Jedenáct dní nepřetržitého letu úspěšně absolvoval nový bezpilotní solární letoun od společnost Airbus Defence and Space. V noci je napájen z baterií, ve dne pak využívá energii za Slunce. Na konci vývoje má Zephyr (česky vánek) vydržet ve vzduchu dlouhé roky.
Že už jsme o takovém stroji nedávno psali? Ano, jen to bylo v souvislosti se společností Google, která koupila začínající firmu Titan Aerospace. Ta také plánuje vyrábět lehké bezpilotní letouny se schopností letět roky bez mezipřistání ve vysokých vrstvách atmosféry. Zephyr je však nyní v této oblasti nejdál.
Letouny místo satelitů
A proč se najednou o technologii takový zájem? Má veliký potenciál. Za zlomek nákladů telekomunikačních družic je v mnohém zvládne zastoupit. A zájem budou mít určitě i obranné složky. Nasazení se tak může dočkat od utajovaných vojenských nebo bezpečnostních misí až po civilní nasazení třeba při monitorování životního prostředí. Létají výhradně na solární energii ve vysokých nadmořských výškách nad běžným leteckým provozem.
S přípravami vývoje letounů HAPS (High Altitude Pseudo-Satellite, volně přeloženo vysokoletící pseudo-satelity) začali u Airbusu již v roce 2008.
Vloni v březnu získali od britské společnosti Qinetiq původně vyvíjející Zephyr vše potřebné včetně zaměstnanců vývoje a nyní hlásí první úspěchy. Původní Zephyr přitom dosáhl ještě lepších výsledků, když v roce 2010 vydržel ve vzduchu 14 dní 22 minuty a 8 sekund, což se podle našich informací doposud nepodařilo žádnému letounu překonat.
Sedmička s hmotností přes 50 kg je schopna nést náklad s až destinou své hmotnosti. Firmě při posledním testu šlo spíše než o rekord v době letu o vyzkoušení novinek. Zephyr vezl i malý „balíček“ britského Ministerstva obrany .
"Během posledního letu Airbusu Zephyr jsme úspěšně představili řadu vylepšení, jsou rozhodující pro to, abychom dosáhli připravenosti technologie pro provoz a které zvyšují jeho operační hodnotu pro naše zákazníky," řekl ve zprávě k letu Jens Federhen, vedoucí programu Airbus HAPS. "Navíc jsme dosáhli důležitého milníku v našem plánu," dodal.
Už se připravuje nástupce
Airbus už má navíc ve vývoji letoun s označením Zephyr 8. Ten má oproti Zephyru 7 s rozpětím křídel 23 m o pět metrů větší rozpětí. Jeho celková hmotnost včetně užitečného zatížení je 60 kg. Zephyr 8 má také lepší akumulátory, které mají eliminovat ztrátu výšky v noci.
Vývoj se tak zaměřil na nalezení optimálního poměru mezi větším rozpětím pro zvětšení povrchové plochy pro solární panely a zvýšenou hmotností.
Konkurence z internetu
Asi největším známým konkurentem v této oblasti je internetová firma Google. Ta letos na jaře koupila společnost Titan Aerospace, která vyrábí bezpilotní letadla na solární pohon.
Drony Solara vydrží ve vzduchu až pět let a mohou se pohybovat do výšek kolem 20 kilometrů s maximální rychlostí asi 100 km za hodinu.
Původně s ní přitom počítal Facebook pro svůj projekt šíření internetu v dosud nepokrytých oblastech.
Firma Titan Aerospace byla založena v roce 2012 Maxem Yaneyem a plánuje vyrábět drony Solara 60 označované jako "atmosats" (atmosférické satelity). Ty mohou létat kolem 20 kilometrů a bez přistání vydrží až pět let. Rozpětí křídel mají 50 metrů. V komerčním provozu by mohly být již v příštím roce.
Projekt Google Loom se rozjíždí, první balony s komunikačním zařízením míří do vzduchu.
Vedle toho Google zkouší vlastní projekt šíření internetu. Jmenuje se Loom a jeho páteří se mají stát stratosférické balony, které ponesou datová komunikační zařízení.
Ty se mají pohybovat ve stratosféře ve výšce kolem 20 kilometrů. Finální plány pak počítají s vysláním tisíců takových balonů, které signálem pokryjí zajímavou část zemského povrchu. Google udává, že jeden balon je schopen pokrýt na zemi kruh o průměru 40 km. Nedávno oznámil, že první z těchto balonů obletěl svět.
