Čtete pokračování článku z 8. října 2021.
Rok 1911 v Evropě lze bez velkého přehánění popsat jako rok naplněný nadšením pro stále více se prosazující letectví. Pořádají se letecká klání, kupříkladu na podzimním leteckém týdnu na berlínském letišti v Johannisthalu soutěží 41 pilotů na 54 letounech. Následuje Hannover nebo říjnový I. rakouský letecký týden ve Vídeňském Novém Městě.
Letoun konstruktéra Hanse Gradeho
Krásnou ilustrací nadšení z aviatiky a poměřování sil je i tento korelační vyhodnocovací vzorec. Výsledek měl odstranit nerovné podmínky různých typů letounů v leteckých soutěžích počátku 20. století:
|
|
Gu - užitečné zatížení (kg) t - čas letu (s) F - nosná plocha (m²) V - nejvyšší naměřená rychlost letounu (ms-1) v - nejmenší naměřená rychlost letounu (ms-1) Ws - střední rychlost větru (ms-1) N - výkon motoru (k) Autorem vzorce, který byl v roce 1911 uveřejněn v časopise Flugsport, je Ing. P. Járay. Ve své knize La Aviadora - Můj sen ho v přílohách uvádí Hanuš Salz. |
Nikdo o mě nesmí říct, že se bojím
Božena Laglerová má čerstvý pilotní diplom, pohár z Hannoveru a nemůže se dočkat, až své létání představí doma v Čechách a má se tak stát v Kročehlavech u Kladna. Bohužel jí nepřeje počasí. Situaci před startem 2. října líčí Hanuš Salz v knize La Aviadora následovně: „Živly se celkem umoudřily, na jasné obloze svítilo slunce, jen čerstvější jihozápadní vítr na hranici bezpečnosti nabádal mít se na pozoru. Nicméně Laglerová nechtěla podruhé couvnout - ‚nikdo o mně nesmí říct, že se bojím‘, prohlásila a startovala.“
Božena Laglerová v počátcích svého leteckého výcviku v Borku
Toto jedno nešťastné rozhodnutí odstartovat a nenechat zklamaně odejít domů možná deset tisíc diváků, kteří přijeli i z Prahy a širokého okolí, mělo dost možná zásadní vliv na bezprostřední, nejen aviatickou budoucnost naší první pilotky. Ona sama líčí průběh kročehlavského letu takto:
Ze vzpomínek Boženy Laglerovépublikováno v odborném časopisu Letec v roce 1928 V neděli o třetí hodině, let byl ohlášen na čtvrtou hodinu, vál silný vítr. Dosti stejnosměrný, takže kdybych se byla dostala nad jeho nejnižší proudění, byla bych mohla docela dobře létati. Ale při startu měla jsem ho v zádech a Gradeho letounek s 16 až 24 koňskými silami nebyl schopen za těch okolností vznésti se nad nejnižší vrstvu. Vzdor ohromnému výškovému kormidlu nemohla jsem se vznésti nad nějaký jeden až dva metry výšky. Místo na zatáčku v té výši jsem neměla, protože z obou stran byl dosti vysoký lesík. Rychle rozhodnuta, podívala jsem se dolů a viděla pod sebou zelenou pláň. To mě tehdy zklamaly moje špatné, krátkozraké oči. Místo louky, bylo pode mnou zkypřené pole oseté ozimem, který se zazelenal. Přistávala jsem v naději, že na zemi obrátím a proti větru se dostanu nahoru. Ale při přistání se kolečka zabořila do země a letoun se postavil na nos. Já pak bohužel vrazila hlavou na měřič obrátek, rozbila si čelo a brýle a udělala si jizvu, kterou nosím až do dneška a které se už nezbavím. |
Michal Plavec, kurátor leteckých sbírek Národního technického muzea (NTM) hodnotí tuto událost následovně: „Božena Laglerová si v Kročehlavech skutečně poskvrnila pověst a už nebyl z řad pořadatelů zájem o její vzlety. A zároveň jí v tomto ohledu pšenice nekvetla ani v jiných zemích Rakousko-Uherska či v Německu.“
I když se nedá říct, že by právě Božena Laglerová spatřovala ve svém létání přímý zdroj obživy, přesto příjmy z veřejných vzletů byly nepostradatelnou součástí života aviatiků té doby.
Michal Plavec dokresluje: „Je pravda že ještě v roce 1910 v podstatě každý vzlet letadla těžšího vzduchu v zemích koruny české vydělal. Ale v tom roce 1911 už to bylo jinak. A je také pravda, že české publikum, hlavně to pražské, bylo hodně nedůvěřivé.“ Na vině byla některá nepovedená vystoupení aviatiků, jejichž lety skončily havárií.
První pilotka v zemích Koruny české Božena Laglerová
A v této situaci oslovuje Laglerovou v německém Lindenthalu uhlazený mladý muž Augusto Tennies Lüthje z Buenos Aires a nabízí jí velkolepé turné po Latinské Americe. Božena Laglerová příliš neváhá. Nakonec on a spolu s ní další pilot Heinrich Schüpphaus, zosnovatel celé myšlenky Lüthje a mechanik Curt Hadlich odplouvají, podle Hanuše Salze, z Hamburku 15. dubna 1912. Mimochodem, v ten samý den, nedlouho po půlnoci klesl ke dnu slavný Titanic.
V podpalubí zaoceánského parníku Kronprinzessin Cecilie hamburského rejdařství HAPAG pluje v bednách i rozložený letoun Grade. Jak píše v své knize Báječné ženy na létajících strojích Břetislav Ditrych, Božena za něj zaplatila čtyři tisíce marek, což byla polovina obvyklé prodejní ceny. I tak ale na koupi aeroplánu padlo její věno.
Národní technické muzeum v Praze připravilo k výročí Boženy Laglerové tuto vzpomínkovou prezentaci:
Karibské inferno
„První let Laglerové v Havaně byl velmi úspěšný, přišlo hodně lidí. Druhý den měl létat její kolega Schüpphaus. Jenomže se stalo, že křídlo mělo nalomené žebro a německý letec na to přišel až krátce před letem, kdy musel odříct. Museli vrátit vstupné, což pro ně byla velká díra do finančního rozpočtu a v podstatě se kvůli tomu ocitli bez peněz,“ popisuje první seznámení letkyně s Latinskou Amerikou Michal Plavec.
Smůla se jim však lepila na paty dál, když následně jejich průvodce a iniciátor celého turné Lüthje utekl i s kasou a odplul do Venezuely. Skupina se rozhodla pokračovat dál a odplula na Haiti. Zde se teprve mělo odehrát finální drama, které Božena Laglerová líčí takto:
Ze vzpomínek Boženy Laglerovépublikováno v odborném časopisu Letec v roce 1928 Don Luis Estrada ustanovil jako obvykle, aby v sobotu létal Schüpphaus a v neděli já, abych znovu přitáhla obyvatele jakožto Aquila Humana, žena orel, jak s bombastickou reklamou stálo na plakátech. ... Byla sobota, letiště bylo plné a jak bývá obyčejně, že neplatící obecenstvo nejvíce se tlačí kupředu, vtlačilo se až do samé dráhy letounu několik malých černoušků. Letoun startoval, sotva ale se odlepil, uchopil ho silnější závan větru od moře a Schüpphaus byl nucen obrátiti proti větru. Tím se dostal nad hlouček malých hochů, stojících nehybně, vzdor nebezpečí a hledících na podivný stroj. Bylo to poprvé, že někdo v těchto krajích létal. Ale v nejbližších okamžicích motor povolil a stroj se propadl. Jedno rámě vrtule zasáhlo malou černou hlavu dvanáctiletého černocha. Přestala jsem se dívati. Schüpphaus vystoupil z letadla velmi bled. Hoch ležel mrtev a z řad obecenstva hrozivě znělo slovo lynčovat. Bylo mi nesmírně úzko. Stála jsem u stanu našeho hangáru, když se k nám valila černá vlna lidí. Don Luis se chvěl a bledl. Policie se zmocnila Schüpphause a odvážela ho jako zatčeného do města. Stála jsem sama, obklopena několika policisty, zatímco Don Estrada zmizel. Tehdy mi hodně pomohla moje španělština a bičíky policistů. |
Letci Schüpphausovi hrozil haitský žalář a samotný advokát jim doporučil útěk. Naštěstí vazební věznice fungovala jen přes noc, přes den mohli vězni odejít na jídlo do města. V přestrojení a s falešným pasem se Schüpphaus dostal na loď do New Yorku, kam s ním odcestovala i Božena Laglerová. Její letoun Grade zničil rozzuřený dav a z peněz měla jen to, co jí z Prahy poslala rodina na okamžitý návrat domů. Jenže Božena se nechtěla tak lehce vzdát. Rozhodla se zkusit štěstí ve Spojených státech.
První pilotka v zemích Koruny české Božena Laglerová na letišti Hempstead Plains na Long Islandu v roce 1913. V popisku na fotografii je mylně označena za německou letkyni. Vedle Laglerové stojí šéfpilot Josef Richter.
Tápání ve Spojených státech
„Začátky Boženy Laglerové ve Spojených státech nejsou nikterak oslnivé. Ona to sama komentuje: „No, tak půjdu za kuchařku. Jsou-li české kuchařky hledanějším artiklem než české aviatky, podřídím se tedy poptávce. My o tom jejím pobytu nemáme dostatečně mnoho zpráv, abychom to celé zrekonstruovali. Každopádně se tam uchytila s pomocí české komunity,“ popisuje Michal Plavec působení Laglerové ve Spojených státech.
Laglerová se i tam snažila přiblížit k letectví, ale zřejmě bez většího úspěchu. Živila se různě, jako kuchařka či jako švadlena. „Je velmi pravděpodobné, že se ze Spojených států navrátila někdy v dubnu 1913, a když se tak nad tím zamyslíme, tak to byl i konec celé její letecké dráhy,“ doplňuje Michal Plavec.
Evropa, do které se Laglerová vrátila, zažila veliký posun v letecké technice. Gradeho letouny už zdaleka nepředstavovaly vrchol konstrukčního řešení. „Všechno ovládly, a nejenom v Rakousko-Uhersku, na tu dobu velmi vyspělé a moderní jednoplošníky Igo Etricha, Etrich-Taube. A pilotování letadla Grade a pilotování těch Etrichových letadel, to bylo nebe a dudy. Zároveň rodina už Boženu Laglerovou příliš nechtěla subvencovat v těch jejích eskapádách, takže si nemohla ani pořídit nějaký nový aeroplán,“ vysvětluje Michal Plavec důvody, proč se Laglerová po návratu ze Spojených států již do kokpitu letadla nevrátila.
Pilotky nepotřebujeme
A nezměnil to ani příchod první světové války, kdy by se snad dalo předpokládat, že diplomovaní piloti z civilu budou potřeba např. k výcviku nových pilotních záloh. Mnohé pilotky své služby eráru nabízely, ale marně.
„Božena Laglerová také žádala, ale odpověděli jí, že k bojové službě se hodí pouze muži. Zkoušela se hlásit jako instruktorka do vojenské letecké školy ve Vídeňském Novém Městě, ale ani to se jí nepodařilo,“ popisuje snahu Laglerové o službu v armádě Michal Plavec, a dokonce cituje zamítavý dopis velitele rakousko-uherského letectva. Laglerová se podle Hanuše Salze později nechala slyšet, že by stejně s rakousko-uherským letadlem uletěla k nepříteli.
Svatební fotografie Boženy Laglerové a Josefa Peterky z roku 1919
Božena Laglerová se v roce 1919 vdává za Josefa Jana Peterku, setníka Leteckého sboru v Praze, leteckého instruktora a odborníka na leteckou fotogrammetrii. Angažuje se v Masarykově letecké lize a občas publikuje své vzpomínky. Umírá následkem srdeční choroby v nedožitých 55 letech, 8. října 1941, přesně třicet let poté, co s velkým triumfem v Hannoveru získala první pohár pro české letectví. Hrob naší první pilotky na starém hřbitově v pražské Bubenči je dnes v dezolátním stavu. Klub leteckých novinářů ČR se nyní snaží o jeho obnovu.
Kompletní rozhovor s Michalem Plavcem, kurátorem leteckých sbírek NTM v Praze, si můžete poslechnout v našem podcastu zde:
