V polovině tohoto měsíce proběhly dvě konference firem, které hrají velkou roli v současném AI závodě. A ani na jedné z nich nebyla opomenuta zkratka MCP. Ani my bychom na ni neměli zapomenout, je to totiž protokol, s jehož pomocí budou moct AI agenti komunikovat mezi sebou navzájem nebo jim to umožní lepší přístup k datům.
Právě AI agenti, či chcete-li agentní AI, jsou přitom považováni za další krok v rozvoji generativní umělé inteligence. Fungují jako naši pomocníci, asistenti či kolegové, kterým stačí zadat úkol. Oni si ho následně rozloží na základní prvočinitele a postupně jednotlivé složky tohoto úkolu splní.
Je jedno, jestli půjde o kompletní zařízení rezervací pro služební cestu nebo o hlídání ceny u oblíbeného produktu, který pak můžete sami koupit, nebo třeba o pomocníka při programování.
Spousta úkolů, které bychom nyní pro AI agenty mohli mít, se odehrává přes webové stránky nebo vnitřní systémy, které jsou designované pro používání lidmi. I když to není překážka, kterou by dřív či později systémy umělé inteligence nezvládly, je to pro ně náročnější. Jen se podívejte, jak je třeba každá stránka pro rezervace jiná.
A co je složité, na to spotřebují AI systémy podstatně víc energie. Není se tak co divit, že se objevil protokol, který má cestu AI agentům za splněním zadaného úkolu zjednodušit. Jmenuje se Model Context Protocol (MCP) a přišla s ním společnost Anthropic. To je ta, která provozuje velký jazykový model umělé inteligence s chatbotem Claude.
Protokol dala společnost volně k dipozici jako otevřený standard a postupně se k němu přihlašují všechny velké firmy, které nějaký AI model vyvíjejí. Umožní jim totiž přistupovat k datům a nástrojům prostřednictvím jednoduché cesty. Někdy je to přirovnáváno k příchodu USB-C do světa různých rozhraní.
Můžete si to zjednodušeně představit třeba tak, že se AI agent napojí na nějaký server a zeptá se ho, co mu může v dané oblasti nabídnout. Získá od něho potřebné informace, jak má k nástrojům a datům na tomto serveru přistupovat, a může jich rovnou využít. Což povede nejen k úspoře strojového času a tím pádem i nákladům na provoz AI agentů, ale také k poskytování přesnější odpovědi se zahrnutím většího kontextu.
Možná si říkáte, jak to změní internet. Ať si agenti komunikují, jak chtějí. Změní to především to, jak internet používáme. Dá se totiž očekávat, že AI agentům budeme předávat stále větší porci rutinních úkolů, které nás jen zdržují. Při plnění těchto úkolů trávíme nyní značné množství času na internetu, a to třeba včetně různých nákupů.
Stránky jsou nyní nastaveny tak, aby lidského uživatele zaujaly. Firmy na tuto optimalizaci vynakládají poměrně dost peněz, ale nyní budou čelit tomu, že jim budou lidští zákazníci ubývat a jejich servery se budou muset vypořádat s bezemočními stroji, které mají třeba za úkol nakoupit na víkend nějaké potraviny, z nichž bude možné vytvořit dva hlavní chody podle receptu, který samy automaty vybraly. Umělá inteligence totiž bude znát i preference uživatele.
A lidský prvek z toho vypadne i při placení. Již nyní se připravují standardy pro autorizaci, která nyní umožňuje lidem používat jejich stávající metody přihlašování, aby agentům a aplikacím poháněným AI umožnili přístup k potřebným datům a službám. A samozřejmě i k naší peněžence, jak jsme psali v textu Visa chce dát umělé inteligenci vaši kreditní kartu. Aby mohla nakupovat.
