S rozvojem digitálních služeb, streamování, herních platforem a v neposlední řadě umělé inteligence strmě roste spotřeba energie, kterou k provozu potřebují datacentra. Část této energie pohání přímo IT technologie, ty produkují odpadní teplo a nemalá část energie je použita k odvodu tohoto tepla pryč, tedy k chlazení.
Kam s odpadním teplem, je palčivá otázka. Tradičně se „vyfouká“ z klimatizačních jednotek na střechách datacentra, tedy „Pánu bohu do oken“. Jsou i projekty na jeho využití, například vyhřívání plaveckých stadionů, ohřev vody a vytápění, ale jsou to spíše záblesky.
Pokud je problém teplo využít, bylo by fajn se jej alespoň levně zbavit.
Vytápět moře
S touto myšlenkou spustil Microsoft projekt Natick. V červnu 2018 ponořil do hloubky 36 metrů pod hladinou moře u skotských ostrovů modul s celkem 864 servery. Jejich teplo se odvádělo mimo modul, kde jej převzala proudící mořská voda. Bez zásahu člověka byl pilotní modul v provozu do září 2020 a poté vyzvednut a výsledky analyzovány.
Experiment podle všeho dopadl dobře. Servery se stihly mořskou vodou uchladit a stabilní prostředí jim evidentně svědčilo – selhalo jich pouze
0,7 %, zatímco na souši to je u srovnatelných serverů 5,9 %, tedy zhruba osmkrát více.
Nicméně v roce 2024 Microsoft oznámil, že s projektem Natick nebude pokračovat. „Můj tým na tom pracoval a fungovalo to. Naučili jsme se hodně o provozu pod mořskou hladinou a o vibracích a jejich dopadech na servery. Tyto poznatky použijeme i v dalších situacích,“ uvedla pro server Datacentre Dynamics vedoucí projektu Noelle Walshová.
Čínský epigon
Kdo se však projektem nejspíše inspiroval, byla čínská společnost Beijing Highlander. Testovací modul spustili pod vodu v provincii Hainan v roce 2021 a o rok později představili plán na instalaci až stovky takových modulů na mořském dně.
Letos přibyl další modul. Na délku má 18 metrů, průměr 3,6 metru a podle oficiálních informací je osazen 400 servery. Mají být využívány zejména umělou inteligencí DeepSeek, za sekundu má zpracovat až 7 tisíc dotazů. Víc se o jejích výkonu a dalších parametrech nedozvíme, pokud vynecháme příměry o desetitisících herních počítačů, což je ještě méně přesné než hmotnost ve fabiích a plocha ve fotbalových hřištích.
Energetický provoz by měl být podle oficiálních informací o 40 až 60 procent efektivnější než tradiční metody chlazení.