Metro je pro automatizaci jistě nejjednodušším cílem. Vlaky jezdí jen dopředu a riziko překážky ve vozovce je velmi nízké. Koneckonců už i v současném pražském metru je naprostá většina provozu soupravy automatická – vlaky využívané na všech linkách s výjimkou linky B není potřeba řídit manuálně, strojvedoucí musí jen otevírat a zavírat dveře a tlačítkem soupravu nechat rozjet. Do stanice se ale už dopraví sama, strojvedoucí jen vše hlídá. Kompletní automatizace tak není příliš velký skok.
U nás je tato změna součástí plánu pro novou linku metra D, o čemž jsme mluvili s náměstkem pražského primátora pro oblast dopravy, Adamem Scheinherrem, na jeho cestě do Vídně. Jak to bude konkrétně vypadat zatím ale ještě jisté není. Možností, jak automatizaci provést je totiž více. Současná pražská představa pracuje se soupravami, kde zcela chybí jakákoliv palubní deska či vůbec prostor pro strojvedoucího. Cestující tak mohou sedět přímo u předního skla prvního vagonu a vidět celou cestu.
Vídeňské plány jsou oproti tomu jiné. Palubní deska bude přítomna i u zcela automatického provozu – jen u ní v takovém režimu nebude nikdo sedět. Umožní ale i nadále možnost poloautomatického řízení člověkem. Například v případě poruchy tedy může nastoupit technik a odvést soupravu na nouzovou kolej. U modelu bez desky bude v případě podobné situace potřeba připojit speciální tažný vůz.
Nicméně jelikož pražské plány zdaleka ještě nejsou uzavřeny, bude zvážena i možnost jít podobnou cestou jako Vídeň. Její výhodou je totiž i možnost postupného přechodu na automatický provoz – ten je u právě budované vídeňské linky U5 plánován až od roku 2025, metro tam má však jezdit už dříve, jen v poloautomatickém provozu. Jak budou nakonec v Praze vypadat vagony, kterými se cestující budou v budoucnu přepravovat ovlivní i to, jaká firma vyhraje výběrové řízení na jejich dodávání.
Vídeňský dispečink je na novou linku připraven Tento nový dispečink funguje od roku 2006, přesun byl potřeba kvůli plánům na prodloužení metra  Je v něm proto už i vyhrazené místo pro právě stavěnou linku U5, kterou město plánuje již dlouho |
Ať už bude volba provedení jakákoliv, některé věci jsou jasné už teď. Automatické metro vyžaduje určité konstrukční prvky, zejména bezpečnostní. Na zastávkách metra D tak budou stát mezi platformou a soupravou stěny s automatickými dveřmi. Ty brání cestujícím ve vstupu do kolejiště, ať už omylem nebo úmyslně. Neznamená to jen ochranu před sebevrahy: podle Josefa Perlingera z Wiener Linien dochází asi dvakrát týdně k tomu, že někomu do kolejí spadne třeba telefon, a dotyčný se pro něj sám vydá. Obdobnou zkušenost s cestujícími v pražském metru potvrzuje i náměstek Scheinherr.
Právě vyšší bezpečnost má být jednou z výhod automatizace metra. Další má být energetická úspora. Soupravy se totiž díky řízení počítačem pohybují plynulejší jízdou, což by mělo vést i k většímu komfortu pro cestující. V neposlední řadě samozřejmě může být výhodou i absence strojvedoucího. Ti jsou totiž podle Scheinherra náročnou pozicí pro školení a je jich dnes nedostatek. Není ale jisté, že automatizace metra hned povede k nižším nákladům na personál: ačkoliv nebudou ve vlacích na vídeňské lince U5 strojvedoucí, podle Perlingera to k úsporám na mzdách nepovede. Alespoň zpočátku totiž bude na každé zastávce technik, který bude připraven převzít řízení soupravy.
Ve výsledku by ale automatizace přinést úspory měla, alespoň z dlouhodobějšího hlediska. Pořizovací náklady totiž budou u linky D vyšší, než by byly při využití starších technologií, má ale přinést nižší provozní náklady, například právě díky menší energetické náročnosti.
Automatizace je důležitou součástí budoucích plánů, a má pokračovat i do dalších linek – nejdříve na linku C, a pak i na A. Je dokonce možné, že změny spojené se stavbou nového „déčka“ povedou k velké investici a obnově vozového parku všech linek, spojenou se zavedením nových technologií. Finální rozhodnutí, alespoň co se týče požadavků na soupravy pro linku D, by mohlo přijít už za půl roku. Zatím se totiž musí čekat i na novelizaci zákona, jelikož aktuálně zákon vůbec neumožňuje provoz bez strojvedoucího. Návrh by měl ale projít a plánům tak nebude stát nic v cestě.
Finální podoba pražských souprav ještě není jasná Vagony nových souprav vídeňského metra jsou pro cestující průchozí. Mělo by to tak ideálně být i v nových pražských soupravách. Záleží ale také na tom, kdo vyhraje tendr  Náměstek primátora Adam Scheinherr u modelu řídícího panelu, který má být i v autonomních soupravách vídeňského metra. Do Prahy se s takovým provedením nepočítalo, ale i to se ještě může změnit |
Zda spočívá budoucnost hromadné dopravy v automatizaci i u jiných prostředků než metra, zatím tak jasné není. Vídeň v tomto experimentuje, a v nově vznikající čvrti Aspern Seestadt testuje provoz dvou autonomních autobusů Navya SAS. Těmi jsme se měli v rámci naší návštěvy i projet, z plánů ale sešlo. Jeden z vozů bez řidiče totiž v den návštěvy srazil 30letou ženu. Té se nic kromě odřenin nestalo, autobus koneckonců jezdí maximální rychlostí 12 Km/h, Vídeň ale celý testovací provoz pozastavila, dokud nehoda nebude vyšetřena. Autobusy totiž mají senzory, které mají chodce zaregistrovat a zastavit, není tedy jasné, jak k nehodě došlo. Incident každopádně ukazuje, o kolik je náročnější automatiku zavést i mimo tunely metra.
Geologický průzkum ke stavbě metra D začal v červnu:
19. června 2019 |
