Německý soud dnes vyhověl společnosti na ochranu autorských práv GEMA, která podala žalobu na americkou společnost OpenAI. GEMA si stěžovala, že chatovací systém ChatGPT společnosti OpenAI, který je založený na umělé inteligenci (AI), bez povolení a zaplacení autorských poplatků využil písně chráněné autorským zákonem.
Zemský soud v Mnichově se zabýval žalobou kvůli devíti písňovým textům známých německých hudebníků včetně Herberta Grönemeyera, Reinharda Meye či Rolfa Zuckowského.
Chatbot ChatGPT využil texty k tréninku a podle společnosti GEMA, která zastupuje zhruba 100 000 umělců, tak porušil autorská práva. Společnost OpenAI to popírala. Soud dal dnes za pravdu žalující organizaci na ochranu autorských práv. Podle soudkyně Elke Schwagerové nelze využívat písňové texty bez licence, a OpenAI proto musí zaplatit odškodné. Podle agentury DPA je pravděpodobné, že se americká společnost proti rozhodnutí mnichovského soudu odvolá.
„Žalovaná strana nedělá nic jiného, než co dělají i jiné služby na internetu, které musejí od držitele získat licenci,“ uvedl zástupce společnosti GEMA Kai Welp. Podle něj bude mít verdikt symbolický význam pro celou Evropu. Zástupce společnosti OpenAI naopak uvedl, že s rozhodnutím soudu nesouhlasí a zvažuje další právní kroky.
Už před vynesením rozsudku odbornice z Institutu Maxe Plancka Silke von Lewinská uvedla, že verdikt bude mít vzorový charakter a velký význam „pro všechna díla, od literatury přes novinářské texty, hudbu, výtvarné umění, fotografie až po různá další díla, která generativní AI využívá“. „Jde tu o to, jak je třeba vykládat existující zákony,“ dodala. To, že soud dal za pravdu společnosti GEMA, podle von Lewinské posunulo mocenské poměry ve prospěch kreativního průmyslu. Podle agentury Reuters by mohl být dnešní verdikt precedens pro regulaci generativní AI v Evropě.
V USA Meta uspěla
Jiný spor o autorská práva a jejich zneužívání při tréningu AI v létě proběhl ve Spojených státech. Zde autoři tvrdili, že velký jazykový model Llama od Mety bez povolení použil jejich knihy k výcviku svého systému umělé inteligence.
U soudu v San Franciscu pak padl rozsudek (PDF), v němž bylo použití jejich díla společností Meta posouzeno jako „fair use“, tedy možnost použít dílo chráněného autorským právem bez povolení.
Podle soudce citovaného deníkem The Guardian autoři nepředložili dostatečné důkazy o tom, že umělá inteligence technologické společnosti by způsobila „rozředění trhu“ zaplavením trhu díly podobnými těm jejich.
Soudce však zároveň uvedl, že trénování velkých jazykových modelů na autorsky chráněných dílech by mohlo být v řadě případů nezákonné.
„Toto rozhodnutí neznamená, že použití materiálů chráněných autorskými právy společností Meta k trénování jejích jazykových modelů je zákonné,“ napsal. „Znamená pouze to, že tito žalobci předložili nesprávné argumenty a nepodařilo se jim vytvořit záznam na podporu těch správných,“ uzavřel.
V jiném soudním řízení vedeném proti společnosti Anthropic však jiný federální soudce uvedl, že trénování umělé inteligence touto společností představuje „fair use“ autorsky chráněných materiálů.
Prakticky většina vývojářů velkých jazykových modelů už od roku 2023 čelí řadě žalob, které se nyní dostávají do závěrečné fáze a blíží se soudnímu rozhodnutí. To by mohlo v anglosaském právním systému vytvořit dostatek precedentů.
