Tank T14 Armata

Tank T14 Armata | foto: Ministerstvo obrany Ruské federace

Kolem ruského supertanku Armata je stále více nejasností

  • 284
Čelní představitelé ruského průmyslu, politiky a spřízněných médií pokračují v mlžení kolem projektu nové ruské těžké platformy Armata, zejména nového tanku T-14 Armata. Výsledkem jsou ale čím dál kritičtější články v ruských médiích.

Ruská armáda zatím žádné sériové Armaty nedostala, protože není dokončen jejich vývoj a neexistuje tak žádná výrobní linka. Armatu trápí technické problémy a zainteresované firmy sužují korupce a dluhy.

Falešné představy kolem projektu Armata netvoří ale jen ruská strana, ale také (někdy se zdá, že především) západní média (včetně Armádních novin, z nich je tento text převzat, pozn, red.). V poslední době opravdu věcně kritické články o projektu Armata, ale překvapivě a čím dál častěji najdeme v ruských médiích.

Paradoxně se zdá, že projektu Armata se zastávají více západní média a cizinci než ruská média a Rusové. Ostatně zajímavým fenoménem je mediální koordinace mezi některými ruskými médií a americkým webovým portálem National International (NI). Ruská a zahraniční proruská média prakticky každý týden citují články NI. Tento americký server totiž vydává prorusky znějící články s bombastickými titulky. Ruská média pak v článcích typu „Američané píšou...“ za odměnu odkazují na NI.

Současná situace kolem tanků Armata by se dala shrnout do následujících bodů:

  • Ruská armáda nemá žádné sériové tanky T-14 Armata.
  • Vývoj tanku T-14 nebyl dokončen a státní zkoušky neskončily.
  • Neexistuje žádná výrobní linka pro tanky T-14 Armata.
  • Ruská armáda současné tanky T-14 Armata nechce.
  • Výrobce tanků Armata čelí obvinění z korupce.

Armaty již měly být v armádě, ale nejsou

Ale popořadě. Minulý týden Sergej Chemezov, šéf státní korporace Rostec, uvedl, že tanky T-14 Armata nejsou stále zavedeny v ruské armádě. V listopadu loňského roku během letecké show Dubai Airshow 2019 přitom Chemezov slíbil dodávku prvních tanků T-14 koncem roku 2019 nebo začátkem roku 2020.

V současné době ruská armáda testuje okolo 16 až 20 prototypů. Během několika měsíců se má k těmto prototypům přidat dalších pět Armat kvůli dokončení státních zkoušek.

Společnost Uralvagonzavod (UVZ), výrobce Armat a součást koncernu Rostec, musí do konce roku 2021 na platformě Armata dodat 132 tanků a bojových vozidel pěchoty. K tomu ji váže smlouva podepsaná s ruským ministerstvem obrany v roce 2018 během výstavy Armija-2018.

První dějství projektu Armata: 2015 až 2017

Nový ruský tank T-14 Armata

Veřejnost T-14 poprvé spatřila 9. května 2015 na moskevské přehlídce. V té době se počítalo s přijetím tanků do výzbroje v roce 2017 a se zahájením sériové výroby v roce 2018. Zároveň tehdejší ředitel UVZ Oleg Sienko oznámil dodávky 2400 tanků Armata do roku 2020.

Současně bylo v průběhu let přiděleno několik desítek miliard rublů na výstavbu nové montážní haly (hala č. 120) určené k výrobě obrněnců Armata. Výrobní hala měla vyrůst na území hlavního závodu UVZ v Nižním Tagilu. Jak ale zdůrazňuje Tuchkov, výrobní hala není dokončená a byly zneužity finanční prostředky.

V roce 2016 UVZ šířila informace o získání zakázky na 100 tanků Armata. Žádná taková smlouva ale nebyla nikdy podepsaná.

15. května 2015

Poté nadšení z Armaty postupně ochladlo. Ostatně skvělým vodítkem je intenzita ruské propagandy věnující se tomuto projektu. Pokud zadáme tag „Tank T-14 Armata“, vyskočí nám v českém vydáním Sputnik News za rok 2015 vyskočí 24 článků, za rok 2016 21 článků, za rok 2017 jen 13 článků, o rok později 21 článků, ale v roce 2019 pouhopouhé čtyři články.

Mimochodem, pokud si zvolíme tag „The National Interest“, tak na českém Sputnik News nám za rok 2018 vyjede 23 článků, za rok 2019 13 článků a za rok 2020 již pět článků. Jiná vydání (ruská, anglická atd.) Sputnik News jsme nezkoumali. Stejně tak jsme nezkoumali odvozené tagy (T-14, Armata, National Interest atd.).

Druhé dějství: 2018

V létě roku 2018 náměstek ministra obrany Jurij Borisov provedl názorový obrat. Borisov v podstatě uvedl, že tanky Armata nejsou třeba, protože současné modely T-72 a T-90 překonají západní modely. To je ale lež ‒ minimálně tanky T-72 (resp. verze T-72B3 a T-72B3M) nemají munici schopnou penetrovat čelní pancíř moderních západních tanků a zároveň nejsou schopné odolat munici západních tanků. To samozřejmě neznamená, že například T-72B3 nemůže zničit tank Leopard 2, jen statistika je výrazně na straně západních tanků.

Lepší je situace u tanků T-90M, které mají moderní pancíř a možná také nový kanon 2A82-1M schopný střílet novou podkaliberní municí Vakuum. Mimochodem ‒ ruská armáda zatím žádné tanky T-90M nedostala, i když v roce 2019 očekávala 60 nových tanků T-90M (dva prapory).

Každopádně o dva měsíce později oznámil náměstek ministra obrany Alexej Krivoručko podepsání smlouvy o nákupu 132 bojových vozidel T-14, T-15 (BVP) a T-16 (vyprošťovací vozidlo) na platformě Armata. Šlo o výše zmíněnou smlouvu podepsanou na Armija-2018 s termínem dodání do roku 2021. Všechny tyto obrněnce převezme 2. gardová motostřelecká tamanská divize operující v západním vojenském okruhu.

Závěrečná část: 2019 až?

Ale ani toto číslo neplatí (není divu, Armaty není kde vyrábět). Do konce roku 2019 mělo být dodáno pouze 12 tanků T-14 Armata a čtyři vyprošťovací vozidla T-16 BREN. Avšak ani to se nestalo, protože oproti plánům nebyly dokončeny přejímací státní testy. Tuchkov se ale obává, že ani v roce 2020 nemusí být testování Armat dokončeno ‒ ostatně Armaty čekají na nové motory (viz dále).

Poslední informace o projektu přinesl v prosinci 2019 Krivoručko:

„Nebudu skrývat, že práce na dokončení nejnovějších typů obrněných vozidel a zbraní byly poněkud opožděny, ale v uplynulém roce bylo úspěšně dokončeno předběžné (tovární) a státní testování celé nové rodiny zařízení. Byly dokončeny předběžné (tovární) zkoušky tanku T-14 a pěchotního bojového vozidla T-15 založené na sjednocené vícedruhové těžké pásové platformě s předním a zadním motorovým prostorem. V příštím nebo dalších dvou měsících očekáváme dodání první série pěti vozidel, která se připojí ke státním testům kvůli rychlému dokončení (testů).“

Montážní hala č. 120

Tuchkov podtrhuje dva důvody tohoto selhání ‒ nedostatek výrobních kapacit a ostražitý postoj armády k novým obrněncům.

Rodištěm obrněnců Armata se stane zmíněná budovaná montážní hala č. 120 v průmyslovém komplexu UVZ v Nižním Tagilu. V roce 2013 UVZ na stavbu získala počátečních sedm miliard rublů (2,58 miliardy Kč v dnešních cenách). Ve stejném roce začala stavba, ale v průběhu se zhroutily vztahy mezi UVZ a dodavateli. Stavební firmy následně mnoho let po UVZ soudně požadovaly 190 milionů rublů, protože stavební práce nebyly zaplaceny v plné výši.

Nakonec kvůli špatné pověsti nikdo nechtěl s UVZ spolupracovat. Například nikdo neměl zájem o rekonstrukci galvanovny v hodnotě 600 milionů rublů, přitom nejméně pětkrát byla vyhlášena poptávka.

Stavba haly č.120 pokračovala šnečím tempem ‒ stavitelé dvakrát opustili staveniště kvůli neplacení peněz. Podle posledních značně upravených plánů se měla hala č.120 otevřít v roce 2020, ale podle Tuchkova se (nejmenovaní) odborníci domnívají, že toto období je také nereálné, protože objem vykonávané práce je zanedbatelný.“

Navíc výsledná podoba stavby je nejistá, protože při nečekané prosincové ministerské kontrole se ukázalo, že výstavba haly „je prováděna se závažnými odchylkami od projektové dokumentace“.

Dalším problémem je samotná koncepce tanku Armata ‒ tedy použití bezosádkového bojového modulu. Hlavní obava plyne z omezeného situačního povědomí posádky o bojové scéně a z možného vyřazení elektro-optiky nepřátelskou činností. Tank T-14 je ale prý vybaven pancéřovými clonami elektro-optiky s rekordně krátkou reakční dobou.

Nevyhovující motory

Další věcí je pohonná jednotka tanku Armata. Po roce 2000 Čeljabinský traktorový závod, resp. divize ČTZ-Uraltrak, vyvinula dieselový motor A-85-3A (má označení také 12Н360 a 2В-12−3А) o výkonu 1 500 koní pro perspektivní ruská obrněná vozidla. S motory nebyly problémy, ale na výstavě Armija-2019 se začalo hovořit o tom, že „analýza charakteristik a konstrukční podoby motorů ČTZ-Uraltrak ukazují, že motory 2V-12-3A a 2V-06-3V nedosahují kvalit zahraničních protějšků z hlediska palivové účinnosti, resursů, spotřeby oleje, specifického přenosu tepla a dalších důležitých ukazatelů“.

Údajně padlo rozhodnutí motor vyměnit za typ 12TV373Č (Čajka) od ČTZ-Uraltrak. Motor měl být připraven v roce 2017, ale vývoj nebyl dokončen. Tuchkov připomíná, že to není překvapivé, protože ČTZ-Uraltrak čelí bankrotu a divize je vyšetřována z korupce. Ostatně na konci roku ČTZ-Uraltrak propustila 130 lidí a zbylí zaměstnanci, včetně těch, kteří vyvíjejí motory, pracují na zkrácený úvazek.

Pro Armatu se proto podle ruského tisku zvažuje víceúčelový motor JaMZ-880 (je určen i pro malá plavidla) od Jaroslavských motorových závodů. Jedná se o rodinu motorů o výkonu 400 až 1 800 koní. Vývoj rodiny těchto motorů probíhá od roku 2014 a v únoru 2019 byl testován první prototyp o výkonu 450 koní. V roce 2019 se plánoval otestovat také prototyp motoru o výkonu 760 koní. Kdy dojde k testování motoru vhodného pro tank Armata, není známo.

Tuchkov na závěr svého článku uvádí, že dokončený T-14 s novým motorem JaMZ-880 se může objevit až v roce 2023. Do té doby bude snad zprovozněná také hala č.120. Mezitím bude armáda experimentálně provozovat Armaty s nevyhovujícími motory.

Zdroj: Svobodnaja Pressa, FlotProm

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.