Na půdě Evropského parlamentu se totiž bojuje o podobě patentového zákona, který může ovlivnit budoucnost celého softwarového průmyslu.
„Je to jen mýtus, že patenty slouží k ochraně osamělých vynálezců. Ve skutečnosti patenty zvýhodňují velké a byrokratické společnosti s velkým kapitálem oproti pravým vynálezcům.“ Alespoň takto je problematika patentů popisována na serveru NoSoftwarePatents, který je součástí stejnojmenné kampaně. Kampaň NSP je podporována americkou společností Red Hat, švédskou MySQL AB a německou 1&1 Internet Ltd. Tyto společnosti a mnozí iniciátoři kampaně jsou přesvědčeni, že stávající autorské zákony jsou dostatečné pro ochranu inovací a uzákonění softwarových patentů nedoporučují.
Na stránkách kampaně, která je lokalizována do mnoha jazyků včetně češtiny, je uveden i následující příklad, proč není dobré zavádět patenty i v oblasti softwaru:
„Patenty na software jsou právě tak špatné jako rozšíření patentového systému na literaturu. S patenty na části příběhu by žádný film nemohl být zveřejněn bez kontroly, zda v dějové linii není nějaká všeobecná myšlenka, kterou někdo patentoval během minulých 20 let. Zde je příklad: Na první pohled jsou Hříšný tanec (Dirty Dancing) a Titanic dva odlišné filmy. Ovšem pokud by zde byly patenty na části příběhu, pak by tvůrci Hříšného tance mohli žalovat studio, které vytvořilo Titanic. Oba filmy mají scénu, ve které chudý chlapec odvede bohatou dívku z oslavy její společnosti na taneční zábavu do své společnosti a jí se to líbí. Hříšný tanec se začal promítat devět let před Titanicem, takže patenty by byly stále při síle. Nikdo neví, zda se James Cameron nechal inspirovat Hříšným tancem, když psal scény pro Titanic. Možná Cameron nikdy neviděl Hříšný tanec, ale patent (kdyby existoval) by mohl být proti němu kdykoliv použit.“
Budoucnost kontroverzní navrhované direktivy o softwarových patentech byla ohrožena, poté co polská vláda minulý týden naznačila, že současnou podobu této legislativy nebude podporovat.
Polský kabinet, který v květnu direktivu schválil, oznámil minulé úterý, že má vážné výhrady k navrhovanému zákonu.
Bez podpory Polska počet zemí, které v květnu podpořili návrh zákona, nedosáhne potřebné většiny, nutné pro přijetí zákona.
NSP uvítala návrh polské vlády a ve svém středečním vyjádření uvádí, že Rada ministrů bude muset znovu jednat o legislativním návrhu a přiblížit jej verzi schválené evropským parlamentem, který zavedení softwarových patentů neumožňoval.
Alespoň zběžnou návštěvu stránky kampaně proti softwarovým patentům všem vřele doporučuji. Pokud by totiž navrhovaný zákon v současném znění vstoupil v platnost, hrozí, že soudy zaplaví řada žalob na zneužití patentů, které mohou být pro menší výrobce softwaru naprosto likvidační. Již dnes jsou popisovány tři odlišné skupiny, které chtějí vybírat poplatky za ochranu ze softwarového průmyslu: patentový systém sám o sobě, společnosti, jejichž obchodním modelem je produkovat soudní procesy (a ne produkty), a velké softwarové společnosti. Do velkých problémů se může dostat i celý tržní segment dodavatelů open source řešení.
Autor: Karel Taschner, redaktor Computerworldu
Zveřejněno se souhlasem týdeníku Computerworld.
