Celých 40 % software je v České republice používáno nelegálně. To je o 4 % více než v ostatních zemích EU, kde je nelegálně používaného software průměrně 36 %. V České republice loni organizace Business Software Alliance (BSA), která se zabývá prosazováním používání legálního softwareřešila 103 případů nezákonného použití software, policie celkem 501 případů.
Podívejte se:Policie versus BSA: proč ten rozdíl?
Business Software Alliance je sdružením výrobců software a hardware, jejichž zájmy tímto kryje. Spolupracuje s policií a jinými vládními organizacemi, jednak v prevenci (úpravy autorského zákona...), jednak v represi (policejní razie...). Nutno zdůraznit, že BSA není a nikdy nebyla policií – veškeré razie provádí (na podnět BSA) pouze Policie ČR.
Členy BSA jsou například Adobe, Apple, Avid, Borland, Cisco Systems, Dell, Sybase, Symantec nebo Microsoft.
Velký početní rozdíl mezi případy řešenými BSA a policií je dán především tím, že BSA se zabývá jen softwarovým pirátstvím týkajícím se duševního vlastnictví výrobců, kteří jsou do BSA zapojeny. Mezi ně však nepatří například žádní výrobci her – a právě řešení nezákonného zacházení s herními tituly, hudbou a filmy řeší jen policie.
Kde je pirátů nejvíce? Vede Praha.
Nejvíce softwarových pirátů je podle BSA dopadeno v Praze (25 %), Jihomoravském (13 %) a Ústeckém (12 %) kraji. V případě policejních statistik si Praha „polepší“ na celých 41 %.
Celková škoda za poslední dva roky činí 33,4 milionu korun. Škoda nevzniká jen samotným výrobcům a distributorům, ale i státu, který tímto přichází o část daní.
Pozitivní je, že ač lze stávající míru nelegálního nakládání se software označit jako vysokou, trend je jednoznačně klesající. V roce 1995 bylo v ČR používáno 62 % software nelegálně, za posledních deset let se tedy jedná o zhruba 20% pokles. Na Slovensku je to o trochu horší, ze stejné hodnoty se dostaly jen na loňských 47% (o 7% více než v ČR).
Nadějně vyznívají policejní statistiky, ze kterých vyplývá, že za posledních 11 let, kdy bylo řešeno 2006 případů softwarové kriminality, jich bylo objasněno více než 94 %.
Kdo je nejčastějším pachatelem a na koho se tedy BSA zaměří?
Nejčastěji je nelegální software používán v malých a středních podnicích, a to především v kreativních společnostech, jako grafická studia či fotoateliéry. Paradoxem je, že zrovna podniky produkující určité duševní vlastnictví porušují cizí autorská práva.
Podzimní kampaň BSA se proto zaměří především na malé a střední firmy s kreativní tvorbou. Oslovit se chystají 25 000 společností v ČR a na Slovensku. Kampaň se jmenuje „Příběhy softwarového pirátství“.
Příběh prvý
Příběh druhý
Příběh třetí
Pro lepší představu si poslechněte rozhlasový spot, který bude během kampaně vysílán.
Poslechněte si: Jak se na pachatele přijde? Teplý bonz, dobrý bonz...
V devadesáti procentech případů jde o oznámení někoho z blízkosti firmy – například nespokojeného či propuštěného zaměstnance. V některých případech dokonce oznámení podali zaměstnanci, kteří vedení firmy upozorňovali na nutnost legalizace používaných programů. To jejich apely ignorovalo a zaměstnanci je tímto chtěli „postrašit“. Jakmile však policie vyšetřování zahájí, nelze ho již stornovat – a tak se tyto podniky dostaly do velkých problémů.
Leckdy udání přijde i z konkurenční firmy. Ušetření na licencích za software totiž snižuje výrobní náklady a nepoctivým způsobem zvyšuje konkurenceschopnost firmy. Ostatní podniky mají proto silnou motivaci k oznámení takovýchto praktik.
V případě distributorské sítě nelegálního SW často vznikne dominový efekt – vyšetřováním kupujícího či malých překupníků se přijde na velké překupníky, či přímo výrobce. Opačně to funguje také.
Často jsou podniky či jednotlivci policií kontaktovány kvůli možnému používání nelegálního software. To však vždy nemusí znamenat „průšvih“ - často vystupujete v roli oběti překupníka. Mnohokrát se stane, že uživatel software zakoupí a netuší, že kupuje pirátskou verzi.
Přitom poznat ji je zpravidla velmi jednoduché – je prodávána bez (či s velmi nekvalitní) dokumentací, chybí jí ochranné autentifikační prvky, dostanete neúplný daňový doklad a především – cena je výrazně nižší než jinde. Pokud obchodník nabízí za 350 Kč stejný program, který jinde stojí 2 000 Kč – něco není v pořádku.
Kdo je ve firmě zodpovědný?
Nejčastěji končí za tyto prohřešky před soudem majitelé či management firem. A pochopitelně správce firemní sítě.
Správci firemní sítě mají dohlížet, aby se používaly jen legálně zakoupené programy. Sami mají instalovat software jen legálně opatřený a různými prostředky mají bránit zaměstnancům v možnosti jinak nabyté programy instalovat, či stahovat z internetu.
Nesmí chybět ani kontrola – správci sítě prostě musí mít přesný přehled, co se kde v síti děje.
Management firmy často používá software ilegálně zcela záměrně – kupříkladu kvůli ušetření nákladů. Instalaci takovýchto produktů pak po síťaři požadují a ten, pokud nechce přijít o místo, jim vyhoví. Nejlepší je požadovat instrukce k instalaci po managementu písemně a vyhnout se tak pozdějšímu vysvětlování.
Management i síťař mohou být obviněni i za „pouhou“ ignoraci porušování licenčních a autorských práv. Neznalost zákona a situace neomlouvá. Management i síťaři mohou být stíháni i pokud o instalacích nevěděli.
Zákrok: policejní razie ochromí firmu i na několik dní
Když jsou nashromážděny důkazy a podklady o možnostech nelegálního užívání software v podniku, přijde na řadu policejní razie. Na jednu velmi nedávnou se můžete podívat na tomto videu. Původní záznam jsme zkrátili a prostříhali - vynechali jsme především zdlouhavé evidenční zápisy.
Přehrajte video: Policejní razie ve firmě podezřelé z používání nelegálního software.
Policejní zásah naprosto ochromí chod firmy, v případě větších podniků až na několik dní. Zaměstnanci nesmí k počítačům přistupovat. Policie každý počítač zaeviduje a pomocí speciálního software proskenuje systém na přítomnost programů. Pokud se sériová čísla instalací nebudou shodovat s účetními záznamy společnosti, je zle.
Prověřují se i počítače ve výrobních linkách, v případě špatné přístupnosti je z case vymontován pevný disk, který je pak proskenován jinde.
Velké problémy mnohdy způsobí špatně vedené či archivované firemní účetnictví. Fakturační položka „Nákup software za 3 000 Kč“ rozhodně není dokladem o nabytí čehokoli.
Dle výpovědi přímého svědka policejní razie mohou problémy způsobit i drobnosti, jako instalace všech počítačů z jednoho disku (byť má firma nakoupeny instalace na všechny počítače), nebo doinstalace součástí programu z jiného média, než je původní instalační.
Následky: peněžité tresty, propadnutí věci, odnětí svobody
Odhalení používání nelegálního software může mít vážné následky. Nejčastěji finanční – firma může požadovat až dvojnásobek ceny instalovaného software. Pokud chce společnost produkt i nadále používat, musíte si ho navíc znovu koupit. Software v hodnotě 250 000 Kč tedy může přijít až na 750 000 Kč.
Dalšími možnými postihy je zabavení výpočetní techniky a v nejtěžších případech i možnost odnětí svobody až na pět let.
Softwarové společnosti jsou však často nakloněny cestě mimosoudního vyrovnání. V něm přijdete pouze o peníze – ve výši, na které se dohodnete s producentem software.
Někdy za to může jen neznalost
K nelegálnímu používání komerčního software často vede jen obyčejná neznalost. Mnoho komerčních produktů lze totiž snadno nahradit volně šiřitelnými freeware či opensource programy, které jsou zdarma a jejichž používáním žádné autorské zákony neporušujete.
Během posledních několika let se tyto „alternativní programy “ rozvíjely natolik, že v současné době lze jejich vhodným výběrem a kombinací nahradit mnoho komerčních programů. Za softwarově plně vybavený počítač tak nemusíte mnoho zaplatit.
S Photoshopem na červené oči to je jako s kanónem na vrabce
Jako argument nelegálního používání komerčních programů je často uváděna jejich vysoká cena. Při úvahách o volbě software je však nutné zvážit, co od něj opravdu potřebujeme. Často zjistíme, že toho ani mnoho není.
Například pro úpravy fotek z dovolené zpravidla opravdu nepotřebujeme Adobe Photoshop nebo Corel. Opravy červených očí, tonální úpravy a většinu dalších běžných retuší zvládneme i například s volně šířenou Picasou.
Prevence je základ
Problémům s případným používáním nelegálního software se vyvarujete především preventivními opatřeními. Zaměstnanci by měli mít ve smlouvě jasně vymezeny možnosti používání firemní počítačové sítě. Systémová práva by měla být striktně nastavena tak, aby zaměstnancům překračování dohod co nejúčinněji zabraňovala.
Jistotu shody instalací s účetnictvím pak prověří pravidelné softwarové audity. Více informací naleznete na webové prezentaci BSA či specializovaných stránkách zaměřených na prevenci softwarového pirátství "ZeptejteSeSama".
