Digitálních asistenti a takzvané chytré domácnosti nabízejí dosud nebývalou míru pohodlí, ale jen výměnou za naše soukromí. Pro svoji funkcionalitu totiž tato zařízení potřebují mít neustále aktivní mikrofon a čekat na naše otázky či povely. Zdá se však, že lidé jsou tuto oběť ochotni podstoupit, a produkty jako Google Home nebo Amazon Echo jsou čím dál populárnější, zejména pak v Americe. Jen letos se tam má podle odhadů prodat 56,3 milionu těchto zařízení, která jsou nyní přítomna v celé čtvrtině amerických domácností. A zatím je v USA stále nejpopulárnější asistentka od Amazonu Alexa, která je v 11 % domácností.
Nové plány Amazonu pak mohou nabídnout čerstvé argumenty těm lidem, kteří mluví o dobrovolně podstupovaném špehování. Americkému gigantu byl totiž udělen patent na novou technologii pro jejich digitální asistentku Alexu, která má posuzovat emoční a zdravotní stav uživatele a tyto údaje využívat pro cílení reklamy.
Cílem je z hlasových projevů určit „fyzické a emoční charakteristiky“ uživatele a v kombinaci s ostatními daty, která o něm má Amazon k dispozici (např. co nakupuje a vyhledává), a pak „vybrat relevantní zvukový nebo vizuální obsah pro prezentaci uživateli“. Nejjednodušší příklad se nabízí rychle: jste nemocní a tedy kašlete. Alexa to uslyší a může obratem nabídnout objednání sirupu proti kašli. Podobně má být možné poznat i další zdravotní problémy, třeba bolení v krku (z hlasu).
Zajímavější je to se sledováním emočního stavu. Naučit počítače rozpoznávat emoce by umožnilo nejen jejich „polidštění“, ale mělo by samozřejmě spoustu využití: např. pro okamžitě dostupnou základní psychoterapeutickou pomoc. Ale velký zájem o takovou technologii nepochybně mají marketéři, jelikož emoce mohou ovlivňovat naše nakupování. Ale vysvětlit strojům emoce, značně „lidský“ fenomén, je velmi náročné: vědci se o vytvoření „empatického počítače“ snaží už desítky let.
Jak poznat emoce z hlasu?Počítače se mohou zaměřit na několik věcí
|
Podle nového patentu Amazonu by měla být digitální asistentka schopná rozeznávat emoce a nálady jako „běžná nebo normální, štěstí, radost, vztek, zármutek, smutek, strach, znechucení, nuda, stres a další emoční stavy“ i z charakteristik hlasu, jako je jeho výška nebo intonace. Pro každého uživatele má nejdříve být stanovena „baseline“, jeho nebo její běžné emoční nastavení a systém pak má reagovat hlavně na „abnormality“. Kromě charakteristik hlasu mohou emoční naladění prozradit samozřejmě i další zvukové projevy, například pláč.
Zdá se, že cílem má být mimo jiné právě i polidštění asistentky. V patentu se uvádí příklad, kdy se Alexy uživatel zeptá, co je dnes nového. Z jeho hlasu přitom asistentka pozná, že je znuděný. Proto se ho po odpovědi následně zeptá, zda nemá náladu podívat se na film. Ale je pravděpodobné, že hlavním využitím bude spíše prediktivní marketing a personalizace reklamy.
Je potřeba podotknout, že je to jen patent, který nikdy nemusí být doopravdy implementován. Ale není mnoho důvodů domnívat se, že tato či podobná technologie se dříve nebo později nestane skutečností. Pokud se to společnostem vyplatí, nemusí se zřejmě moc bát odmítavé reakce ze strany zákazníků. Ačkoliv mnoho lidí může představa umělé inteligence, která je neustále poslouchá a sleduje jejich emoce, děsit a ačkoliv experti varují před nebezpečím narušování soukromí či krádeže osobních dat, nezdá se, že by to nástup digitálních asistentů jakkoliv zpomalovalo, jak je ostatně patrné i z prodejních čísel z úvodu článku. Zatím se spíše zdá, že těmto zařízením jdeme naproti s otevřenou náručí.
