Bez řidiče budou auta spolehlivější, ale zatím se bez člověka neobejdou

  10:45
Pondělní nehodu autonomního vozidla, při které zemřela v Arizoně chodkyně, mohou mnozí vnímat jako důkaz nebezpečnosti těchto řídicích systémů. Taková závěry jsou však nepřesné. Je třeba si uvědomit, že plně autonomní vozidlo v současnosti neexistuje a zodpovědnost za bezpečnost jízdy má vždy řidič.
Osazení vozu Audi A8 - to vše je pro autonomní řízení nezbytné.

Osazení vozu Audi A8 - to vše je pro autonomní řízení nezbytné. | foto: Václav Nývlt, Technet.cz

Autonomním vozidlům patří budoucnost, mají zvýšit bezpečnost na silnicích a snížit náklady na dopravu. Asi nejdůležitějším slovem v předchozí větě je však „budoucnost“. K plně automatizovaným vozidlům, které budou schopné jezdit všude a za všech situací a podmínek bez dozoru a zásahu řidiče ještě povede dlouhá cesta vývoje, testování a legislativních kroků.

Jak zaznělo z úst Jensena Huanga, ředitele společnosti Nvidia, která systémy autonomního řízení vyvíjí a vyrábí, není otázkou, zda budou autonomní vozidla řídit lépe než lidští řidiči, ale kolikrát budou muset být lepší, než je lidé a legislativa akceptují a umožní jim samostatně se zapojit do běžného provozu.

Pondělní nehoda autonomního vozidla Volvo XC90, při které v Arizoně zemřela chodkyně vedoucí kolo, nebo nehoda vozu Tesla Model S před dvěma lety, při které zemřel její řidič, jsou nejspíše do jisté míry výsledkem přílišného spoléhání na zatím nedokonalý systém. Ten má řidiči pomáhat, v některých situacích a za určitých podmínek může i převzít řízení, ale řidič je stále tím, kdo má jízdu a okolí vozu kontrolovat a být připraven okamžitě reagovat.

Jak fungují a budou fungovat autonomní vozidla

Zatímco řidič sleduje silnici a provoz pouze dvojicí očí, autonomní vozidlo má k dispozici celou řadu senzorů. Základem jsou kamery, které snímají veškeré dění před, za i okolo vozidla. Ty doplňuje takzvaný LIDAR, což je zařízení, které pomocí laserových paprsků měří vzdálenost veškerých objektů ve svém okolí, a to v plných 360 stupních. Vytváří vlastně kompletní 3D sken širokého okolí vozu.

Druhým zdrojem dat je radar, který měří zejména dynamické změny ve vzdálenosti objektů od vozu, tedy například brzdící či akcelerující vozidla. Další data přichází z GPS přijímačů s citlivými střešními anténami, díky kterým vozidlo ví, kde se v rámci mapy nachází. Počty a umístění jednotlivých senzorů se liší podle vozidla, respektive tvůrce a generace systému.

Autobus bez řidiče

Všechna tato data putují do výkonného počítače, který je součástí automobilu. Tyto počítače využívají specializované procesory a pro představu nabízejí podobný výkon, jaký byl před několika málo lety dostupný u superpočítačů v datových centrech.

V počítači pak systém ze všech vstupních signálů vytváří datový model prostoru, ve kterém se vozidlo pohybuje, a ten analyzuje. Rozpoznává a vyhodnocuje dopravní značení či semafory. Vnímá všechny účastníky silničního provozu a rozpoznává jejich druhy - pozná tak například sportovní vozidlo, dodávku, motorku, dítě s míčem a přiřazuje k nim i charakteristické vlastnosti.

Od sportovního vozu lze očekávat rychlejší akceleraci i brzdění, u dodávky naopak delší brzdnou dráhu a možnost zakrytí jiného vozidla. U dítěte a jiných chodců měří rychlost a směr pohybu a vyhodnocuje, zda se může dostat do dráhy vozu. Pokud dítě bez změny rychlosti zaběhne za zaparkovanou dodávku, pro systém nepřestane existovat, naopak jej vyhodnotí jako riziko. Spočítá, zda hrozí kolize a případně zvolí nejvhodnější způsob, jak se jí vyhnout - úhybný manévr, nebo brzdění. Systém je schopen současně vyhodnocovat a řešit stovky pohybujících se i statických objektů. 

Systémy trénují, mají odřízeno miliony kilometrů

Poštovní auto bez řidiče

Řídicí systémy mají odřízeno miliony kilometrů ještě předtím, než je někdo nainstaluje do vozidla. Jsou založeny na systémech umělé inteligence a strojovém učení a stejně jako řidič odjezdí hodiny v autoškole. 

V laboratořích tak systémy dostávají obrovská kvanta videozáznamů z jízd v různých místech, površích, dopravních situacích i počasí a systémy na nich tak trénují své schopnosti v reálném provozu. S trochou nadsázky nabírají zkušenosti jako každý řidič. Zároveň ještě v této „nehmotné“ podobě mohou být testovány jejich reakce v různých prostředích a situacích.

Pokud máte pocit, že zatím vše vypadalo příliš růžově a přijde nějaké ale, je to pocit správný. Systémy, které dokážou vše zcela spolehlivě rozpoznat a na vše naprosto spolehlivě reagovat a obejdou se proto zcela bez řidiče, budou splňovat podmínky posledního, takzvaného pátého stupně autonomie z šestistupňové škály. A nyní se pohybujeme zhruba v oblasti 2,5. - 3. stupně autonomie, který se bez řidiče neobjede.   

Stupně autonomie

Podle toho, co autonomní systémy zvládnou a za jakých podmínek, se dělí do pěti, respektive šesti stupňů.

Dosavadním standardem je nultý stupeň autonomie. Tedy auto, které řidiči z hlediska řízení nijak nepomáhá a tím, kdo ovládá vozidlo, je jen a pouze řidič. Zda vozidlo má či nemá ABS, ESP, ESR a podobné podpůrné bezpečnostní systémy není podstatné, do řízení totiž aktivně nezasahují. 

Superpočítač v kufru

První stupeň autonomie již mají mnozí majitelé mladších vozidel doma. Splňují jej vozidla, která pomocí informací z radarů umí vozidlo přibrzdit a naopak zpět akcelerovat samostatně, bez zásahu řidiče. S trochou zjednodušení -  první stupeň autonomie = adaptivní tempomat. Stále je však řidič tím, kdo řídí vozidlo a elektronický systém mu má práci pouze usnadnit a případně pomoci předejít následkům řidičské chyby.

Druhý stupeň autonomie si dnes užívají majitelé novějších vozů s vyšším stupněm výbavy. Ta umí nejen samostatně přibrzdit a akcelerovat podle dění před vozidlem, ale umí samostatně i zatáčet. Jsou to například různé asistenty pro udržení vozidla v jízdním pruhu. I zde je za řízení zcela zodpovědný řidič a je tím, kdo kontroluje a vyhodnocuje okolí vozidla i jízdní podmínky, ale v některých situacích, například v pomalu jedoucí koloně, již může pustit volant z ruky a sundat nohy z pedálů a vozidlo řídí samo.

Etické dilema

Třetí stupeň autonomie znamená, že vozidlo, respektive jeho autonomní řídící systém, je již schopné vnímat, kontrolovat a vyhodnocovat své okolí i dopravní provoz a umí zvládnout naprostou většinu řídicích operací a úkonů. Nemusí to dokázat ve všech podmínkách (to definuje jak výrobce vozu, tak legislativa místa provozu) a řidič musí být vždy připraven na výzvu vozu zasáhnout do řízení. Může se tedy stát, že s vozidlem najedete stovky kilometrů, aniž byste museli cokoli dělat, ale kdykoli vás o to může požádat. Řidič by tak měl být stále ve střehu a připraven převzít řízení vozu. Třetí stupeň je dnešním maximem a je to právě stupeň, ve kterém pracoval vůz Volvo XC90 společnosti UBER, který měl v pondělí fatální nehodu.

Čtvrtý stupeň autonomie je podobný třetímu s velice podstatným rozdílem, že systém by měl zvládnout situace i bez vyžádání pomoci řidiče. Stále to však nemusí umět za všech podmínek, jen těch definovaných výrobcem vozidla a místní legislativou. Smyšlený příklad pro lepší představu: autonomní řízení nesmí být použito v mlze a na pěších zónách.

Nejvyšší pátý stupeň autonomie je zcela autonomní vozidlo. Funguje za všech podmínek a situací, nepotřebuje řidiče. To je finální stupeň autonomních automobilů, při kterém budou ve vozidle jen pasažéři a kdy z kabin pravděpodobně zmizí volant a pedály.

Dnešní systémy toho umí hodně, nesmí se však přeceňovat

Jak jsme již řekli, nejvyspělejší autonomní systémy mají dnes stupeň 3 a bez řidiče se neobejdou. S tím je potřeba vždy počítat.

Elon Musk, který stojí za automobily Tesla, předpověděl, že chce systémy schopné pátého stupně autonomie ve svých vozech představit do roku 2019. Ostatní odborníci mají odhady o něco skeptičtější. Úplně jinou otázkou samozřejmě je, kdy bude v různých zemích provoz plně autonomních vozidel legislativou umožněn.

Nejprve se s autonomními vozidly setkáme v podobě autobusů jezdících například po školních kampusech, nebo firemních areálech, tedy v jasně definovaném a kontrolovaném prostředí. V běžném provozu bude zatím vždy za volantem sedět řidič.

Nejčtenější

USAF nakupuje pancéřované „Turbočmeláky“. Jeden kus vyjde na 880 milionů

Americké letectvo si převzalo první exemplář turbovrtulového letadla Skyraider II. Vzhledem vzdáleně připomíná československého Turbočmeláka. Není divu. Vznikl úpravou civilního letounu používaného...

Z vesmíru se vrátila ryze ženská posádka s Katy Perry i přítelkyní Bezose

Teprve podruhé v historii se dostala do kosmického prostoru posádka složená pouze z žen. Právě v pondělí totiž odstartoval nosič New Shepard, aby posádku vynesl. Nejznámější členkou týmu mise NS-31...

Viděl padat své nejoblíbenější letadlo. Na letištích natáčí skoro třicet let

Jeho zájem o letectví se zrodil na vyhlídkové terase pražského ruzyňského letiště, kam jej někdy v roce 1985 vzal tatínek. Letecký kameraman Jan Jánský vytvořil za téměř třicet let videoarchiv,...

Pozor na nová pravidla aerolinek. Na nabíjení z powerbanky pomalu zapomeňte

Porucha powerbanky cestujícího v lednu zapříčinila požár na palubě Airbusu A321. Požár naštěstí vypukl ještě před vzletem, všech 176 cestujících se podařilo evakuovat, ale letadlo bylo zcela zničeno....

Osobní dopravu do vzduchu má přenést unikátní rotor i jednomístný dron

O přenesení osobní dopravy do vzduchu se mluví poměrně dlouho, nechybí ani řada pokusů o výrobu létajícího stroje pro přesun na opravdu krátké vzdálenosti. Nedávno se objevily dvě novinky, které...

V noci můžete pozorovat padající částečky z komety Thatcher

Pokud v noci z pondělí na úterý zakloníte hlavu a budete pozorovat oblohu, možná se vám podaří zachytit některý z projevů meteorického roje Lyridy. Během jejich vrcholu by mělo být k vidění několik...

21. dubna 2025

Rozbité vejce přinese zkázu Neapoli. Legenda se pojí s ostrovním hradem

Jméno neapolského Vaječného hradu vychází z legendy, podle které je v jeho útrobách ukryto vejce. Není to ovšem ledajaké vejce, alespoň co se týče jeho funkce. Legenda totiž praví, že rozbije-li se,...

21. dubna 2025

Vzkazy v láhvi odhalily zbytečnou smrt vzduchoplavců. Zkáza vzducholodi L.19

Spojení pojmů „vzducholoď“ a „první světová válka“ dodnes v lidech evokuje německé noční nálety na anglická města. Ačkoli koráby lehčí vzduchu neprovozovali jen Němci, dá se taková myšlenková zkratka...

20. dubna 2025

Bojíte se svěřit svá data umělé inteligenci? Zkuste to lokálně. Víme jak

Premium

Kolem generativní umělé inteligence panuje řada obav. Jednou z nich může být strach o vlastní data, která při komunikaci se systémem sdílíte. Další problém může nastat, když z nějakého důvodu...

20. dubna 2025

Potápěč si na Facebooku koupil vrak lodi, potopené torpédem v roce 1917

Koupit si loď je krásné, ale zároveň velmi zavazující. Majitele čeká náročná údržba, náklady na kotvení apod. Britský potápěč našel ekonomičtější řešení, když si na portálu Facebook Marketplace...

19. dubna 2025

Filozofové předpověděli, kterak zlé myslící stroje ovládnou svět. Už zase

Posledních několik dnů se hodně mluví o prognóze AI 2027. Jde o jednasedmdesátistránkový dokument, mapující možný vývoj velkých jazykových modelů v blízké budoucnosti. V tomto článku shrneme jeho...

18. dubna 2025  15:58

Výzkum 14 153 443 projevů v americkém Kongresu: zákonodárci opouštějí fakta

Zástupci amerických občanů se ve svých řečech přestávají odkazovat na ověřitelné skutečnosti. Nahrazují je intuicí a osobními dojmy. Pokles začal už v sedmdesátých letech minulého století. Současný...

18. dubna 2025  10:02,  aktualizováno  10:02

Viděl padat své nejoblíbenější letadlo. Na letištích natáčí skoro třicet let

Jeho zájem o letectví se zrodil na vyhlídkové terase pražského ruzyňského letiště, kam jej někdy v roce 1985 vzal tatínek. Letecký kameraman Jan Jánský vytvořil za téměř třicet let videoarchiv,...

18. dubna 2025

Vzdálená planeta má známky života, hlásí vědci. Je tu však několik „ale“

Vesmírný teleskop Jamese Webba přinesl podle skupiny vědců z Cambridgeské univerzity zajímavý objev na 124 světelných let vzdálené planetě K2-18b. V atmosféře této planety totiž odhalili molekuly...

17. dubna 2025  12:57

Bulharsko zažilo před 100 lety nejbrutálnější teroristický útok v dějinách

V polovině dubna 1925 se v bulharské Sofii odehrál nejhorší teroristický útok v dějinách země. Konečná bilance: 213 mrtvých a 500 zraněných. Bombový útok měli na svědomí místní komunisté, spekulovalo...

17. dubna 2025  10:30

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Apple připravuje systém, který má změnit to, jak využíváte jeho iPady

Za necelé dva měsíce by měla společnost Apple představit novou generaci operačního systému pro své tablety. A mohla by to být změna, která konečně přinese větší využití potenciálu, který toto...

17. dubna 2025

USAF nakupuje pancéřované „Turbočmeláky“. Jeden kus vyjde na 880 milionů

Americké letectvo si převzalo první exemplář turbovrtulového letadla Skyraider II. Vzhledem vzdáleně připomíná československého Turbočmeláka. Není divu. Vznikl úpravou civilního letounu používaného...

17. dubna 2025,  aktualizováno  12:05