Občas se to v naší kotlině stává. Chlapi v kombinéze skočí do stroje, udělají nějaký zásadní dějinný zářez, a v tichosti zase dorazí domů, aby se zasmáli, že to byl přece jen takový výlet. Letoun Skyfox, který 7. listopadu odstartoval z Vodochod, nejen že doletěl na Dubai Airshow. Prototyp vojenského podzvukového letounu s civilní posádkou později pokračoval kolem Arabského poloostrova, přes rovníkovou Afriku, aby následně obletěl Saharu a přes Alžírsko zamířil zpět přes jih Evropy na domovské letiště akorát včas, aby piloti stihli Štědrý den. Tento 23 tisíc kilometrů dlouhý let je naprosto výjimečný hned v několika ohledech, které laikovi nemusí být na první pohled zřejmé.
 |
Důvěra ve stroj
„U vojenského letadla není úplně běžné, že se samo potuluje po světě. Jsou to poměrně komplexní stroje vyžadující určitou nadstandardní péči, kterou vám na běžných letištích neposkytnou. Většinou s takovými letouny létá nějaký větší tým, který potřebný servis zajišťuje. Navíc u vojenských letadel musíte počítat s tím, že tzv. MTBF (Mean Time Between Failures), tedy střední doba do poruchy, takového letadla bývá někde v rozmezí 10 – 20 hodin. To znamená, že bez poruchy to letadlo létá 10 – 20 hodin, což je pro vojenské letouny takový zlatý standard,“ vysvětluje pilot David Jahoda a pokračuje:
„ I díky zkušenosti, jakou se Skyfoxem máme, jsme věděli, že když je v dobrých rukou, tak je v podstatě bezporuchový. Realizovat takovou akci nebyl výstřel od boku, ale věřili jsme, že se nám Skyfox nepokazí, protože samozřejmě zůstat bez podpory někde hodně daleko by se nám nemuselo vyplatit.“
Pilot David Jahoda (uprostřed) a Vladimír Továrek (vpravo) po přistání v Ugandě
Piloti David Jahoda a Vladimír Továrek se na cestu vydali sami bez podpory a s letounem bez zvláštních úprav či náhradních dílů. Tento typ letounu samozřejmě nemá nic jako zavazadlový prostor a na téměř sedm týdnů dlouho cestu si tak posádka mohla vzít opravdu jen to nejnutnější – pár kousků oblečení nacpaných kde bylo jen trochu místa. Hlavně v příďové části stroje.
