Velká datová centra se servery, na nichž běží velké jazykové modely, přibývají a s tím i jejich energetická náročnost. Energii přitom potřebují již nyní. Pokud jste se tedy báli, že příčinou vyšší poptávky po elektrické energii, která zdraží její cenu, budou elektromobily, možná jste svou pozornost v tomto ohledu zaměřili špatně
Zatímco éra elektromobilů nás teprve čeká a budeme moci se na ni nějakým způsobem připravit, servery pro generativní umělou inteligenci budou chtít nepřerušovaný tok energie mnohem dříve. Alespoň to vyplývá z některých predikcí, které připravují investiční organizace nebo různé analytické firmy.
Velké softwarové společnosti společnosti se již na to připravují a snaží se zajistit si elektřinu včas. V září jsme se například mohli dozvědět, že se společnost Microsoft dohodla s majitelem jaderné elektrárny Three Mile Island, že tuto elektrárnu v roce 2028 znovu spustí a bude z ní firmě dodávat elektřinu minimálně 20 let. Ano, je to ta elektrárna, kterou postihla jaderná havárie, která byla až do té fukušimské považována za nejhorší v západních zemích.
Fukušima se málem změnila na neřízenou střelu jako kdysi Jaslovské Bohunice |
Společnost Constellation Energy, která elektrárnu Three Mile Island vlastní, uvedla, že v budoucnosti využívaný reaktor se nachází vedle bloku, který se stal v roce 1979 obětí havárie, ale je na něm „zcela nezávislý“. Samotná elektrárna byla uzavřena v roce 2019 kvůli nerentabilitě.
Ostatně na jadernou energii, jako na zdroj elektřiny pro svá datová centra sází i další. Google například plánuje stavbu malých jaderných zdrojů, které se dají postavit relativně rychle.
„Počáteční fáze prací má vést k rychlému a bezpečnému uvedení prvního reaktoru SMR společnosti Kairos Power do provozu do roku 2030, po němž bude do roku 2035 následovat nasazení dalších reaktorů. Celkově tato dohoda umožní dodávku až 500 MW,“ říká Michael Terrell, vrchní ředitel Googlu pro energetiku a klima. Google sice tvrdí, že tuto energii nabídne i veřejně, ale teprve čas ukáže, jak to vše bude.
Větší spotřeba než většina států
Důvodem této honby za energií, je potřeba napájet datová centra. Tedy nejen ta, která pohánějí generativní umělou inteligenci, ale i ta, která umožňují ukládat miliardy dokumentů a fotografií a videí, přes které se uskutečňují videohovory a třeba i ty, které poskytují online herní služby. A to nemluvíme o blockchainových systémech, díky nimž fungují kryptoměny.
Ale AI je nyní v hledáčku a tak vycházejí různé predikce, jak se jejich energetická náročnost projevuje nyní s výhledy do budoucna. V deníku The Washington Post se objevila informace, že mimořádné nároky nových datových center na elektrickou energii pro napájení a chlazení mohou zvýšit cenu, kterou místní veřejnost platí za energii. Zároveň to vytváří tlak na významné zlepšení přenosových soustav elektrické energie.
Nedávno zveřejněná studie společnosti McKinsey & Company zase ukazuje různé scénáře, jak by mohla nová datacentra v USA zvyšovat své energetické nároky. Podle těchto scénářů může dojít do roku 2030 k několikanásobnému nárůstu poptávky po elektrické energii pro datová centra s tempem růstu 19 až 22 % ročně.
Zajímavé je, že podle McKinsey & Company bude přibližně 70 procent celkové poptávky do roku 2030 připadat na datová centra určená pro práci s umělou inteligencí. Tato predikce je určena pro Spojené státy, ale obecně datacentra již nyní mají větší nároky na energii, než většina států.
Vyplývá to z čísel agentury Bloomberg, která informovala, že nyní máme celosvětově více než 7 000 hotových nebo rozestavěných datových center, oproti 3 600 v roce 2015. Tato datová centra tak mají kapacitu, která by při nepřetržitém provozu spotřebovala dohromady 508 terawatthodin elektřiny ročně. To je více než celková roční výroba elektřiny v Itálii nebo Austrálii.
Porovnání vývoje spotřeby datacenter a některých států
„Podle rozhovorů s provozovateli datových center, dodavateli energie a vedoucími pracovníky v oblasti technologií téměř přes noc vzrostla poptávka datových center po elektřině, která nyní v mnoha částech světa převyšuje dostupné dodávky energie. Tato dynamika vede k dlouholetému čekání podniků na přístup k síti a také k rostoucím obavám z výpadků a zvýšení cen pro obyvatele nejhustěji osídlených trhů s datovými centry,“ píše se v její zprávě.
Podle zjištění analytiků Bloombergu se například ve Švédsku může poptávka po energii pro datová centra v průběhu tohoto desetiletí zhruba zdvojnásobit a do roku 2040 opět zdvojnásobit. Ve Spojeném království se očekává, že umělá inteligence bude v příštím desetiletí spotřebovávat o 500 % více energie.
„Ve Spojených státech budou datová centra do roku 2030 podle odhadů spotřebovávat 8 % celkové energie, zatímco v roce 2022 to byla 3 %,“ uvádí Goldman Sachs.
Poptávka po energii ze strany datových center vede i k tomu, že některé regulační orgány v USA neschvalují dohody mezi poskytovateli energie a provozovateli servroven, kvůli potenciálnímu dopadu na běžné spotřebitele.
Podle deníku The Washington Post zaslalo sdružení spotřebitelských skupin dopis Národnímu úřadu pro telekomunikace a informace, v němž Bidena žádá, aby „zaručil, že veřejnost a poplatníci veřejných služeb nebudou nuceni dotovat nejbohatší korporace na světě“.
Ony samotné přitom nyní v honbě za dominancí na poli genAI prodělávají.
