Podívejte se třeba na SAP. Ještě před takovými pěti roky ani „počítačoví“ lidé kolikrát nevěděli, co je tahle firma vlastně zač. No jasně, říkali jsme si, jsou to Němci, dělají systémy pro velké podniky, snad nějaké to účetnictví nebo ERP. O víc jsme se obvykle nestarali. Automatizace podnikových procesů není právě téma, které by jednoho chytlo, že ne?
A vidíte, uplynul nějaký čas a všechno je jinak. O SAPu a jeho pohádkových ziscích se najednou mluví všude. Je tak
zajímavý, že by si jej rád koupil i Microsoft. I přesto, že by za něj musel dát nejméně 50 miliard dolarů. Opakuji nejméně, protože padesát miliard je jen momentální hodnota SAPu na burze. A tu by Bill Gates musel o pořádný kus přeplatit, aby to pro akcionáře bylo zajímavé.
I když zásnuby nakonec nedopadly, pořád to něco znamená. Například to, že software – včetně toho „nudného“ ERP (Enterprise Resource Planning) — je opravdu v kurzu.
Počítačový průmysl vždycky tak trochu připomínal dětskou houpačku. Na jedné straně lamželezové vyrábějící hardware, na druhé straně subtilní brýlaté týpky, které píší a prodávají prográmky. Celá léta měli ti první navrch. Byli slavní a vydělávali víc. Scott McNealy, šéf Sunu, vtipkoval, že software je vlastně jen „vlastnost“ hardwaru. Když se řeklo počítač, každý viděl jen pálku, kterou dá za procesor, harddisk a monitor. Na cenu software se nemyslelo — to byla drobnost, která se „dořeší“ později.
Jak šel čas, poměr sil se obrátil. Software udělal revoluční skoky (web, email, ERP), které úplně změnily styl
podnikání. Naproti tomu hardware vlastně jen postupně zrychluje — což je sice šikovné, ale je to nuda. A díky tomu je najednou všechno jinak. Software je ta výrazně dražší položka, když si pořizujete nový počítač nebo síť. Software je taky potřeba důkladněji vybírat, protože jeho změna víc bolí. Věci zašly tak daleko, že Bill Gates i Jonathan Schwartze ze Sunu teď shodně tvrdí, že hardware už je jen obyčejná komodita a jednou může být klidně zdarma.
Software už teď vydělává víc. Dobře je to vidět třeba na IBM. Její softwarová divize má tržby kolem 14,3 miliardy dolarů a z toho má hrubý zisk 12,4 miliardy. Hardwarová sekce je mnohem větší (28 miliard), ale vymáčkne ze sebe jen osm miliard zisku. A obří oddělení služeb (tržby 43 miliard) firmě vynese jen jedenáct miliard.
Vývojáři software tedy mají peníze. A kde jsou peníze, přichází logicky i chuť nakupovat. Třeba další softwarové firmy, aby peněz bylo ještě víc. Proto se Oracle už tak dlouho snaží pohltit PeopleSoft. A proto se Microsoft může vážně zajímat o SAP.
Už v roce 1999 se novináři ptali Billa Gatese, jestli Microsoft uvažuje o tom, že by dělal velké podnikové systémy jako SAP nebo Oracle. Absolutně ne, zněla odpověď — to není v našem stylu, není to obor, který by nás zajímal.
O pět let později by Microsoft klidně SAP koupil. Čím to? Bill Gates celá léta spoléhal na hromadnou výrobu. Prodával malé kousky software pro obyčejná PC, ale prodával je v ohromném množství. Vychoval otesánka, který potřebuje i další zdroje jídla, aby si udržel růst. Jedním z těchto zdrojů může být ERP software. Je to úplně jiný trh, kde se zákazníci nepočítají na stamilióny, ale třeba jen na tisíce. Zboží neprodáte tolik, ale zase je každý kus o hodně dražší.
V oboru podnikového software se ještě dají čekat velké přesuny. Jestli Oracle nedokáže spolknout PeopleSoft, může se místo toho zaměřit na BEA Systems. V tom případě by se zase nabízelo, aby se PeopleSoft spojil se Siebelem. To je třeba vize, které věří analytik Jason Maynard z firmy Merrill Lynch. A klidně bychom k tomu mohli přidat, že Microsoft svou mocnou tlapou může ještě všechno zamíchat. Když mu to nevyšlo se SAPem, mohl by místo toho zkusit PeopleSoft. Ten je SAPu v mnohém podobný, ale přece jen menší. Pro Microsoft, který má na hromádce 56 miliard v hotovosti, by to bylo zvládnutelné sousto. Jestli Bill Gates do světa ERP chce, dřív nebo později se tam dostane. Ještě si užijeme.
Martin Jaroš
stálý spolupracovník Professional Computingu a magazínu Telnet.cz
Další informace najdete na stránkách www.telnet.cz.
