 |
„Bludný proud je termín, který se používá převážně ve stejnosměrné drážní dopravě. Pražské metro je také napájeno stejnosměrným proudem o jmenovitém napětí 750 V. Každý elektrický spotřebič potřebuje ke svému provozu mít zajištěný přívod energie. K napájení souprav metra musíme energii dostat z elektrické stanice, tzv. měnírny, k trakčním motorům pohánějícím soupravy,“ vysvětluje základy Jan Hrubín, vedoucí oddělení Zkušebna a protikorozní ochrana DPP.
„Kladný potenciál je veden z měnírny k soupravě pomocí soustavy kabelů a přívodní kolejnice. Přívodní kolejnici cestující mohou rozpoznat v kolejišti podle žlutého ochranného krytu poblíž jízdních kolejnic. Proud se musí od motoru soupravy opět dostat zpátky ke zdroji do měnírny. K vedení zpětného proudu se používají jízdní kolejnice a odsávací kabely,“ pokračuje Hrubín.
„V případě metra, kupříkladu při rozjíždění, dosahují proudy opravdu velkých hodnot – až 2 500 ampérů. Kolejnice i ostatní komponenty vedoucí trakční proud jsou pečlivě izolovány od podkladních konstrukcí. Ale i přes tuto péči je vlivem velké energetické náročnosti nemožné technicky zajistit, aby všechny proudy tekly definovanou proudovou cestou přes kolejnice. Část proudu se může dostat do okolí přes okolní konstrukce a najde si cestu zpět do měnírny.“
Lze si to představit i jako proud vody, který v „hadici“ koluje mezi měnírnou a soupravou metra. Jakmile se někde v pomyslné hadici objeví dírka, voda okamžitě vytryskne ven.
Proud jako tichý červotoč
Půda či beton rozhodně nejsou izolanty a dokážou dobře vodit elektrický proud. Když se k tomu ještě přidá vlhkost, tak o to víc. Proud, který takto zbloudí, jde pak cestou nejmenšího odporu – přes trubku či armaturu, a je zaděláno na galvanický proces. Jak vysvětluje Hrubín, tento jev má ve své anodické části (tam kde z kovu vystupuje) korozivní účinky, a jak již bylo zmíněno, jeden ampér dokáže ročně odtavit přes devět kilogramů železa. Poškozuje kupříkladu zemnicí pásky vysokonapěťového vedení, plynovodní či vodovodní trubky, když nejsou z nevodivého materiálu, ale i armatury v betonu.
Představte si, jakou škodu by za nějaký čas mohl neuhlídaný bludný proud natropit kupříkladu u železobetonového mostu či budovy. Korozivní účinek může způsobit i nabobtnání železné výztuže a tím i potrhání takové konstrukce, čímž snižuje její únosnost. Nejhorší je, že o takovém bludném proudu nikdo nemusí vědět, protože je ukrytý v zemi. Pokud se aktivně nehledá a trať se pravidelně nekontroluje, působí jako tichý červotoč nebo dřevomorka.
Přijde vám houkačka v metru hlučná? Analyzovali jsme její fortissimo |
Zabývat se problematikou bludných proudů je nutné již při samotném návrhu nových tras metra a dalších drážních technologií. Povinnost řešit bludné proudy je dána i zákonem o drahách a jsou stanoveny i požadavky pro stavby v blízkosti drah (metro, tramvaje, vlaky).
