Představitelé světových nahrávacích společností přišli s neuvěřitelným objevem. Hudba na internetu je prý moc laciná a je třeba ji zdražit. Informoval o tom list Wall Street Journal s tím, že Velká pětka momentálně jedná o nové výši poplatků za stahování skladeb. Cifrám, které létají kolem kulatého stolu, se prostému člověku skoro ani nechce věřit...
Z internetu dráž než na CD
Revoluce v podobě skladeb po necelém dolaru patrně končí. I přes obrovský boom nejrůznějších hudebních online knihoven, nastartovaný úspěchem obchodu iTunes Music Store, pomalu polevuje. Na internetovém smetišti začíná být kvůli množství virtuálních kohoutů pomalu nepřehledno, jednotlivé služby se rvou o zákazníky a průměrný počet prodaných skladeb logicky klesá. I samotná společnost Apple Computer přiznává, že třetinová provize nepostačuje ani k pokrytí nákladů. Provoz Music Store je z části dotován prodejem přehrávačů iPod, které jsou stále v kurzu. Otázkou je, zda je bude čím naplnit.
Přestože všichni ekonomové předpovídali, že po oficiálním vstupu hudby do cyberprostoru bude následovat zlevnění produkce, vývoj jde opačným směrem. Společnost Apple přistoupila ke zdražení novinkových alb v online prodejně iTunes z 9,99 dolaru a konkurenti ji následují. Wall Street Journal vypočítává, že nové album party N.E.R.D. "Fly or Die" stojí ve formě CD na Amazon.com 13,49 USD, jako download na Napsteru pak 13,99 USD a z iTunes jej lze stáhnout za ohromujících 16,99 USD! Rozdíl mezi fyzickým nosičem a digitálními soubory tedy pro našince činí stokorunu a to už je opravdu znatelný rozdíl. Zda si zákazník pořídí raději kvalitnější originál nebo komprimovaný soubor svázaný digitálními právy, o tom asi není nutné diskutovat. A to jmenované album není ani zdaleka jediným příkladem.
Hudba vymknutá z kloubů...
Cena 99 centů, dosud společná všem internetovým hudebním knihovnám, byla nastavena tak, aby downloady netvořily kompaktům příliš dravou konkurenci, ale zároveň přitáhly mladé fandy k legálním zdrojům hudby na internetu. Častokrát se hovořilo o tom, že je tato cenová hranice ještě nadsazená, pro mnohé zákazníky stále nedostupná a mohla by v budoucnu klesnout na polovinu, tedy 49 centů za jednu skladbu.
Aktuální krok nahrávacích společností ale zcela nepochopitelně převrací všechny anylýzy naruby. Labely právě diskutují o možném zvýšení cen, a to na minimální mez 1,25 USD, v nejhorším případě ale až na 2,49 USD za skladbu! Pokud se vysocí představitelé světových labelů domnívají, že vysoké tempo, udávané měsíčně miliony legálně stažených nahrávek, vydrží i při vyšších cenách skladeb, hluboce se mýlí. Protože i současný prodejní model má velké rezervy, nelze tuto aktivitu pochopit jinak, než jako pokus o vyhubení online prodeje.
Ekonomové se shodují, že na trhu s hudbou je stále velký prostor k experimentování. Hudební průmysl si ale pro své pokusy nevybral právě šťastné období. S cenou začal hýbat v okamžiku, kdy jsou mnohé služby dobře etablovány, a to může dát zákazníkům jediný signál: "Nalákali jste nás na nízké ceny a teď zdražujete? Nevadí, půjdeme jinam."
Nikdo se pak nebude moci divit, když opět vzroste návštěvnost P2P sítí a prodej pirátských nosičů. Labely bohužel ani po pěti letech od vzestupu Napsteru nepoučily a nepochopily, jak si mají své zákazníky předcházet. Od hudebních fanoušků dostaly spoustu šancí. Jednu z mála, kterou využily spouštěním služeb na modelu iTunes, teď zase ztrácejí. Začne se hudební průmysl vůbec někdy řídit zdravým rozumem a chovat tržně?
