Spadlý drát vedení V411 byl z roku 1961
Češi se jednou za čas „stávají odborníky“ na spoustu různých věcí, bez ohledu na to, co o nich skutečně vědí. A někdy to nevadí, třeba u fotbalu. Jindy to může být nebezpečné, třeba u očkování. A jindy je to prostě jen absurdní, jako tomu bylo v případě nedávného „blackoutu“.
Hned na začátek jedna terminologická poznámka, která možná mnohé zklame: 4. 7. 2025 jsme nezažili opravdový blackout, ale „jen“ velký výpadek. Bez elektrické energie byl zhruba milion odběrných míst z celkového počtu 6,3 milionu, tedy přibližně 16 procent.
„Opravdový blackout“ zasahuje rozsáhlé geografické území, často to mohou být celé státy a obnovení dodávek může trvat i několik dní. A to proto, že obnovení provozu „ze tmy“, tedy kdy odstavené elektrárny nemají přívod energie ze sítě pro svůj vlastní start, je velmi složité. V případě incidentu ze 4. července se ze tmy nestartovalo – všechny zdroje byly alespoň částečně v provozu a většina sítě byla pod napětím.
64 let starý vodič
O tom že „spadl drát“ na vedení V411 již slyšel každý. Zajímavostí je, že šlo o původní vodič z roku 1961, dodávky proudu tedy zajišťoval (a stále zajišťuje) 64 let.
„Spadl drát“ zde přitom není žádná metafora. Fázový vodič se přetrhl a spadl na zem (do pole), což vyvolalo zkrat a vedení odpojily jeho ochrany. Jak mimořádný je to v sítích zvláště vysokého a velmi vysokého napětí jev?
„Statisticky dochází k pádu vodiče jednou až dvakrát za rok, nicméně hlavním důvodem těchto pádů je především selhání izolátorového závěsu (prasknutí izolátoru). Pád vodiče z důvodu jeho mechanického selhání (přetržení) jako v případě V411, případně selhání instalované armatury (tahové spojky, kotevní svorky, atp.) je ojedinělé, přičemž za posledních 20 let evidujeme 4 události tohoto typu. Obecně je však třeba doplnit, že četnost pádu vodiče na zem se dlouhodobě snižuje, a to především v důsledku rozsáhlých výměn původních izolátorů v rámci modernizací vedení,“ odpověděl Lukáš Hrabal, tiskový mluvčí společnosti ČEPS.
Na přetoky zapomeňte
Přesný důvod přetržení vodiče by měl být podle Lukáše Hrabala znám během několika týdnů. Na sociálních sítích však mají mnozí jasno – drát se přetížil kvůli přetokům velkého množství energie z obnovitelných zdrojů na severu Německa.
Tak to ovšem podle informací ČEPSu nebylo. Přetoky energie totiž aktivně plánuje a řídí. K dispozici má čtyři takzvané PST, které zprovoznil v roce 2017.
ČEPS krotí divoký proud z Německa. Spustil nové obří transformátory |
PST (Phase-Shifting Transformers) je sestava dvou transformátorů, přičemž jeden transformátor generuje napětí s fázovým posunem a po přivedení do druhého transformátoru zapojeného do rozvodné sítě vytvoří změnu fázového úhlu mezi vstupním a výstupním napětím.
Pro elektřinu, která vždy hledá cestu nejmenšího odporu, je tento rozdíl komplikací a proto poteče jinudy. V případě hrozícího přetížení systém zasáhne, změní fázový úhel a tím odvede „vlnu“ energie jinam.
„ČEPS spravuje 4 PST transformátory v rozvodně Hradec u Kadaně, jeden z nich je momentálně mimo provoz. Profil s Německem je však v rámci koordinace činností plně pokryt, a to nejen z ČR, ale i PST transformátory z Německa,“ doplňuje mluvčí ČEPSu.
Kolik elektřiny do sítě poteče je navíc pomocí modelů do velké míry predikované a plánované.
Mapy přeshraničních toků výkonu a saldo ČR před incidentem (vlevo) a po něm (vpravo). Červeně jsou uvedeny předpokládané obchodní výměny elektřiny, černě hodnoty reálné. Rozdíl těchto hodnot je naprosto běžná záležitost a souvisí s fyzikálními zákony toků energie.
„Analýzy, které se v rámci ČEPS i provozovatelů přenosových soustav sousedních zemí provádějí každý večer pro bezpečný provoz soustavy na následující den, uváděly pouze běžné stavy a přetoky z Německa, které nejsou ničím výjimečné a odpovídající tranzitní poloze ČR,“ upřesňuje Hrabal.
„Tyto analýzy jsou v průběhu dne upřesňovány vnitrodenními predikcemi a tato upřesnění byla s drobnými odchylkami v souladu s denní predikcí. Reálné toky neměly žádný významný dopad, neboť přenosová soustava je schopná zvládat i mnohem vyšší tranzitní toky. Současně byly standardně analyzovány i dopady výpadků jednotlivých vedení podle kritéria N-1, které stanoví, že výpadek jednoho prvku přenosové soustavy nemá ohrozit její bezpečný provoz. Pokud by nedošlo k výpadku dalších prvků v soustavě prakticky ve stejný okamžik, pak by výpadek vedení neznamenal vybočení z povolených mezí provozu soustavy“, doplňuje mluvčí.
