Na mezinárodním projektu evropského otevřeného velkého jazykového modelu spolupracuje na dvacet evropských firem, výzkumných institucí a výpočetní centra zabývající se umělou inteligencí. Hlavním koordinátorem je Jan Hajič z Univerzity Karlovy a spoluvedoucím pak Peter Sarlin z finské společnosti AMD Silo AI, která patří pod amerického výrobce čipů AMD.
Projekt OpenEuroLLM získal od Evropské unie asi 34 milionů eur (854,7 milionu korun), přičemž první modely by mohly být zveřejněny již v následujícím roce. V rámci evropských programů podporovaných přímo Evropskou komisí je OpenEuroLLM projekt s dosud největším celkovým objemem financování koordinovaný z ČR.
Nestaví se přitom na zelené louce, ale využijí se již některé předchozí projekty, které vznikly jak na MFF UK, tak v dalších organizacích napříč EU.
Univerzita Karlova je hlavním koordinátorem rozsáhlého projektu OpenEuroLLM, jehož cílem je rozvoj evropských schopností v oblasti umělé inteligence.
➡️ Projekt vede prof. Jan Hajič z Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK a zapojeno je do něj 20 předních evropských výzkumných institucí a firem.
➡️ V rámci projektu vznikne rodina výkonných, vícejazyčných velkých jazykových modelů (LLM) pro komerční, průmyslové a veřejné služby.
„Projekt, kterému byla udělena pečeť STEP (Strategic Technologies for Europe Platform), využívá výsledků předchozích evropských projektů a zkušeností partnerů, včetně rozsáhlých vysoce kvalitních dat a dříve vyvinutých pilotních velkých jazykových modelů. Konsorcium zahájilo svou činnost 1. února 2025 a bude financováno Evropskou komisí v rámci programu Digitální Evropa,“ vysvětluje univerzita v tiskové zprávě.
Projekt podle univerzity souvisí s potřebou zlepšit konkurenceschopnost a digitální nezávislost Evropy. Velké jazykové modely budou podle zástupců UK odpovídat evropským regulacím. Takzvaný Akt o umělé inteligenci schválili europoslanci loni na jaře, platný je od srpna, plně použitelný má být o dva roky později s některými výjimkami.
Státy řeší, co s umělou inteligencí. Jednotná regulace je zatím v nedohlednu |
Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Nová pravidla by měla zajistit, aby umělá inteligence byla důvěryhodná, bezpečná, respektovala základní práva EU a podporovala inovace.
Podle univerzity je zásadní, aby tyto modely byly otevřené, tedy aby bylo možné zkoumat nedostatky, které stále přetrvávají. Jde například o tzv. halucinace nebo v některých případech neschopnost vysvětlit, co a proč samy modely odpověděly. Zároveň je otevřenost potřebná pro to, aby bylo možné prokázat, že modely odpovídají evropským normám ohledně rizikových aplikací v umělé inteligenci, uvedla UK.
Ve spolupráci s komunitami podporujícími otevřenou vědu a dalšími odborníky bude podle zástupců projektu zajištěno, že modely, software, data a evaluační postupy budou plně otevřené a bude je možné upravovat pro specifické potřeby výzkumu, průmyslu i veřejného sektoru.
„Transparentní modely s otevřeným zdrojovým kódem, vyhovující i evropské regulaci, demokratizují přístup k vysoce kvalitním technologiím v oboru umělé inteligence a posílí schopnost evropských firem konkurovat na globálním trhu a veřejným organizacím umožní poskytovat účinné veřejné služby,“ řekl koordinátor projektu Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Na projektu se podílí výzkumné instituce a univerzity z Francie, Holandska, Německa, Švédska, Finska a Norska a firmy z Finska, Německa, Francie a Španělska. Podílí se i centra EuroHPC ze Španělska, Itálie, Finska a Nizozemska.
