Kárim Titz, Pavel Blažek a Martin Nejedlý
Bitcoiny jsou digitální peníze. Obchodování s nimi zařizuje decentralizovaná počítačová síť. Každý se k ní může připojit prostřednictvím internetu. Jednotlivé počítače z bitcoinové sítě udržují kopie veřejné účetní knihy zvané blockchain. Transakce v ní se ověřují pomocí schválně náročných výpočtů. Obstarávají je takzvaní těžaři. Jsou to dobrovolníci, kteří poskytují výkon svých strojů na provoz systému. Za odměnu dostávají předem určenou částku v nově vygenerovaných bitcoinech. Ze svého pohledu je proto těží podobně jako třeba zlato.
Zní to velice složitě a neprakticky. Mnoho uživatelů ale nejspíš bitcoiny jednoduše baví. Systém vychází z myšlenek libertariánů a anarchokapitalistů. Zastánci bitcoinu by chtěli volný trh bez státní regulace. Jejich digitální měna má být nezávislá na státu a bankách. Má mít několik výhod.
Nejdůležitější by měla být odolnost vůči inflaci. Nezodpovědné vlády obvykle utrácejí víc peněz, než kolik vyberou od svých občanů na daních. Když jim dojdou, natisknou si nové. Tím se ale hodnota peněz snižuje.
Většina států tak svoje vlastní občany bezostyšně okrádá. Bitcoin má být proti takovému útlaku odolný. Jeho množství je předem dané. Bitcoinů může vzniknout jen 21 milionů. Jejich těžba má probíhat zhruba do roku 2140. Kromě odolnosti vůči inflaci by měl bitcoin mít ještě další přednosti.
