Denně se v prostředí internetu pohybuje několik miliard exemplářů nevyžádané pošty, či chcete-li spamu. Toto množství je přitom natolik veliké, že činí zhruba 60 % veškerého e-mailového provozu. To zatěžuje nejen počítačové sítě, ale způsobuje to i finanční ztrátu, když jsou například zaměstnanci nuceni část pracovní doby trávit mazáním nevyžádané pošty.
Nebezpečí skryté v poště
Stále větším problémem se přitom jeví fakt, že od propagace služeb a produktů se v nevyžádané poště objevuje čím dále tím více nebezpečný obsah. Takový druh spamu se snaží příjemce nalákat na podvod (tzv. nigerijský spam) nebo se mu pokouší uškodit prostřednictvím napadení jeho počítače či sítě, odkud může například získat hesla či čísla kreditních karet.
Většina spamů je sice vytvořena ve Spojených státech, ale v důsledku tamních represí se jejich distribuce přesunuje do pro spam příznivějších krajin. I to je jeden z důvodů, proč vznikla mezistátní dohoda o boji proti nevyžádané poště.
Společně proti spamu
Potírání velkých ryb v kalné vodě nevyžádané pošty je jedním z hlavních úkolů, které před sebou mají příslušné orgány Austrálie, Spojených států a Velké Británie. Tyto tři státy se totiž na začátku tohoto měsíce dohodly na mezinárodní spolupráci při boji se spamem.
I když, jak sami signatáři podotýkají, není možné od dohody očekávat žádné zázraky, lze předpokládat, že v rámci tohoto uskupení bude mnohem jednodušší znepříjemňovat spammerům život. Minimálně těm, kteří ke své ochraně využívají mezinárodní prostředí, aby nakladli co nejvíce překážek vyšetřujícím orgánům, které se snaží identifikovat.
Přibudou i další státy?
Dá se očekávat, že dohodu, kterou nyní podepsaly tři státy, ratifikují v budoucnu i další. Měla by mezi nimi být i Česká republika. Zde teprve minulý týden prošel sněmovnou vládní návrh zákona o službách informační společnosti, který se mimo jiné zabývá nevyžádanou poštou. Pokud by tento zákon prošel všemi legislativními procedurami a byl přijat v podobě, v jaké byl přijat sněmovnou, pak by těm, kdo rozesílají nevyžádanou poštu hrozila sankce až deset miliónů korun.
Připojení se ke zmíněné mezivládní dohodě by navíc mělo z následek možnost účinněji bojovat proti spamu, který by byl zasílán ze zahraničí. Právě možnost rychlejšího a efektivnějšího potírání nevyžádané pošty na mezinárodní úrovni, by měla být důvodem, proč by se k této dohodě měly připojit i další státy.
