Nikdy nechodila do školy, nikdy nebyla nemocná, nikdy nebyla zamilovaná. Přesto si s ní o těchto podobných problémech denně povídá přes chatovací síť Weibo tisíce lidí. Od roku 2014 to byly miliony. Největší nárůst konverzací bývá kolem půlnoci. Možná proto, že je to čas, kdy Číňané nechtějí se svými problémy otravovat ostatní lidi. A tak píšou Xiaoice.
Xiaoice (čti šao-ajs) je chatovací program, robot, zkráceně chatbot. Microsoft ho v roce 2014 představil čínské veřejnosti jako „mladší sestru digitální asistentky Cortana“. Na rozdíl od známe digitální asistentky (více o Cortaně) se snaží Xiaoice více povídat a napodobuje „struktury“ lidské konverzace.
Podívejte se, jak vypadá digitální asistentka Cortana v praxi:
Robotka Xiaoice se zdokonaluje skrze propracovanou statistiku. Stejně jako se Google učí opravovat vaše překlepy tím, že zjišťuje, jak je opravují ostatní uživatelé, také chatbot Microsoftu využívá statistické metody a ohromné množství zdrojových dat z reálného světa k vylepšování konverzačního algoritmu.
Postava náladové puberťačky zakryje nedorozumění
Xiaoice v číslech10 miliard konverzací 6 milionů veřejných |
„Xiaoice si dokáže povídat na jakékoli téma. Když o něčem moc neví, tak to prostě zkusí zamluvit,“ vysvětluje Jung-tung Wang z Microsoftu v článku pro Nautilus. Podle něj patří Xiaoice k jedněm z nejaktivnějších čínských celebrit na sociální síti. „Jen za prvních 72 hodin od svého představení na konci května 2014 dostala jeden a půl milionu pozvánek k popovídání. Hodně lidí si ani neuvědomilo, že se baví s robotem, trvalo jim to třeba deset minut, než jim to došlo,“ dodává.
Ukázka rozhovoru s XiaoiceDialog ukazuje, že chatovací program Xaoice není žádný filosof, ovšem na první pohled se odpovědi neliší od průměrného pokecu s teenagerem. Přeloženo z čínštiny a angličtiny. Uživatel: Chceš se podívat na mého psa? (Zdroj: New York Times) |
Turingův test: rozhodčí (C) si povídá s počítačem (A) i lidským protějškem (B). A i B se snaží dokázat C, že právě oni jsou člověk, nikoli počítač. C musí rozpoznat, kdo je člověk. Počítač, který dokáže přesvědčit rozhodčího o tom, že B je počítač, prošel Turingovým testem.
Podle Wanga se dá mluvit o „největším Turingově testu na světě“. Turingův test je jeden ze slavných způsobů, jak posoudit umělou inteligenci. Ve skutečném Turingově testu ovšem lidé vědí, že konverzují s robotem nebo s člověkem, a snaží se poznat, zda je jejich konverzační partner z masa a kostí nebo jedniček a nul. Na konci časově omezené konverzace se takové vyhodnocení neděje. V případě Xiaoice tedy nejde o Turingův test v pravém slova smyslu.
To neznamená, že by výsledky nebyly zajímavé. „Překvapilo nás, že lidem je vlastně jedno, že se baví se strojem,“ píše Wang. „Lidé často vnímají Xiaoice jako kamarádku a svěří se jí i s věcmi, které svým lidských konverzačním partnerům neřeknou.“
To může mít několik důvodů, jedním z nich je určitě menší riziko poškození mezilidských vztahů či strach z odsouzení. Další výhodou konverzačního robota je jeho neustálá dostupnost. „Lidé zkrátka nejsou vždycky k dispozici. Proto vidíme, že zájem o konverzaci s Xaoice narůstá kolem půlnoci, kdy se zřejmě lidé cítí osamoceni,“ všímá si Wang a jeho tým.
Robot na vás má vždycky čas, nestyďte se
Ukázka Xiaoice: Cítíš se dneska lépe? Ráda bych ti doporučila jednu knihu. |
A Xaoice se učí, jak svým kontaktům nabídnout podporu. Když se jí někdo svěří s tím, že se rozešel s přítelkyní, bude si to pamatovat a v budoucnu se zeptá, jak se mu daří. Nabízí dokonce i 33denní „kurz, jak se vypořádat s rozchodem“, ve kterém lidem doporučuje, jak přijít na jiné myšlenky.
Konverzační programy se ostatně používají v psychiatrii už desítky let, ať už jde o trénink nových terapeutů, nebo naopak o rozhovory s pacienty.
A za první případ, kdy člověk omylem konverzoval s počítačem, se obecně považuje neověřená anekdota o profesorovi Danu Bobrowovi z MIT. Profesor Bobrow na svém počítači na univerzitě nechal lísteček „čas na počítači má rezervován profesor Dan Bobrow“ a šel domů. Brzo ráno chtěl počítač využít jeden ze studentů, a aby profesora náhodou nevzbudil, napojil se přes modem na jeho domácí terminál. Měl ale špatné číslo a místo toho se připojil k někomu, kdo přes noc nechal puštěný konverzační program ELIZA. Následoval prý tento dialog:
Údajný dialog mezi studentem a programem ELIZA.
Kdyby se do podobné situace dostala Xiaoice, zřejmě by udržovala konverzaci o trochu zajímavějším způsobem. Programátoři dbají na to, aby se naučila měnit témata, být neotřelá a neodpovídala strojově. Právě takové schopnosti by se pak mohly hodit u digitální asistentky.
Využití má ale konverzační umělá inteligence i v marketingu. Představte si, že s vámi bude konverzovat někdo po telefonu, bude vám nabízet zboží a bude opravdu neúnavný. Bude se zajímat o vaše zájmy, pamatovat si, o čem jste mluvili, a neustále vám nabízet relevantní produkty se zajímavými (pečlivě spočítanými) slevami přímo pro vás na míru. I to je jedna z možností.
A pokud budeme posuzovat podle - velmi specifického - čínského trhu, zdá se, že Xiaoice je velmi oblíbená a dokáže si udržet pozornost svých partnerů. „Zatímco běžně u digitálních asistentek trvá jedna konverzace obvykle dvě repliky (jedna otázka, jedna odpověď), u Xiaoice je to průměrně 23 replik na jednu konverzaci,“ říká Wang. Za 18 měsíců od spuštění se Xiaoice naučila improvizovat, nabízet zajímavá témata, rozpoznávat fotografie a udržovat konverzaci. „Můžeme říci, že už se učí sama. A do budoucna se bude jen zlepšovat,“ věří své učenlivé puberťačce Wang.
