Váš obchod vás totiž sleduje.
Podobných obchodních domů, které se snaží o svých zákaznících zjistit téměř vše, automaticky a bez průmyslových kamer, se doposud ve světě objevilo jen pár desítek. V Česku zatím není ani jediný, ale to se během následujících pěti let určitě změní.
V Evropě a Spojených státech probíhá tichá revoluce, která postupně změní způsob, jak nakupujeme: čárový kód, který desítky let (v Česku spíš jen patnáct) označuje zboží a říká pokladnám, kolik mají naúčtovat, začínají nahrazovat chytřejší čipy.
Ty jednak obsahují více informací o zboží, jednak dovedou na povel tuto informaci vyslat rádiovým signálem až na vzdálenost desítek metrů. Proto se této technologii říká radiofrekvenční identifikace, zkráceně RFID.
Míst, kde se chytré čipy objeví, bude přibývat. V obchodech už nebude například nutné vyndávat zboží z košíku, skladníci nebudou muset seskakovat z vysokozdvižných vozíků ke každé paletě a zkoumat dodané zboží nebo celník koukat pod kapotu auta, aby zjistil jeho výrobní číslo.
Přilepený čip velikosti malé samolepky na dálku a s téměř stoprocentní spolehlivostí prozradí vše, co je potřeba vědět. "Chytré čipy šetří čas, ale především peníze," říká Markus Kehrwald, šéf projektů s chytrými čipy v Siemens Business Services.
Kehrwaldova společnost se podílela například na nasazení čipů v zásilkovém obchodě Otto v Německu, kde hlídají nejdražší objednávky, aby se dostaly do správných rukou, nebo na klinice v Saarbrückenu.
Pacient dostane při nástupu náramek s čipem, který ho během pobytu v nemocnici jednoznačně identifikuje. "Doktoři a sestry chodí s přenosnými počítači, které náramek přečtou a získají přístup ke všem údajům o léčbě on-line," vysvětluje Christian Schmidt, manažer firmy Intel, která se na projektu podílela.
"Vše je samozřejmě zabezpečené," dodává. Moderní technologie má v nemocnici například zamezit záměnám pacientů nebo plýtvání s léky.
Útraty za moderní technologie rostou v posledních čtyřech letech skromně, přibližně o pět procent ročně.
Trh s chytrými čipymá podle výzkumníků z Frost & Sullivan vyrůst během šesti let na pětinásobek, z necelých tří na dvanáct miliard dolarů ročně. Není proto divu, že se kolem RFID technologie nyní pohybují všechny větší soft- a hardwarové společnosti.
"Masové rozšíření očekávám nejdříve za pět let," odhaduje Martin Haas z výzkumné společnosti IDC. "Čipy budou v té době levnější a dokonalejší. Z velkoobchodů, skladů a velkých balení se přesunou do prodejen a budou i na jednotlivých kusech zboží," dodává.
I ty nejjednodušší totiž zatím stojí okolo 15 korun, používají se proto ke značení drahého zboží nebo velkých balení.
Obchody budoucnosti
Velké obchodní řetězce však už testují půdu nyní. Vůbec ten největší, americký Wal-Mart, dal svým nejvýznamnějším dodavatelům ultimátum: kdo nebude schopen dodávat zboží s čipy, nemusí brzy dodávat nic.
Při ročních tržbách, které odpovídají sedminásobku rozpočtu České republiky, totiž Wal-Mart na technologii RFID výrazně ušetří: sledovat pohyb zboží je jednodušší, chytré nákupní police poznají, že některé zboží dochází.
V Evropě je nejdál britské Tesco a německá společnost Metro Group, které v Česku patří největší síť obchodů podle obratu Makro.
"Pilotní obchod budoucnosti je v Rheinbergu. Tam testujeme naše novinky jako osobní nákupní asistenti namontovaní na nákupních vozících," říká Uwe Quiede, manažer projektu v síti obchodních domů Kaufhof, kterou Metro Group vlastní.
Chytrý nákupní vozík, napojený na počítačovou síť, odečte z čipů informaci o zboží, spočítá cenu nebo může navrhnout, co ještě koupit. Vedoucí prodejny s oblečením třeba umí zjistit, že si zákazník vzal ze stojanu oblek, který během pěti vteřin vrátil.
Podle manažera Kaufhofu to třeba znamená, že se mu nelíbil materiál. Při delší prodlevě může testovat, zda zákazník s oblekem dorazil až do zkušební kabinky.
"Nápadů, jak čipy využít, je spousta," říká Quiede s tím, že o nasazení ve více obchodech se bude rozhodovat na podzim. Hlavní výhodu vidí v tom, že v obchodech bude mít malé nebo vůbec žádné sklady, a prodavačky budou mít víc času točit se kolem klientů.
"Propouštět se kvůli RFID nebude, v prodejnách s touto technologií bude pracovat stejný počet lidí," odmítá rezolutně otázku, která je v Německu s pěti miliony nezaměstnaných obzvlášť citlivá.
Zatím se zkušebně nasazují čipy na oblečení od tří výrobců, do konce roku chce Uwe Quiede přesvědčit dvacet dodavatelů. V celém Metro Group to už má být stovka firem.
Velký bratr přichází
"V okamžiku, kdy v takovém obchodě zaplatíte kreditkou nebo máte věrnostní kartu, spojí si obchodník všechny informace dohromady: čipy na zboží s vašimi nákupy a chováním v obchodě," říká Rena Tangensová, šéfka německého nevládního sdružení na ochranu soukromí FoeBuD.
"Doma vám pak začnou zvonit telefony s cílenou reklamou," varuje. Už také vyzvala Evropskou komisi, aby se se zaváděním "malých špionů počkalo, než budou sepsané potřebné zákony".
Sdružení každoročně uděluje cenu Big Brother největším zásahům do soukromí. Jednu z nich si nedávno odneslo i Metro za svůj projekt obchodu budoucnosti.
Zástupci podnikatelů tvrdí, že podobné obavy pocházejí z nevědomosti. "Je to podobné dnes s vaším mobilem," říká Christian Schmidt z Intelu. "Když ho máte puštěný, váš telekom ví, kde právě teď jste," dodává Schmidt.
"Pro každého výrobce to je určitě lákavá myšlenka," uvažuje Monika Osswaldová, manažerka logistiky v centrále švédského gigantu SCA, který vyrábí například hygienické potřeby značek Zewa a Libresse.
"Když bude čip na toaletním papíře, my třeba poznáme, že u nás nakupujete dost dlouho na to, abyste měli nárok na slevu," popisuje s nadsázkou Osswaldová, čeho by se lidé mohli za několik let dočkat.
"Loajalita ke značce se dá díky čipům přesně změřit," dodává s tím, že zákazníci musí předem znát pravidla hry a mít možnost je svobodně odmítnout.
