Boeing s charakteristickým „talířem“ nenechá nikoho na pochybách, o jaký stroj jde. Stroje Boeing E-3A AWACS(Airbone Warning and Control System) jsou létající systémy včasné výstrahy a velení, používané pro vyhledávání a identifikaci vzdušných (případně hladinových) cílů a navádění vlastního letectva.
 |
Když tato speciální verze Boeingu 707 – používaná v NATO od roku 1982 – přistála v září 2008 v Praze, vysvětloval tehdejší velitel sil včasného varování NATO Alex Tüttelmann, že „tento systém dokáže pokrýt oblasti, které pozemní radary nejsou schopné (pokrýt)“ a tehdejší velitel alianční flotily AWACS v německém Geilenkirchenu Steve Schmidt zdůraznil výhody, jaké skýtá radiolokátor, umístěný tak vysoko ve vzdušném prostoru. Tedy možnost „vidět“ do oblastí za horizontem pozemního radaru.
18. září 2008 |
Využití těchto letounů je ale mnohem širší. Umožňují sledovat cíle ve vzduchu a navádět na ně prostředky protivzdušné obrany, řídit letecké souboje i odposlouchávat nepřátelské spoje.
V charakteristickém disku o průměru 9,1 metru je radarový systém, který umožňuje obsáhnout prostor od zemského povrchu po stratosféru. Letoun E-3A obvykle operuje v letové hladině 30 000 stop (9 150 m) a z této výšky dokáže detekovat nízko letící cíle do vzdálenosti 400 km (ve středních výškách pak cíle do 520 km). Ve svém zorném poli má více než 312 000 km², což zhruba představuje rozlohu Polska (cca 312 696 km²).
18. ledna 2024 |
Téměř v reálném čase – prostřednictvím digitálních datových spojení – je pak schopný, vyměňovat si informace s pozemními, námořními a vzdušnými velitelstvími. NATO uvádí, že tři letouny E-3A s překrývajícími se oběžnými drahami mohou pokrýt celou oblast střední Evropy. Pomocí pulzního dopplerovského radaru může tento stroj rozlišovat mezi cíli a odrazy od země a je tak schopen včas varovat před nízko nebo vysoko letícími letadly.
Na palubě letounu Boeingu E-3A
zdroj: Patříme ke strážcům nebes, nad základnou AWACS zavlála česká vlajka |
Formálně je Česko členem skupiny zemí NATO, které společně provozují flotilu speciálních letounů AWACS od ledna 2011.
Technické specifikace Rozpětí: 44,45 m Délka: 46,68 m Výška: 12,70 m Výzbroj: Žádná Pohonná jednotka: Čtyři turbodmychadlové motory TF-33 Pratt & Whitney 100A Rychlost: více než 800 km Provozní výška: Nad 9 150 m Maximální vzletová hmotnost: 147 429 kg Kapacita paliva: 89 610 litrů / 70 371 kg Výdrž: více než 10 hodin (bez doplnění paliva) – lze doplnit palivem za letu Rotodome: Průměr: 9,1 m Tloušťka: 1,8 m Výška: 3,35 m Rotace: jednou za 10 sekund zdroj: awacs.nato.int |
Zřejmě zatím největší operací, do níž se letouny AWACS zapojily, bylo střežení území USA po teroristických útocích z 11. září 2001, kdy byl poprvé aktivován článek 5 Severoatlantické smlouvy. Celá flotila (tehdy 17 letounů) sledovala několik měsíců nepřetržitě území Spojených států.
Letouny včasné výstrahy jsou dnes jedním z klíčových systémů pro vybojování vzdušné nadvlády. První se objevily již v dobách druhé světové války a v roce 1954 zavedli Američané do služby letouny EC-121 Warning Star. Sovětská odpověď se jmenovala Tu-126, v NATO kódu Moss, jak se podrobně píše v článku:
Osádkám ruských AWACSů padaly vlasy. Samotný Tu-126 kupodivu nespadl žádný |
O současných ruských strojích tohoto určení se dozvíte v dalším textu Ing. Radka Panchartka:
Co víme o sestřeleném ruském AWACSu. Prvním kusům chyběla toaleta |
Podle informací z listopadu roku 2023 plánuje NATO přechod ze čtrnácti letounů AWACS typu E-3 na modernější stroje Boeing E-7 A Wedgetail, což jsou vojenské verze civilních letounů Boeing 737. První letouny tohoto typu by mohly být nasazeny do služby v roce 2031. Tomuto stroji se budeme věnovat v dalším díle, věnovanému stojům tématické množiny „Eyes in the Skies“ z letecké show RIAT 2025.
