl přidělen F/Lt. Karlu Poštovi DFC. Hlavní formace československých stíhačů, včetně Pošty a jeho stroje, přistála na pražské Ruzyni 13. srpna 1945.
Karel Pošta
Při reorganizaci československého poválečného letectva byla 312. peruť přeměněna na 2. leteckou divizi. Spitfire SL633 byl přidělen k první letce Leteckého pluku 4. Po několika měsících došlo k úpravě markingu. Praporový znak na ocasních plochách byl přemalován na kruhový a kruhové znaky na křídlech dostaly bílý lem. Byl rovněž změněn trupový kód. SL633 dostal označení JT-10. Tento stroj v roce 1946 byl ozdobou nejednoho leteckého dne, své pilotní umění za jeho kniplem předváděli kpt. Karel Pošta či plk. Jaroslav Hlaďo, oba zkušení piloti spitfirů.
Směr Izrael
Abychom však příliš nezabředli do podrobné historie tohoto pozoruhodného stroje v rámci československého letectva, posuneme se o několik let dál. SL633 byl totiž jeden ze spitfirů (v československém letectvu měl označení S-89), které československá vláda v roce 1948 prodala nově vzniklému státu Izrael v rámci akce Velveta. Od května 1948 do dubna 1950 bylo do Izraele exportováno 25 letounů S-199 (československá úprava německé stíhačky Messerschmitt Bf 109) a 61 spitfirů (včetně 2 neletuschopných), k tomu bylo přidáno ještě 12 motorů Merlin 66. Československá vláda za tento obchod inkasovala 48,7 milionu Kčs. Izraeli v době zbrojního embarga OSN přišla dodávka bojových a v boji prověřených stíhaček velmi vhod, nikdo jiný totiž v této době nebyl ochotný bojový materiál odprodat.
SL633 si nejdříve vyzkoušeli izraelští pilotní žáci v Československu. Stroj byl demontován a 12. prosince 1948 poslán kontejnerem na Blízký východ. Do Haify náklad dorazil koncem roku. Následovalo znovusestavení a konverze stroje na průzkumnou stíhací verzi opatřenou snímacími kamerami. K záletu tak došlo až v říjnu 1950 a teprve v únoru 1951 byl přidělen k 101. Tajeset. V Izraeli dostal označení 2042 (na trupu pouze 42). V Izraeli vystřídal několik jednotek. A také změnil kamufláž na „přírodní“ stříbrnou.
Barma
V roce 1955 nastala další škatulata. SL633 po poškození při výcviku barmských pilotů prošel opravou a zamířil na svou další pouť, tentokrát byla jeho cílovou destinací Barma, kam se dostal v srpnu 1955. Letoun byl zařazen k 1. peruti barmského letectva. O jeho službě v tamním letectvu se bohužel nedochovaly žádné informace. Je známo pouze jeho trupové označení UB425. Později byl vystaven před královským palácem v Mandalaji, kde přetrvával až do přelomu milénia.
Další osudy
V roce 1999 ho totiž získal Američan David Gouldsmith a převezl do USA. Stroj následně koupil John T. Session ze Seattlu a rozhodl se pro jeho uvedení do letuschopného stavu. Kvůli tomu byl převezen do Duxfordu, kde proběhla jeho několikaletá rekonstrukce. Díky tomu, že během rekonstrukce se povedlo odhalit původ stroje, rozhodl majitel o tom, že ponese československou poválečnou kamufláž. Kýženého cíle se dosáhlo 15. října 2010, kdy proběhl jeho zálet. Letoun se posléze stal ozdobou leteckých dní v USA, v roce 2015 si však zalétal i nad svou domovinou, když se účastnil akce k 75. výročí bitvy o Británii. Poté se vrátil zpět do USA.
Bohužel v červenci 2023 letoun havaroval při přistání (do té doby od rekonstrukce nalétal 134,9 hodiny). Poškozený stroj byl následně prodán do Austrálie a znovu opraven do letuschopného stavu.
Nyní je tento pro československé letectvo unikátní stroj k prodeji. Všichni čeští fandové letectví by určitě zajásali, kdyby se dostal zpátky do Česka. Vidět letět československého spitfira ve formaci s další legendární stíhačkou Hurricane, kterou mají v Točné, by byl nezapomenutelný zážitek. Nutno podotknout, že v Česku jsou i další veterány spjaté s československými letci v druhé světové válce – cvičné Tiger Mothy, Anson a Texan či spojovací Magister.
Zavzpomínejte na let letounu Miles Magister do Česka:
