Hned na začátku je potřeba vysvětlit, proč jsme se rozhodli zaměřit zrovna na snímek Anglický pacient. Z technokratického pohledu je tu hned několik rovin, které stojí za bližší ohledání. Nejprve nás upoutala rovina letecká. Stejně jako v článku o Vzpomínkách na Afriku i zde figuruje britský letoun de Havilland DH.60 Gipsy Moth.
Dál je tu velmi zajímavá rovina geografická a archeologická, kterou tvoří průzkum Sahary ve 30. letech 20. století. A v neposlední řadě tu máme rovinu válečnou. Všechny tyto roviny se protínají v osobnosti znalce pouště a pilota jménem László Almásy, jenž se stal inspirací pro známou literární a filmovou postavu. Romantická fikce toto jméno bezostyšně dává anglickému pacientovi, zatímco jiné postavy přejmenovává, což do celé věci vnáší pozoruhodný chaos.
Ještě co do techniky, knižní předloha filmu přisuzuje Almásymu důkladné znalosti vojenské techniky a je navíc pozoruhodně vyčerpávají nejen v líčení intenzity milostného vzplanutí, ale i v oblasti méně nebezpečné – v náhledu do pyrotechnické odbornosti ženistů druhé světové války.
 |
Nyní už směle pohlédněme k saharským pískům a do období dobrodružného mapování Sahary po zemi i ze vzduchu. S houstnoucí mezinárodní politickou situací v polovině 30. let 20. století začalo být zřejmé, že i toto vyprahlé nekonečno by se, i jakožto brána k Suezu a ropným polím na východě, mohlo stát dějištěm budoucího vojenského konfliktu.
Kniha kanadského spisovatele Michaela Ondaatjeho je prestižní Bookerovou cenou oceněné dílo, které v mnoha dějových liniích líčí příběh sikhského ženisty Kipa a kanadské vojenské zdravotní sestry Hany. Ty osud zavane do frontou zdevastovaného kláštera nedaleko Florencie. Zde Hana pečuje o jediného pacienta, těžce popáleného pilota, který díky karavaně beduínů v egyptské poušti vyvázl živý z hořících trosek letounu britské registrace. Hovoří několika jazyky, ale údajně si nepamatuje své jméno.
Devíti Oskary oceněný filmový snímek vcelku logicky zjednodušuje strukturu knihy a akcentuje příběh pacienta, maďarského hraběte Almásyho. Jde o spalující milostný příběh mezi svérázným dobrodruhem a vdanou ženou Katharine Cliftonovou. Tu do skupinky pouštních samorostů přivede její manžel Geoffrey Clifton, letec, fotograf a ve skutečnosti zpravodajec, jenž má za úkol letecké mapování oblasti (a snad i ohlídání podivné národnostní směsice v expedici). Nás samozřejmě okamžitě praští do očí, že ve filmu létá v americkém letounu Boeing Stearman (kniha se drží Gipsy Motha).
Tento letoun by v polovině 30. let byl v těchto končinách naprostou zvláštností, protože patřil výhradně mezi výcvikové stroje letectva a námořnictva Spojených států. Zarážející filmová nepřesnost jen dává tušit, že tvůrcům nešlo co do letecké techniky o detaily. Nicméně zmatek v letadlech není jen doménou filmařů. John Bierman ve své historické stati The secret life of Laszlo Almasy píše o expedičním letounu Tiger Moth, který sice konstrukčně z DH.60 Mothu vycházel, ale časově ani místně rovněž není jeho angažmá pravděpodobné. Pro zájemce zde přinášíme názorné video s letouny de Havilland DH.60X Moth a pozdějším DH.82 Tiger Moth ze slavné Shuttleworthské letecké sbírky:
U techniky automobilové se naopak filmaři drželi historicky věrného Fordu model A v jisté pouštní úpravě, tedy zejména na balonových pneumatikách (údajně snad leteckých), které dobře fungovaly v písku, ale na kamenitém povrchu hrozil častý defekt.
Tvůrci nepochybně čerpali z fotodokumentace Almásyho expedic, např. té z roku 1933, kterou zahrnuje i obrazová galerie tohoto článku. Nejinak ale mohla vypadat i jiná cesta z dubna 1932, jež prozkoumávala oblast Gilf Kebír na jihozápadní hranici Egypta. Tvořili ji geodet Pat Clayton (filmová postava Madoxe), aristokrat stejného jména Sir Robert Clayton-East-Clayton (předobraz filmového Geoffreye Cliftona) – majitel letounu Gipsy Moth zvaný Rupert, a třetí pilot v expedici, letecké eso Velké války podplukovník RAF Hugh Penderel.
Historický snímek z druhé Almásyho expedice v roce 1933 do oblasti plošiny Gilf Kebír na jihozápadní egyptské hranici. Účastnili se hrabě Lázslo Almásy, britský podplukovník RAF Hubert Penderel a maďarský geolog a geograf dr. Kadar. Fotografoval Hans G. Casparius. | foto: CTK / ullstein bild / Hans G. Casparius
(Pozor, filmový spoiler.) Jak víme, ve filmu je majitelem vetchého expedičního Gipsy Motha Madox a naopak přezdívku Rupert nese Cliftonův stroj Stearman. Ve filmovém příběhu nakonec Almásyho vedou okolnosti k tomu, že ve snaze zachránit svoji milenku Katharine z pouště poskytne expediční mapy německé armádě výměnou za palivo do expedičního Gipsy Motha, kterého v poušti zanechal Madox, až se válka „za pár měsíců“ přežene. Afrikakorpsem sestřelený Moth nakonec z Almásyho udělá onoho popáleného pacienta.
Mezi filmovým László Almásym (Ralph Fiennes) a Katharine Cliftonovou (Kristin Scott Thomas) právě přeskakuje jiskra tak silná, že by se s ní dalo svářet. (Anglický pacient, 1996)
Nechme nyní promluvit naši saturninovskou kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru a přibližme si skutečného muže jménem Lázsló Almásy.
