Když dnes zapnete počítač s Windows 11, stále používáte prvky, které měly premiéru před 31 lety.
Pro mladší ročníky je to těžko představitelné, ale ovládání osobních počítačů v první polovině 90. let rozhodně nebylo intuitivní. Pokud jste v roce 1994 pracovali s MS-DOS, případně s nadstavbou Windows 3.11, vaše pracovní plocha vypadala úplně jinak.
Hlavním ovládacím centrem byl takzvaný Správce programů. Jednalo se o celoobrazovkové okno, ve kterém se nacházely další podskupiny oken plné zástupců. Pokud jste spustili více aplikací, museli jste okna ručně přerovnávat, minimalizovat nebo mezi nimi přepínat klávesovou zkratkou Alt+Tab. Neexistoval žádný trvalý přehled o tom, co přesně na pozadí běží. Pro běžného uživatele, který nepotřeboval rozumět architektuře počítače, představoval tento systém značnou překážku.
Sedm klíčových inovací, které změnily osobní počítače
Microsoft v roce 1995 díky Windows 95 nesjednotil pouze grafický vzhled, ale přinesl celou řadu přelomových konceptů:
- Nabídka Start a Hlavní panel: sjednocení přístupu k celému systému do jednoho tlačítka v levém dolním rohu obrazovky vyřešilo letitý problém s navigací. Hlavní panel zároveň poprvé v historii Windows nabídl jasný a trvalý přehled o všech spuštěných programech, mezi kterými šlo přepínat jediným kliknutím.
- Pravé tlačítko myši a kontextové nabídky: před Windows 95 sloužilo pravé tlačítko myši v mnoha programech jako zbytečná dekorace. Zavedení kontextového menu po kliknutí pravým tlačítkem dramaticky zrychlilo práci. Uživatelé již nemuseli složitě hledat funkce v horních nástrojových lištách.
- Průzkumník Windows: nahrazení starého Správce souborů novým Průzkumníkem přineslo intuitivní stromovou strukturu složek, plochu jako pracovní prostor a přehledné ikony.
- Koš jako záchranná síť: smazání souboru v příkazové řádce nebo ve Windows 3.1 znamenalo jeho okamžitou (a bez pokročilých nástrojů nenávratnou) ztrátu. Zavedení Koše přímo na plochu přineslo mezikrok, který zachránil nespočet dokumentů.
- Konec souborů nazvaných DOKUM~1.DOC: díky novému rozhraní VFAT (a později zavedený FAT32 a NTFS) padlo dlouholeté omezení souborového systému MS-DOS, které dovolovalo pojmenovat soubor pouze na 8 znaků plus 3 znaky přípony. Windows 95 poprvé umožnil používat dlouhé názvy souborů až do délky 255 znaků včetně mezer.
- Architektura Plug and Play: Windows 95 udělal první velký krok k tomu, aby přidání nového hardwaru neznamenalo ruční nastavování IRQ adres a DMA kanálů pomocí fyzických propojovacích můstků (jumperů) na základní desce. I když technologie zpočátku získala nelichotivou přezdívku „Plug and Pray“ (Připoj a modli se), položila základ dnešnímu automatickému rozpoznávání periférií.
- Integrace síťového protokolu TCP/IP: už nebylo nutné složitě shánět DOSové ovladače Winsock po různých BBSkách a ručně je konfigurovat, abyste se vůbec připojili k síti.



















