1 / 76
Slavná aljašská železnice patří mezi nejmalebnější na světě, s velkou užitnou hodnotou pro turisty. Především je však klíčovou nákladní dopravní tepnou regionu, která spojuje největší město aljašského vnitrozemí Fairbanks s jižním pobřežím. Významnou roli hraje také v logistice amerických ozbrojených sil.
Autor: arjun raju, CC BY 2.0
I když uvidíme i nějaký vlak nákladní a dokonce také příslušníky ozbrojených sil, tak většina obrazového materiálu v galerii se bude týkat vlaků osobních a turistického vyžití.
Autor: Forest Service Alaska Region, USDA, CC BY 2.0
Uvidíme ovšem i krásy přírodní. Ostatně řada návštěvníků Národního parku Denali přijíždí do oblasti právě vlakem.
Autor: Jon Gudorf Photography, CC BY-SA 2.0
Vyšší dimenzi v kochání přírodními krásami za jízdy přinášejí cestujícím patrové vozy s bohatým prosklením nahoře. Jsou to jednak vozy starého provedení Dome car (viz foto) nebo novějšího provedení Ultra Dome.
Autor: Forest Service Alaska Region, USDA, CC BY 2.0
Vozy systému Ultra Dome mají navíc také „otevřené pozorovatelny“. Tam ovšem trochu fouká.
Autor: Andrew Gray, CC BY-SA 2.0
Zde máme pro představu a vzájemné porovnání vlak na aljašské železnici s různými osobními vagony. Nejblíže k nám je vůz systému Dome Car a ten nejvyšší (druhý za lokomotivami) je systému Ultra Dome.
Autor: Dan, CC BY 2.0
Alaska Railroad
Autor: Joseph, CC BY-SA 2.0
Zátiší s historickým služebním vozem
Autor: Andrew Gray, CC BY-SA 2.0
Pohled z vlaku Alaska Railroad
Autor: Forest Service Alaska Region, USDA, CC BY 2.0
Aljaška s rozlohou přibližně 1,72 milionů km2 je největším státem USA, ale s velmi malým zalidněním kvůli své lokalizaci v subpolárním a polárním pásu. V roce 2024 měla Aljaška 740 tisíc obyvatel. Průměrná hustota zalidnění tak vychází cca 0,43 obyvatele/km2. Většina obyvatelstva je však soustředěna v několika málo městech, největší město Anchorage má asi 290 tisíc obyvatel a druhé největší - které je zároveň největším vnitrozemským - město Fairbanks má 95 tisíc obyvatel. Právě do města Fairbanks je přivedena aljašská železnice, procházející i pobřežním městem Anchorage.
Autor: NPS Photo / Emily Mesner - NPGallery, public domain
Velké štěstí potkalo Aljašku roku 1867, kdy si ji od Ruska výhodně koupily Spojené státy (což nebyla jejich chyba). Rozdíly v obydlených místech na americké Aljašce a na ruské Čukotce jsou markantní, na první pohled patrné. Pokud by bylo na výběr pouze z těchto dvou míst, tak na Aljašce by chtěl žít každý. Včetně Karla Infelda Prácheňského, a to i kdyby na ni měl nějakým nedopatřením ty nejhorší vzpomínky.
Autor: Diego Delso, CC BY-SA 4.0
Alaska Railroad
Autor: Nils Öberg, CC BY-SA 3.0
Železniční společnost Alaska Railroad provozuje osobní i nákladní dopravu a spravuje železniční infrastrukturu.
Autor: Alaska Railroad
Jméno aljašského železničního dopravce Alaska Railroad se používá i pro samotný železniční systém, pro předmětnou železniční trať.
Autor: BriYYZ, CC BY-SA 2.0
O významu nákladní dopravy hovoří čísla z výročních zpráv firmy Alaska Railroad. Za rok 2024 činily tržby z nákladní dopravy 117,1 milionů USD, z osobní dopravy to bylo 52,9 milionů USD. Příjmy dále doplňovaly účelově vázané granty v celkové výši 42,6 milionů USD (nejsou určeny na provoz, ale na modernizační investice a podobně) a čtvrtou významnou položkou byly tržby z pronájmu nemovitostí 36,9 milionů USD.
Autor: Jon Gudorf Photography, CC BY-SA 2.0
Páteřní trať Alaska Railroad vede z přístavu Seward přes přístav Anchorage do vnitrozemského města Fairbanks. Trať má několik odboček, nejvýznamnější cílí do přístavu Whittier. Ten během druhé světové války tvořil hlavní aljašské rozhraní železnice-moře. Přístav Whittier byl také logisticky uzpůsoben pro provoz železničních trajektů, kdy nákladní vagony vyjíždějí z lodě a najíždějí na loď.
Autor: Markus Trienke, CC BY-SA 2.0
Alaska Railroad
Autor: Markus Trienke, CC BY-SA 2.0
Železniční trať Seward–Fairbanks měří přibližně 760 kilometrů, celková délka kolejí aljašské železnice včetně odboček a vleček je asi 1 050 kilometrů. Trať prochází různorodou krajinou, od pobřežní oblastí přes horské průsmyky až po vnitrozemskou tajgu. I díky tomu patří mezi nejmalebnější železnice světa.
Autor: Cecil Sanders, CC BY 2.0
Myšlenky na stavbu aljašské železnici vznikly už na konci 19. století v souvislosti s těžbou zlata a osidlováním území. Tehdejší soukromé projekty ale narážely na finanční problémy. Vzniklo sice několik krátkých úzkorozchodných tratí, což se ovšem nemohlo významově rovnat nějaké páteřní trati. Americká vláda proto rozhodla o výstavbě federální železnice, aby podpořila hospodářský rozvoj regionu. Zlom přišel v roce 1914 přijetím zákona o aljašské železnici.
Autor: Forest Service Alaska Region, USDA, CC BY 2.0
Výstavba železnice Alaska Railroad začala v roce 1915 a byla technicky mimořádně náročná. Trať se z velké části budovala v náročném horském terénu.
Autor: Kurbelwelle, CC BY-SA 2.0
Kolejnice, výhybky, spojovací materiál i kovové mostní konstrukce se samozřejmě nevyráběly na Aljašce, ale v průmyslových centrech USA na jejich hlavním území. Na Aljašku se dopravovaly loděmi. Naopak některé stavební materiály nebyl problém získat lokálně, typicky štěrk do kolejového lože a dřevo na pražce.
Autor: public domain
Stavba železniční tratě Alaska Railroad
Autor: public domain
Při stavbě nové aljašské železnice o normálním rozchodu byla využita i úzkorozchodná železnice Tanana Valley Railroad (TVRR), kterou máme na této a dvou dalších fotografiích. Týkalo se to především budov a obslužných zařízení, tedy těch na trase nové železnice. Původní úzkokolejka TVRR o rozchodu 914 mm a celkové délce kolejí 72 kilometrů obsluhovala město Fairbanks, nedaleké zlatokopecké tábory a malý přístav na řece Tanana.
Autor: public domain
Úzkorozchodná Tanana Valley Railroad měla délku 72 kilometrů. Už z principu na ní jezdily zpravidla vlaky smíšené.
Autor: public domain
Ještě jeden pohled na úzkorozchodnou železnici Tanana Valley Railroad
Autor: public domain
Symbolickým okamžikem dokončení nové a hlavně konečně velké aljašské železnice (Alaska Railroad) byl rok 1923, když tehdejší prezident Spojených států Warren G. Harding slavnostně zatloukl zlatý hřeb na mostě přes řeku Tanana u sídla Nenana.
Autor: public domain
Alaska Railroad v roce 1941
Autor: public domain
Od počátku byla železnice vlastněna federální vládou. Ostatně stát Aljaška, jako 49. stát USA, vznikl mnohem později, dne 3. ledna 1959. Aljašskou železnici spravovalo ministerstvo vnitra (US Department of the Interior), ale zde se nenechme šálit názvem, v USA slouží ministerstvo vnitra ke zcela jiným věcem (k věcem nesilovým) než v ostatních zemích. Železnice se stala strategickou dopravní tepnou. Přepravovala materiál, poštu i obyvatele do aljašského vnitrozemí. Její význam ještě vzrostl během druhé světové války.
Autor: public domain
V období druhé světové války byla trať klíčová pro vojenskou logistiku, u města Fairbanks se například stavěla letecká základna Eielson. Po válce se z železnice stala páteř hospodářského rozvoje Aljašky.
Autor: public domain
V roce 1985 byla železnice převedena z federální vlády na stát Aljaška.
Autor: Andrew Gray, CC BY-SA 2.0
Technicky jde o železnici s normálním rozchodem 1 435 mm. Trať je z velké části jednokolejná s výhybnami pro křižování. Maximální povolené rychlosti jsou relativně nízké, většinou do 80 až 100 km/h. Důvodem je náročný terén i klimatické podmínky.
Autor: Len Turner, CC BY 2.0
Profil tratě zahrnuje prudší sklony i četné oblouky. Mosty se jenom hemží.
Autor: Ron Reiring, CC BY 2.0
Alaska Railroad, most přes řeku Twentymile
Autor: Diego Delso, CC BY-SA 4.0
Alaska Railroad, most přes Riley Creek poblíž Denali
Autor: BriYYZ, CC BY-SA 2.0
Tunelů je na aljašské železnici relativně málo.
Autor: Jerzy Strzelecki, CC BY-SA 3.0
Nejznámější je tunel do přístavu Whittier. Tento strategicky důležitý přístav byl zřízen za druhé světové války a dlouhé roky sloužil pouze vojenským účelům. Současně s výstavbou přístavu k němu bylo přivedena odbočka aljašské železnice, která v závěrečné části před přístavem musela projít horou prostřednictvím tunelu. Podivuhodná věc se s tunelem u přístavu Whittier stala v roce 2000, jak uvidíme na další fotografii.
Autor: public domain
Od roku 2000 je tunel před přístavem Whittier (také zvaný Portage tunnel) sdílený se silniční dopravou. Toho roku byla paralelně s odbočkou aljašské železnice k tomuto přístavu zprovozněna i silnice, kvůli malému provozu se ovšem nevyplatilo razit nový tunel pro silnici (pokud by to vůbec rozumně šlo). Zkrátka když nejede vlak, je úzký jednokolejný tunel otevřen pro silniční vozidla, samozřejmě kyvadlově.
Autor: NAParish, CC BY-SA 2.0
Tunel před přístavem Whittier (také zvaný Portage tunnel) je od roku 2000 sdílený pro železniční i silniční dopravu. Díváme se směrem od přístavu, stejně jako na předchozí fotografii. Auta mířící do tunelu přijíždí zprava. Silniční dráha, z jejíhož kraje se díváme, slouží pro jízdu směrem k nám, tedy pro auta vyjíždějící z tunelu a mířící do přístavu (i zde ovšem musí být závora, kdyby někdo přijel od přístavu v protisměru).
Autor: NAParish, CC BY-SA 2.0
Tunel před přístavem Whittier (také zvaný Portage tunnel) je od roku 2000 sdílený pro železniční i silniční dopravu.
Autor: Mark Fickett, CC BY-SA 3.0
Stanice Alaska Railroad jsou rozmístěny ve větších sídlech i menších komunitách. Největšími stanicemi jsou Anchorage a Fairbanks. Důležitá je také stanice u národního parku Denali, která slouží turistům. Některé zastávky jsou pouze sezónní.
Autor: Andrew Gray, CC BY-SA 2.0
Alaska Railroad, železniční stanice v Anchorage
Autor: David Brossard, CC BY-SA 2.0
Alaska Railroad, vlak přijíždějící do železniční stanice Anchorage
Autor: Haydn Blackey, CC BY-SA 2.0
Alaska Railroad, Anchorage
Autor: Nils Öberg, CC BY-SA 3.0
Alaska Railroad, Fairbanks
Autor: David Brossard, CC BY-SA 2.0
Alaska Railroad, Fairbanks, kolejiště depa a nákladové části nádraží
Autor: Quintin Soloviev, CC BY 4.0
Ve Fairbanksu lze obdivovat i krásnou modelovou železnici na téma Alaska Railroad.
Autor: Andrew Russell, CC BY 2.0
Již jsme si řekli, že nákladní doprava tvoří zásadní část příjmů firmy Alaska Railroad. Přepravuje se především uhlí, ropné produkty, stavební materiál a kontejnery. Klíčová je doprava uhlí z dolu Usibelli. Nákladní vlaky zajišťují celoroční provoz.
Autor: Joseph, CC BY-SA 2.0
Osobní doprava je naopak silně sezónní. Hlavní sezóna trvá od května do září, kdy přijíždí turisté. V zimě je provoz výrazně omezen. Přesto existují i celoroční spoje pro místní obyvatele.
Autor: Luke Jones, CC BY 2.0
Alaska Railroad, pracovní vlak
Autor: Wonderlane, CC BY 2.0
Využití aljašské železnice při vojenské cvičení SOFAM 2025 (Special Operations Forces Arctic Medic)
Autor: public domain
SOFAM 2025 a vrtulník Black Hawk s kombinovaným lyžovým podvozkem
Autor: public domain
Přistání vrtulníku Black Hawk na železničním plošinovém voze
Autor: public domain
cvičení SOFAM 2025
Autor: public domain
Start vrtulníku Black Hawk z železničního plošinového vozu
Autor: public domain
Původní provoz na Alaska Railroad železnici byl samozřejmě v parní trakci. První motorové lokomotivy se tam začaly objevovat už v období druhé světové války, ale ve větších počtech to bylo samozřejmě až po válce. Poslední parní lokomotiva byla ze služby Alaska Railroad vyřazena v roce 1966.
Autor: public domain
Motorová lokomotiva EMD FP7 v Anchorage, rok 1959
Autor: Baltimore Railroad Historical Society and Museum
Motorová lokomotiva EMD FP7 ve Fairbanks, rok 1972
Autor: Piergiuliano Chesi, CC BY 3.0
Dvě z motorových lokomotiv typu EMD FP7 společnosti Alaska Railroad nesly od roku 1976 speciální zbarvení připomínající dvousté výročí vzniku USA (4. července 1776 byla vyhlášena nezávislost na Velké Británii). Jednalo se o lokomotivy čísel 1510 a 1512.
Autor: Baltimore Railroad Historical Society and Museum
Lokomotiva EMD FP7 ve speciálním zbarvení k dvoustému výročí vzniku USA
Autor: Baltimore Railroad Historical Society and Museum
Motorová lokomotiva EMD GP40-2
Autor: arjun raju, CC BY 2.0
Motorová lokomotiva EMD SD70MAC
Autor: Peeyush Dubey, CC BY 2.0
Ale opět se vraťme k tomu, že tato železnice je nejčastěji zmiňována v souvislosti s turistickým ruchem. Nabízí přístup do odlehlých oblastí bez silnic. Zvlášť populární je úsek kolem Denali. Turistické vlaky jsou často vyprodané v hlavní sezóně.
Autor: Larry Koester, CC BY 2.0
Zvláštní kategorií jsou vlaky označované v originále Adventure nebo Cruise. Ty často provozují soukromé turistické společnosti. Jejich vozy se běžně připojují k pravidelným vlakům Alaska Railroad. Tento model funguje zejména od 90. let s rozvojem turistiky.
Autor: Dan, CC BY 2.0
Zde například vidíme vagon v barvách společnosti Holland America Line.
Autor: Larry Koester, CC BY 2.0
Patrové železniční vozy systému Ultra Dome, které vidíme i na aljašské železnici, vyráběla společnost Colorado Railcar Manufacturing v letech 1988 až 2007 v celkovém počtu 44 kusů. Délka vozu je 26 metrů, výška 5,5 metru a hmotnost 92 tun.
Autor: Forest Service Alaska Region, USDA, CC BY 2.0
Turisté tvoří převážnou část pasažérů na aljašské železnici, ročně to vychází na 70 až 80 procent.
Autor: Diego Delso, CC BY-SA 4.0
Hora Denali, zvaná také Mount McKinley, je nejvyšší horou Severní Ameriky. Její vrchol je v 6 190 metrech nad mořem.
Autor: Denali National Park and Preserve, CC BY 2.0
Právě do Národního parku Denali míří řada turistů i po železnici Alaska Railroad.
Autor: Diego Delso, CC BY-SA 4.0
Aljaška
Autor: Denali National Park and Preserve, CC BY 2.0
Aljaška
Autor: Denali National Park and Preserve, CC BY 2.0
Ještě jednou nejvyšší hora Aljašky, respektive celé Severní Ameriky. Do záběru vběhl i jeden karibu.
Autor: Denali National Park and Preserve, CC BY 2.0
Turistické vlaky mají své jména, jako Denali Star, Coastal Classic, Glacier Discovery, Hurricane Turn nebo Aurora Winter Train. Liší se nejen koncovými stanicemi, mezi kterými jezdí, ale i obdobím provozu (celoroční, pouze v letní sezóně nebo pouze v zimní sezóně).
Autor: Leland Jackson, CC BY 2.0
Alaska Railroad
Autor: public domain
Alaska Railroad
Autor: Timothy D Bowman, CC BY 2.0
Alaska RailroadAlaska Railroad
Autor: Timothy D Bowman, CC BY 2.0
Alaska Railroad
Autor: Len Turner, CC BY 2.0
